Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Václav Řezáč

Václav Řezáč
Pomník spisovatele Václava Řezáče (v obci Perštejn)
Narození 5. května 1901
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. června 1956
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Šárka
Politická strana Komunistická strana Československa
Děti Ivan Řezáč
Tomáš Řezáč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Řezáč (5. května 1901 Praha22. června 1956 tamtéž[1]), vlastním jménem Václav Voňavka, byl český spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky (1859-1904) a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové (1879 nebo 1871-??).[p 1] Starší bratr Josef se narodil roku 1886.[2]

Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky.[3][p 2] Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera (1876-??); rodina se přestěhovala na Nové Město.[4] Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby (Větrná setba, Černé světlo).[5] Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice.

Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém.

První republika a Protektorát[editovat | editovat zdroj]

V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě.[6] Od dvacátých let přispíval Václav Ŕezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor.

Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin.[7] Kritika jeho knihy přijímala příznivě.[8]

V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“.[9]

V letech 1940-1945 byl redaktorem Lidových novin, kde vedl dětskou rubriku a přispíval fejetony.[5][10]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1945 pracoval spolu s Janem Drdou jako redaktor v deníku Práce. Zveřejňoval zde též své reportáže z Kadaňska, kam později umístil děj svého románu Nástup.[5] Od září 1945 se stal jedním z dramaturgů barrandovské skupiny Karla Feixe, v letech 1948-1949 byl členem výrobní skupiny Řezáč-Fábera-Šmída. Podle jeho námětů a scénářů byla po válce natočena řada filmů, film Rozina sebranec byl natáčen již za války, dokončen po osvobození.[11]

Od roku 1949 do své smrti byl ředitelem nakladatelství Československý spisovatel.

Aktivity Drda-Řezáč[editovat | editovat zdroj]

V poválečném období představovali komunisté Jan Drda a Václav Řezáč jedny z hlavních opor režimu ve spisovatelských řadách; oba byli místopředsedové Syndikátu českých spisovatelů.[p 3] V květnu 1945 vedli tzv. revoluční výbor Syndikátu (nevolený), který vylučoval nejprve některé členy jeho výboru, později řadové členy. V únoru 1948 iniciovali obdobné vylučování téměř všech nekomunistických členů výboru. Podrobně se jejich činnosti věnoval ve své vzpomínkové knize spisovatel A. C. Nor.[12]

V pozdějším Svazu československých spisovatelů zastával Václav Řezáč funkci předsedy sekce prozaiků.[13]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou (1903-1997), která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan (1924-1977, hudební skladatel) a Tomáš (1935-1992, normalizační novinář).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V začátcích literární dráhy (1921-1926) psal Václav Řezáč verše, některé byly uveřejněny časopisecky,[14] knižně je nevydal.

Ve třicátých letech tvoří významnou část tvorby Václava řezáče literatura pro děti - Kluci, hurá za ním a Poplach v Kovářské uličce, obě díla ilustrovaná Josefem Čapkem. Vrcholné období tvorby spadá do válečných let, kdy napsal psychologické romány Černé světlo, Svědek a Rozhraní.

V poválečném období se věnoval především budovatelským románům ze současnosti o osidlování pohraničí po vysídlených Němcích. Zatímco v románu Nástup byl díky Řezáčovým schopnostem prvotní ideologický cíl ještě skryt, druhý díl Bitva již nese jasné rysy schematismu.[5]

Příspěvky do periodik[editovat | editovat zdroj]

Další příspěvky se objevovaly v řadě časopisů a deníků od r. 1922 až do autorovy smrti. Vycházely též pod pseudonymy R. Nový, -vč-, V. Ř. a vř.[5]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

