Vážky

Vážky
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Podkmen: šestinozí (Hexapoda) Třída: hmyz (Insecta) Podtřída: křídlatí (Pterygota) Řád: Vážky (Odonata)
Podřády
Motýlice (Zygoptera) Šídla (Anisoptera) Šídlice (Anisozygoptera)

Vážky (Odonata) jsou řádem křídlatého hmyzu. Dělí se na 3 podřády. Na celém světě je známo téměř 5 000 druhů^[1] . V Česku žije 69 až 71 druhů (2 jsou vymizelé) ve dvou podřádech^[2] .

[editovat] Popis

[editovat] Dospělec

Popis těla dospělé vážky (Vážka Černořitná)

Dospělá vážka (Vážka Černořitná)

Dospělé vážky mají štíhle, protáhlé tělo, dlouhé 20 - 130 mm. Často jsou velmi barevné, některé i kovově lesklé. Na těle mívají pruhy a skvrny. Samička může mít odlišné zbarvení těla i křídel.

Hlava je velká s velkýma složenýma očima po stranách. Je velmi pohyblivá, otočná až o 180 stupňů. Tykadla jsou krátká, štětinkovitého charakteru. Tři jednoduchá očka (ocelli) mají na temeni. Motýlice mají oči daleko od sebe, u šídel se oči skoro vždy na temeni dotýkají. Ústní ústrojí je velmi silné a ozubené.

Předohruď je malý článek za hlavou, na kterém je zespodu narostlý první pár nohou. U samiček je svrchu upravena pro zachycení při páření klíšťkami samečka. Středohruď a zadohruď jsou srostlé v jeden celek, který je šikmo postaven proti předohrudi. Tím jsou zespodu narostlé nohy značně vysunuty dopředu. Svrchu jsou narostlé oba páry křídel. Dva páry blanitých křídel s hojnou žilnatinou odstávají od těla a nedají se sklopit dozadu na zadeček (charakteristické pro skupinu hmyzu nazývanou dříve Paleoptera, kam patří vážky společně s jepicemi a dalšími již vyhynulými druhy). Křídla jsou průsvitná, u některých druhu zbarvená. Motýlice mají přední i zadní křídla skoro stejného tvaru, zatímco šídla je mají mnohem víc rozdílnější. Nohy jsou krátké, někdy s trny. Chodidlo je tříčlánkové. Zadeček má deset článků, je válcovitý, protáhlý a ukončený kratičkými štěty. Samička má pohlavní orgány umístěny zespodu mezi 8 a 9 článkem zadečku. Samčí pohlavní orgán je zespodu deváteho článku. Samečci mají navíc druhotný pohlavní orgán zespodu mezi 2 a 3 článkem.

[editovat] Nymfa

Nymfa vážky

U nymfy (larvy) je hlava pevně spojena s hrudí. Složené oči nejsou tak velké jako u dospělců. Jednoduchá očka jsou nefunkční. Spodní pysk je přetvořen ve vychlípitelné uchvacovací zařízení, tzv. masku. Tykadla jsou větší než u dospělců, sedmi článková. Nohy mají delší a silnější. Zadeček je deseti článkový a je širší a kratší než u dospělců. Nymfy motýlic mají na konci zadečku tři protáhlé výrůstky se žábry. Nymfám motýlic mohou dorůstat ztracené orgány (regenerace), i když už nebývají tak dokonalé jako původní.

[editovat] Vývoj jedince

Líhnutí vážky

Vážky se vyvíjí proměnou nedokonalou. Nymfy (larvy) vážek se rodí ve vodě nebo v blízkosti vody z vajíčka. První stadium tzv. pronymfa trvá jen několik sekund. Pronymfa se ještě moc nepodobá vážce, až při dalším svlékání se na ní objevují první společné rysy. Svlékání nymfy probíhá asi 10-15x. Při každém svlékání nymfa odvrhuje celou pokožku s dýchacím a zažívacím traktem. Při jednotlivých svlékáních se postupně nymfa vyvíjí a celkově roste. Nymfa se vyvíjí několik měsíců až let, některé druhy až 3 roky. Před posledním svlékáním nymfa přestává přijímat potravu a vylézá na vzduch, nejčastěji na stonky rostlin, někdy přímo na břeh. Líhnutí probíhá nejčastěji za teplého počasí v ranních hodinách. Nymfa se pevně přichytí podkladu a vážka se začne líhnout. Líhnutí trvá asi hodinu. Po vylíhnutí vážka ještě nějakou dobu sedí poblíž zbytků nymfy, narovnává křídla a tvrdne než je schopna odletět. Pohlavní zralosti (podle druhu) dosahuje přibližně po měsíci.

