Pláštěnci

Pláštěnci
Sumky
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Podkmen: Pláštěnci (Tunicata)
Třídy
sumky (Ascidiacea) salpy (Thaliacea) vršenky (Appendicularia)
Sesterská skupina
obratlovci (Craniata)

Pláštěnci (Tunicata) jsou mořští, vývojově nejnižší strunatci. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní spojená s nervovou trubicí) jsou vyvinuty pouze u larev. Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť = tunica, tvořený polysacharidem tunicinem. Pokožka je jednovrstevná. Chorda je přítomna zpravidla jen u larev. Pláštěnci žijí především v koloniích a přisedlým životem.

• cévní soustava: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená. Otevřená - srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla
• nervová soustava: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá - žijí přisedlým životem. V blízkosti nervové zauzliny se nachází neurální žláza s funkcí podobnou hypofýze.
• trávicí soustava: Hltan upraven k filtrování, jeho součástí je žlábek zvaný endostyl = rýha s kmitajícími brvami, která zachycuje plankton. Jsou to tedy mikrofágové.
• vylučovací soustava: vylučovací orgány chybějí, jejich funkci přebírá střevo a buňky v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin.
• dýchací soustava: žaberní štěrbiny
• Rozmnožování: zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.

[editovat] Systematika

Pláštěnci se dělí na tři třídy.

[editovat] Sumky

Podrobnější informace naleznete v článku sumky.

Žijí přisedlým životem a především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije zhruba 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.

[editovat] Salpy

Podrobnější informace naleznete v článku salpy.

Mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem a nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.

[editovat] Vršenky

Podrobnější informace naleznete v článku vršenky.

Nejvyspělejší z pláštěnců. Jako jediní pláštěnci mají hřbetní strunu po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Žijí ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.