Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a hmotností budícího tělesa. Je to jedna ze tří základních fyzikálních konstant (viz Planckova konstanta a rychlost světla), které určují volbu našich jednotek vůči jednotkám Planckovým.
Obsah |
)První praktické měření gravitační konstanty provedl Henry Cavendish v roce 1798. Jeho aparatura seskládala ze dvou olověných kuliček o hmotnosti 730 g, umístěných na vodorovném rameni, zavěšeném na tenkém vlákně. Na rameni, které s vláknem fungovalo jako torzní váha, bylo umístěno zrcátko. Paprsek světla, odražený od zrcátka, indikoval výchylku, která byla měřena pomocí dalekohledu. Ke kuličkám byla střídavě z jedné a druhé strany přibližována dvojice větších olověných koulí o hmotnostech 158 kg, umístěná na nezávislém otočném rameni.
V roce 1896 použili Richarz a Krigar-Menzel dvojici kilogramových závaží, zavěšených na různě dlouhých vláknech na rovnoramenných vahách. K tělesům byl umístěn velký olověný blok tak, aby jedno těleso bylo nad a druhé pod ním.
Počátkem 20. století byla gravitační konstanta změřena jako 6,67 ± 0,01 · 10-11[2]