[editovat] Způsob života

[editovat] Stanoviště, pohyb

Nymfy vážek se vyvíjí ve vodě. Dospělé vážky žijí na vzduchu. Některé druhy se ani v dospělosti nevzdalují od vody a žijí celý život tam kde se narodily. Jsou však i druhy které podnikají daleké cesty od svého rodiště. Ty se pak můžou vyskytovat u lesních cest, na mýtinách nebo dokonce i ve městech. Vážky se mohou pohybovat jen pomocí křídel, nohy jim slouží jen k uchycení na vegetaci nebo k lovení kořisti. Zpravidla létají jen ve dne za jasného počasí, upřednostňují bezvětří. V tropech se vyskytují druhy, které létají v noci. Létající dospělce lze vidět podle druhu od konce března do půlky listopadu. Pronymfa se pohybuje skákáním, nymfa pomocí nohou nebo plaváním a to rozdílným způsobem u šídel a motýlic. Šídla pro unik před nepřítelem dovedou plavat vychrlením velkého množství vody análním otvorem, což je vystřelí prudce vpřed. Motýlice k plavání používají tři anální plátky jimiž vytvoří ploutvičku, kterou se vymršťují vpřed.

[editovat] Lov a potrava

Vážky i jejich nymfy se živí výhradně dravě. Vážky loví kořist za letu. Větší šídla svojí kořist za letu i požírají. Díky svému výbornému zraku dokáží spatřit kořist až ze 2 metrů. Kořist nejprve chytí nohama a přitáhnou si jí k ústům. Jejich kořistí bývá jiný létající hmyz, někdy i jiné druhy vážek (často šídla uloví motýlici). Nymfa loví kořist pomocí tzv. masky, což je přetvořený spodní pysk s uchvacovacím zařízením. Masku dokáže vymrštit až do vzdálenosti jedné třetiny svého těla a kořist si pomocí ní přitáhne k ústům. Nejčastěji loví larvy jiného hmyzu.

[editovat] Rozmnožování

Kopulace - Modrý je sameček, žlutozelená samička

Samec vážky má 2 kopulační orgány. Prvotní, ve kterém je uloženo sperma, má na konci zadečku. Druhotný, který má mezi 2 a 3 článkem zadečku, slouží k vlastní kopulaci. Před kopulaci musí sameček přenést sperma z prvotního na druhotný orgán. Pak chytí, pomocí klíštěk na konci zadečku, samičku za hlavou. Při kopulaci se samička stočí koncem zadečku k druhotnému pohlavnímu orgánu samečka. Po kopulaci snáší samička vajíčka, často ve společnosti samečka, který ji při tom drží klíšťkami. Vajíčka snáší rozdílně podle druhu, někdy přímo do vody, do vodních rostlin nebo na stromy nad vodou. Některé druhy při kladení vajíček sestupují pod vodu ve vzduchové bublině, ve které můžou vydržet až půl hodiny.

[editovat] Paleontologie

První vážky jsou doloženy z Permu. Podle pokročilosti specializace se předpokládá, že mohly vzniknout už v Karbonu. První dnešní (recentní) podřád vážek Anisozygoptera je doložen z počátku druhohor. Tento podřád se dnes vyskytuje už jen ve dvou druzích, žijících ve východní Asii. Šídla a motýlice se objevují až koncem druhohor. Staré vážky v prvohorách dosahovaly mnohem větších rozměrů než dnešní. Druhy podřádu pravážek Protodonata (Meganisoptera) dosahovaly až 700 mm v rozpětí křídel.^[3]

[editovat] Taxonomie

Rozdíl mezi motýlici a šídlem ve tvaru křídla. Křídlo šídla nahoře, motýlice dole.

Vážky se dělí na 3 podřády. V Česku se vyskytují motýlice a šídla.

• Motýlice (Zygoptera)
• Šídla (Anisoptera)
• Šídlice (Anisozygoptera)

[editovat] Související články

• Seznam vážek v Česku

[editovat] Reference

1. ↑ SEVERA, František. Hmyz. 2. vyd. Praha : AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 37.
2. ↑ HANEL, Lubomír. In Vážky 1999 sborník referátů z mezinárodního semináře. Vlašim : ZO ČSOP Vlašim, 1999. ISBN 80-86327-00-0. Kapitola Červený seznam vážek české republiky - verze 1999, s. 77-83.
3. ↑ OBENBERGER, Jan. Entomologie IV. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1958. S. 261-263.

[editovat] Literatura

• Obenberger, Jan. Entomologie IV. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1958. 614 s.
• Hanel, Lubomír. Vážky Podblanicka. 1. vyd. Vlašim : Český svaz ochránců přírody, 1999 : Muzeum okresu Benešov. 96 s. ISBN 80-86327-07-8.
• Zahradník, Jiří, Severa, František. Hmyz. Ilustroval František Severa. 2. vyd. Praha : AVENTINUM, 2004. 326 s. ISBN 80-86858-36-7.
• FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. PDF

[editovat] Externí odkazy

• kompletní taxonomie vážek na biolib.cz

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vážky