Památeční talíř pochodu Za Nástupem Václava Řezáče
  • Fidlovačka (1933), básně pro děti k obrázkům Josefa Lady.
  • Poplach v Kovářské uličce (1934) – povídka pro děti, ilustroval Josef Čapek
  • Kluci, hurá za ním (1934) – povídka pro děti, ilustroval Josef Čapek
  • Větrná setba (1935) – autobiografický román o dospívání za 1. světové války.
  • Slepá ulička (1938) – psychologický román o osudech několika lidí z různých společenských vrstev během krize po 1. světové válce.
  • Na pouti (1939), básně pro děti k obrázkům Josefa Lady.
  • Černé světlo (1940) – román, příběh touhy po moci, síle, manipulování s lidmi a dobrém postavení, zároveň příběh intrik, zbabělosti, neupřímnosti a slabosti. Hlavní hrdina Karel Kukla byl již od nejranějších dětských let slabý, neduživý hoch, který hledal své útočiště před okolním světem u své matky, a právě jeho slabost a zdánlivá bezmocnost se stala zdrojem touhy ovládat silné – nenápadně stát v pozadí, zdánlivě do ničeho nezasahovat a zároveň vše řídit.
  • Svědek (1943) – román jehož hlavní hrdina Kvis (latinsky quis – někdo) trpí pocitem méněcennosti a rozbíjí vztahy jiných.
  • Stopy v písku (1944), fejetony.[15]
  • Rozhraní (1944), román o tichém profesorovi, který píše knihu, jejíž hlavní hrdina je rozverný, a sám se změní ve stylu své vymyšlené postavy.
  • Čarovné dědictví (1946), kniha pro mládež s polopohádkovým symbolickým dějem,
  • Nástup (1951), román, jehož hlavní hrdina Jiří Bagár je vyslán roku 1945 do pohraničí (Kadaňsko), zde se dostává do střetu s nacistickými Němci. Je zde pak popsán jejich odsun a zavedení nového pořádku v kraji.
  • Bitva (1954), román volně navazující na Nástup. Odehrává se v létě 1947 a líčí boj mezi komunistickými a antikomunistickými silami o pohraničí. Autor vycházel spíše z předem daných představ o osidlování než z faktů na místě poznaných.
  • Tváří v tvář (1956), povídky s tematikou odboje a Pražského povstání.
  • Píseň o věrnosti a zradě (1956), torzo románu, text připravený z autorovy pozůstalosti.
  • Pohádky (1957), posmrtně.
  • O pravdě umění a pravdě života (1960), posmrtně vydaný výbor z autorových teoretických a kritických statí.
  • La bella Boema (1979), do té doby nepublikovaná novela o Mozartovi.
  • Cestou pravdy umění a pravdy života (1981), texty z autorova deníku.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Scénář[editovat | editovat zdroj]

Námět (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle policejní přihlášky Josefa Voňavky se matka narodila 1871, rok 1879 pochází z policejní přihlášky Josefa Hagelbauera.
  2. Některé zdroje mylně uvádějí, že Josef Voňavka zemřel, když byly synovi dva roky. Novinová zpráva upřesňuje, že zemřel na kozlíku své drožky.
  3. Nepřímé zdroje uvádějí, že se této dvojici přezdívalo posměšně Drzáč (např. Jan Nejedlý, Jakub Šofar: Po práci legraci [1])

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spisovatel Václav Řezáč zemřel. Rudé právo. 23. 6. 1956, s. 1. Dostupné online. 
  2. Policejní přihlášky, Praha, rodina Josefa Voňavky
  3. Zemřel na kozlíku. Lidové noviny. 29. 12. 1904, s. 3. Dostupné online. 
  4. Policejní přihlášky, Praha, Josef Hagelbauer
  5. a b c d e OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Václav Řezáč, s. 1389-1392. 
  6. iDnes: Pražská Baba. Funkcionalistický unikát, který nemá obdoby.
  7. Lidové noviny dětem. Lidové noviny. 31. 1. 1936, s. 5. Dostupné online. 
  8. Nové knihy pro děti. Lidové noviny. 10. 12. 1933, s. 9. Dostupné online. 
  9. Na okraj Almanachu české knihy 1942. Lidové noviny. 8. 2. 1943, s. 3. Dostupné online. 
  10. např. Václav Řezáč: Tramvajový lístek. Lidové noviny. 11. 1. 1942, s. 3. Dostupné online. 
  11. ŠEFRANÁ, Věra Adina. Česká filmová dramaturgie pod dohledem ideologie 1945-1955. Olomouc, 2012. Dizertační práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Hlobil.
  12. [NOR, A. C. Život nebyl sen 1 a 2. Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 577-578 a j.. ]
  13. