Uroboros

Uroboros

Uroboros neboli ouroboros (z gr. ουροβóρος - požírač ocasu) je starodávný symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas. Tento symbol se pojí s alchymií, gnosticismem a hermetismem. Představuje cyklickou podstatu věcí, nekonečný návrat od konce k začátku, sebezničení a sebeobnovu. Na některých zobrazeních je Uroboros z poloviny bílý (světlý) a z poloviny černý (tmavý), což naznačuje symboliku jin-jang, znázorňující dualitu věcí; vzájemně se doplňujících opačných principů. Také bývá stočený do tvaru ležící osmičky, symbolu nekonečna.

[editovat] Starověk

Poprvé je motiv hada zakousnutého do vlastního ocasu doložen v období Staré říše ve starověkém Egyptě, kde byl příznačně nazývan jako „Ocas v ústech“. Objevuje se v tzv. podsvětních knihách a v pohřební ikonografii, kde symbolizuje čas a nekonečný a nepřetržitý běh života.^[1] V Knihách mrtvých je dáván do souvislosti např. s motivem sloupu džed, v ne zcela srozumitelných souvislostech je použit na sarkofágové skříni z Tutanchamonovy pohřební výbavy.^[2] Nejhojněji je používán v Pozdní době, odkdy je přejímán antickými autory.

[editovat] Moderní doba

V sedmé řadě seriálu Červený trpaslík je epizoda s názvem Uroboros, ve které je odhaleno, že jedna z hlavních postav, technik Dave Lister, je svůj vlastní syn - našli ho v krabici v baru pod kulečníkovým stolem. Do této krabice se sám uložil, když se vrátil v čase. Uroboros je použit jako symbol této události.

[editovat] Reference

1. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha : Karolinum, 1997. 487 s. ISBN 80-7184-446-2. S. 449.
2. ↑ KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha : Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 74.