Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Usáma bin Ládin, přesněji Usáma ibn Muhammad ibn Ládin, (* 1957) je vůdce teroristické organizace al-Káida. Je mu mimo jiné připisováno, i podle jeho vlastních slov, naplánování útoků na cíle v USA 11. září 2001.[1][2][3][4]
Obsah |
Usáma se narodil roku 1957 (bývá udáván i rok 1955) v bohaté rodině v Saúdské Arábii. Jeho otec byl Jemenec a matka Syřanka. Během studií se stal členem Muslimského bratrstva.
Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se Usáma odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afgánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po svém otci, stavebním podnikateli. Jeho boj proti sovětským vojskům v té době podporovaly vlády USA, Saúdské Arábie a Pákistánu.
V roce 1984 zakládá Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska, v pákistánském hraničním městě Péšavaru základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde jsou soustředěni příznivci mudžáhidů. Maktabu l-chidamat je z převážné části financována Azzamovým přítelem Usámou bin Ládinem.
Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odcházejí do Afghánistánu, na území držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržuje převážně právě zde.
V roce 1986 bin Ládin zakládá na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde jsou soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie.
V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu (svaté války) - ta nese název al-Káida, tj. „Základna“ a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.
V roce 1989 se bin Ládin vrací do rodné Saúdské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama.
Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokování souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina.
V roce 1991 byl ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.
Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se al-Kaida zapojila i do těchto bojů nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii[5]. V první polovině 90. let Usáma bin Ládin osobně navštívil bosenského prezidenta Aliju Izetbegoviče,[6][7] získal dokonce bosenský pas. V roce 1998 navštívil jednotky UÇK v severní Albánii.[8]
Organizaci al-Káida jsou mj. připisovány následující útoky:
Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu al-Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu (která měla podle oficiální americké verze vyrábět chemické zbraně, o čemž však USA nikdy nepředložily věrohodné důkazy). Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů.
V roce 2000 došlo v Jemenu k útoku na americký torpédoborec USS Cole, z jehož přípravy je rovněž podezřelá al-Káida.
Od 4. do 14. července 2001 se Usáma bin Ládin léčil v americké nemocnici v Dubaji, kde byl navštíven členy své rodiny, význačnými představiteli Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. V noci před teroristickými útoky 11. září 2001 byl v pákistánské vojenské nemocnici v Raválpindí na dialýze.[9]
Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Po neúspěšných žádostech o jeho vydání svrhly USA spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) režim Talibánu v Afghánistánu. Usáma bin Ládin však nebyl dopaden a jeho současné místo pobytu je neznámé a není ani zcela jisté, zda žije. Předpokládá se, že by se mohl skrývat v afgánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Talibánu se objevilo několik magnetofonových nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci.
Organizace al-Káida se hlásí i k některým dalším teroristickým útokům, například k výbuchům v egyptských hotelech na Sinaji 7. října 2004, již ovšem není jasné, jaký faktický vliv na její chod Usáma bin Ládin má.
Usáma bin Ládin je zejména na Západě vnímám jako symbol terorismu. Na druhou stranu ho někteří lidé, zvláště v muslimských zemích, považují za hrdinu, který dokázal zdánlivě neporazitelným Spojeným státům zasadit vážné údery.
FBI jej dlouhodobě uvádí na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek (další dva miliony dolarů nabízejí profesní sdružení pilotů.)[10][11]
