Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Uzbekistánská republika O‘zbekiston Respublikasi |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Uzbecká hymna | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Taškent | ||
| Rozloha: | 447 400 km² (57. na světě) z toho 5 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Beštor (4301 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +5 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 27 372 000 (44. na světě, odhad 2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 60 ob. / km² (139. na světě) | ||
| Jazyk: | uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1% | ||
| Náboženství: | muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 1. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) | ||
| Prezident: | Islam Karimov (od 24. března 1990 |
||
| Premiér: | Šavkat Mirzijajev (od 11. prosince 2003) |
||
| Měna: | sum (UZS) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 860 UZB UZ | ||
| MPZ: | UZ | ||
| Telefonní předvolba: | +998 | ||
| Národní TLD: | .uz | ||
Uzbekistán, oficiálně Uzbekistánská republika (uzbecky O‘zbekiston Respublikasi / Ўзбекистон Республикаси) je vnitrozemský stát v centrální Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu a státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Uzbekistán byl jednou ze svazových republik Sovětského svazu; nezávislost získal při jeho rozpadu roku 1991.
Obsah |
Charakteristikou Uzbekistánu je silně nerovnoměrné rozložení řek. Zvlášť chudá je na ně rovinatá část. V rovinách ztrácejí řeky vodu na zavlažování, prosakováním a vypařováním, postupně vysychají a často končí slepým ústím. V horách je rozvětvená říční síť. Všechny řeky patří k povodí Amudarji a Syrdarji. Většina z nich má sněhovo-ledovcový zdroj s maximálními stavy v červnu. Do rovin povodí Amudarji stéká ročně 79 km³ z čehož 8 % připadá na horské oblasti Uzbekistánu. Do rovin povodí Syrdarji stéká ročně 38 km³ z čehož 10 % připadá na horské oblasti Uzbekistánu. Většina přítoků Syrdarji je zcela rozebrána na zavlažování ještě před tím než jí dosáhnou.
Jezera se nacházejí převážně v dolinách a deltách velkých řek a na okrajích zavlažovaných oáz. Největší jsou mezinárodní jezera Aralské a Sarykamyšské a vnitrozemská Ajdarkul a Dengizkul. Celkem je na území Uzbekistánu 770 jezer, z nichž 500 náleží do povodí Amudarji a 270 do povodí Syrdarji. Z toho 95 % je menších než 1 km². Je zde také mnoho umělých vodních nádrží: Kattakurganská, Kajrakkumská, Čardarinská, Kyjumazarská, Kasansajská, Tjujabuguzská a Čarvakská.
Počátky uzbecké historie jsou spjaty s Perskou říší. V 6. století na tomto území vznikl turkinský kaganát a v 8. století sem vpadli Arabové, kteří sem přinesli islám. Země byla násilně islamizována. V letech 1219 - 1220 vpadl do Uzbekistánu Čingischán. Jeho působení zde je spojeno s rabováním a vražděním místních obyvatel. Název Uzbekistán je odvozen od chána Oz Bega, který vládl zemi v letech 1313 - 1340. Ve 14. století země začal vzkvétat a to hlavně díky obchodu. Centrem se stal známý Samarkand. V 16. století začali do země přicházet kočovní Uzbekové. Vytvořili několik chanátů a začali mezi sebou válčit.
V 60. letech 19. století zaútočilo na chanáty carské Rusko a celou zemi si podmanilo. Odpor proti ruské nadvládě ale nikdy neuhasl. Po první světové válce se Uzbekistán stal součástí bolševického Ruska. Roku 1924 byla vyhlášena Uzbecká sovětská socialistická republika. Celé období sovětské nadvlády je spojeno s etnickými konflikty v zemi, kde žije na 60 etnických skupin. SSSR využíval Uzbekistán hlavně jako zdroj bavlny.
Uzbekistán vyhlásil nezávislost roce 1991, kdy se rozpadl SSSR na 15 nástupnických států. Hned po vzniku se stal členem Společenství nezávislých států. Do čela republiky stanul bývalý člen místní komunistické strany Islam Karimov. Volby, které ho do křesla vynesly, byly označeny za nedemokratické. Hned po zvolení Karimov podporoval proti ruské nálady v zemi. V zemi vypukly etnické nepokoje. V tomto období opustilo Uzbekistán na 2 milióny Rusů. V roce 1992 zakázal všechny opoziční strany a některé jejich vůdce poslal do vězení za protistátní aktivity.
Země se postupně stala útočištěm islámských radikálů. Radikálové se pokusili spáchat atentát na prezidenta Karimova, ale ten atentát přežil. V roce byl Karimov opět zvolen za prezidenta ve volbách, které byli znovu označeny za zfalšované a nedemokratické. Po 11. září 2001 se Uzbekistán přidal na stranu spojenců a dokonce poskytl své území vojsku USA při vpádu do Talibanem ovládaného Afgánistánu. Boje s islámskými radikály se vyostřovaly a do vězení mířilo stále více lidí.
V roce 2004 vybuchly bomby na velvyslanectví Izraele a USA v hlavním měste. K útoku se přihlásila Al-Kaida. Poté se Uzbecká vláda zapojila po boku USA do boje proti terorismu. V roce 2005 proběhla v městě Andižan na východě země protivládní demonstrace. Vojáci stříleli do davu a asi 100 demonstrantů zabili. Západ uvalil na Uzbekistán embargo, ale jinak nezasáhl. V prosinci 2007 byl Karimov zvolen opět prezidentem. Volby nebyly Západem opět uznány za svobodné. Režim v zemi lze považovat za diktaturu. Opozice sice existuje, ale je stíhána státní policií. Bohužel nejmocnější opozici v zemi tvoří muslimští radikálové, kteří jsou napojeni na teroristickou síť organizace Al-Kaida.
Dnes, ačkoliv proklamativně demokratický, je Uzbekistán ovládán režimem, autoritativního prezidenta Islama Karimova. Islam Karimov byl posledním generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu před rozpadem Sovětského svazu a i po osamostatnění Uzbekistánu mu po výhře v pochybných volbách zůstala moc v rukou. Prezident Karimov uplatňuje vůči svým občanů zostřenou represivní politiku, která je nominálně odůvodněna nutnou obranou před islámským extremismem. V současnosti je pod záminkou islamismu potlačována jakákoliv opozice. V oblasti známé tvrdými autoritářskými režimy není však považován za nejhorší.
Uzbekistán je s 27 miliony obyvatel nejlidnatější zemí střední Asie a po Ruské SFSR a Ukrajinské SSR byl třetí nejlidnatější sovětskou republikou. Počet obyvatel rychle stoupá: třetina obyvatel Uzbekistánu je ve věku pod 14 let.
Uzbekové tvoří s 80 % převážnou část populace a jejich podíl mírně stoupá. Dalšími etnickými skupinami jsou Rusové (5,5 %), Tádžikové (5 %), Kazaši (3 %), Karakalpakové (2,5 %), Tataři (1,5 %) a další.
Mapy: 37°-46° S, 56°-73° V
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor4
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach¹ • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Tchaj-wan (Čínská republika) • Tibet • Ujguristán (Východní Turkestán)
| Společenství nezávislých států |
|---|
 Přidružené členství: Turkmenistán • Sporné členství: Ukrajina • Bývalí členové: Gruzie |
.png){kind=small}