Utrpení mladého Werthera

Utrpení mladého Werthera je milostný román Johanna Wolfganga von Goethe z roku 1774. Je psán formou dopisů v ich-formě. Lotta, kterou Werther miluje, se vdá za jiného. Werther je zdrcen a zabije se. Po vydání této knížky následovala vlna sebevražd. Kniha ovlivnila i tehdejší módu. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i části Asie.

[editovat] Hlavní postavy

Obal prvního vydání

• Werther - mladý, přemýšlivý, poetický, ovšem svou zamilovaností zaslepený mladík
• Charlotta S. ( zkráceně Lotta ) - mladá, krásná a přátelská slečna, je to Wertherova tajná láska. zemřela jí matka a o své sourozence se teď musí starat sama.
• Albert - Lottin snoubenec. je stále na cestách. Je to klidný a rozvážný člověk. Ze začátku jsou s Wertherem přátelé, pak se jejich vztahy ale silně vyhrotí
• Vilém - právě tomuto muži jsou většinou směřovány Wertherovy dopisy
• slečna B. - Wertherova přítelkyně, rádi se spolu procházejí a rozmlouvají.
• hrabě C. - taktéž jeho přítel. Pozná ho, když pracuje na velvyslanectví
• velvyslanec - veliký puntičkář, názory Werthera a vyslance se velice liší

Celý román je psaný formou dopisů. Mohou tak připomínat i deník. Ovšem na konci knihy vypráví Goethe sám o osudu mladého Werthera. Autor často používá věty zvolací, které mají vyjádřit buď Wertherovo hluboké nadšení či zoufalství. Román je rozdělený na dva díly. První díl vypráví o Wertherově příchodu do městečka Wahlheimu (název je záměrně pozměněn), o jeho seznámení s Lottou a jejím snoubencem Albertem. Druhá část pak pojednává o jeho odchodu za prací k velvyslanci a jeho návratu k Lottě.

Werther do Wahlheimu v podstatě utíká před svými problémy doma. Tyhle problémy jsou v románu jenom matně naznačeny, jasně z nich však vyplývá, že Werther má problémy se začlenit do společnosti. V městečku se Wertherovi líbí. Je tam krásná krajina a klid. Může tak bádat ničím nerušen ve svých myšlenkách. Z počátku se lidí straní, posléze se však začíná seznamovat i se svými sousedy. Osudným se mu stává jeden večer, kdy jede na taneční zábavu a seznamuje se tam s Lottkou. Nalézá v ní skvělou přítelkyni. Obdivuje ji pro její ochotu a trpělivost se kterou se stará o svých šest sourozenců. Přátelství z jeho strany se však časem změní v hluboký cit - lásku. Jako rána z nebe pak přijde zjištění, že Lottka je zasnoubená s Albertem.

Je na jejího snoubence velice zvědavý. Když se Albert navrátí z jedné ze svých cest, Werther pozná, že je to rozumný a moudrý člověk, který Lottu upřímně miluje. Stanou se z nich přátelé. Skvěle se totiž doplňují. Werther je prudké povahy, nechává se často unést svými city, kdežto Albert je rozmýšlivý a tichý člověk. Zprvu si spolu opravdu skvěle rozumí. Ale Wertherovi brzy dojde, že je to mezi Albertem a Lottou vážné. Potom teprve začne být nepříjemný na celé své okolí. Je z toho zoufalý a vše napíše Vilémovi. Ten mu doporučí, aby se radši vydal k velvyslanci a pracoval jako jeho pomocník.

A tak na přání Viléma a své matky pracuje u velvyslance. Jeho zaměstnání ale nevypadá tak, jak si ho představoval. Velvyslanec není vůbec jeho typ a když pozná hraběte C., začnou na sebe ti dva i žárlit. Tamní společnost ho navíc nepřijme mezi sebe a dívá se něho skrze prsty. Jedinou jeho útěchou je mladá slečna B., se kterou může rozprávět o svém trápení s Lottou. Ale nakonec samou netrpělivostí a zvědavostí, co se s jeho milovanou děje, odjíždí zpět do Wahlheimu.

Mezitím se však jeho láska vdala a tím se on ještě víc zatvrdí a ztrácí smysl pro slušné chování. Pravidelně chodí za Lottou a vyznává se jí ze svých citů. Ona je ale neopětuje, jak on si bláhově myslí. Werther lituje sám sebe a když už to opravdu nemůže vydržet, nachází jediné východisko, které se mu zdá přijatelné a tím je smrt. Sám si pošle posla pro pistoli, kterou u sebe má Lotta. A v noci, nad svými knihami si prostřelí lebku. Ráno ho najde služka ležet v kaluži krve. Možná se hodně lidem z jeho okolí uleví, ale hodně lidí to také zarmoutí. Jeho rakev na hřbitov nenásleduje kněz.

Goethe si vzal příklad z vlastního života, díky smrti svého mladého kolegy. A také z osobního přátelství se snoubenkou jeho známého. Pozadí románu dotváří i Goethova právnická praxe. Goethe chtěl zdůraznit právo člověka na to, vzít si vlastní rukou život.