Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Urnské Alpy Urner Alpen |
|
|---|---|
| Urnské Alpy, Sustenhorn | |
| Nejvyšší bod | Dammastock (3 630 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Západní Alpy |
| Sousední celky | Glarnské Alpy, Appenzellské Alpy, Bernské Alpy, Freiburské Alpy, Francouzské předalpy |
| Podřazené celky | Brisen, Titlis, Merchertalerské Alpy, Uri-Rostock, Dammastock, Pilatus, Emmentalské Alpy |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Rhóna, Aare |
Urnské Alpy jsou plošně poměrně malou (1300 km²), ale vysoko položenou skupinou, ležící ve Švýcarsku v kantonu Uri. Název hor přímo vychází z názvu kantonu. Geomorfologicky se řadí do Vnějších krystalických Alp. Území Urnských Alp je poměrně řídce osídleno. Pohoří charakterizují mohutné zaledněné štíty s příkrými žulovými stěnami. Nejvyšším štítem pohoří je Dammastock (3630 m).
Obsah |
Na severu vymezuje hranice horstva Lucernské jezero (Vierwaldstättersee). Na východě odděluje masiv Urnských Alp od sousedních Glarnských Alp údolí řeky Reuass. Na jihu a západě tvoří hranice částečně řeky Rhóna a Aare a oddělují tak pohoří od Bernských Alp.
Pohoří se geograficky dělí do mnoha samostatných celků a masivů. Nejvyšší a nejvíce zaledněné hory se nalézají zejména jižně od sedla Sustenpass (2224 m). Nejvyšším masivem je vysoká žulová stěna Dammastock, vypínající se nad ledovcem Dammaglatscher a s několika sousedními vrcholy tvoří osu pohoří. Severně od Sustenpassu leží především turisticky významná skupina Titlis, ležící v blízkosti jednoho z nejvýznamnějších lyžařských středisek v zemi - Engelbergu. Na západě pohoří dominují masivy Západní a Východní Melchertalerské Alpy (Huetstock, 2676 m), skupina Brisen a masiv Uri-Rostock ležícího poblíž historického města Altdorf. K pohoří se také řadí masiv Pilatus.
|
|
Urnské Alpy jsou velmi bohaté na vodu a vodní zdoje, prameny, jezera, řeky a vodopády. Řeka Rhóna pramení právě z ledovců Urnských Alp. Její zdroj se nalézá ve vodě vycházející z tajícího ledovce Rhonegletscher pod masivem Dammastock.
Jedním z turisticky nejvýznamnějších míst v Urnských Alpách je silniční sedlo Furkapass (2436 m) z kterého míří do hor řada značených cest. Z vyhlídky lze pozorovat ustupující čelo ledovce Rhonegletscher napájející řeku Rhónu. Na dominantu města Luzern, vrchol Pilatus (2221 m), vede nejstrmější ozubnicová železnice na světe postavená v roce 1889.
Stoupání místy překonává až 48%. Střediskem rekreace a sportu v horách je město Engelberg. Velkým turistickým magnetem je také vrchol Titlis, na který vede soustava lanovek a na vrcholu je vyhlídková restaurace. Zimní svahy Titlisu jsou také vyhledávány lyžaři. V létě se na jeho ledovci nelyžuje.
Pro příznivce zajištěných cest jsou zde velké možnosti především nových via ferrat. Mezi nejznámější patří Tälli klettersteig z roku 1993 kterou absolvuje přes 3000 návštěvníků ročně. Byla to zároveň první ferrata Švýcarska. Druhou významnou zajištěnou cestou je Via ferrata Diavolo nacházející se v blízkosti Andermattu.
Díky své divokosti a rozeklanosti jsou Urnské Alpy vyhledávány horolezci. Svou kompaktní žulou a těžkými cestami vyniká především rozervaný hřeben Salbitschijen, ležící na východním okraji pohoří. V oblasti sedla Furkapass je to především oblast vrcholu Gletschhorn (3305 m). Návštěvníci tu narazí na množství cest v klasifikaci III.-V.UIAA.
Turistům a horolezcům slouží v horách řada horských chat a bivaků.
Takřka středem pohoří vede významná silniční komunikace, která spojuje dolinu Reuss s dolinou řeky Aare přes sedlo Sustenpass (2224 m). Na jihu pohoří zpřístupňuje horstvo silnice vedoucí přes sedlo Furkapass (2431 m). Do jednotlivých dolin zabíhají většinou volně sjízdné silničky či cesty. V několika případech se jedná o soukromé komunikace, na kterých se platí mýto.
| Pohoří v Alpách na území Švýcarska - Švýcarské Alpy | |
|---|---|
|
Adulské Alpy | Albula | Appenzellské Alpy | Bernina | Bernské Alpy | Freiburské Alpy | Glarnské Alpy | Gotthard | Chablais-Faucigny | Jura | Livigno | Masiv Mont Blanc | Platta | Plessurské Alpy | Rätikon | Samnaun | Sesvenna | Schwyzské Alpy | Silvretta | Tambo | Tessinské Alpy | Urnské Alpy | Walliské Alpy | |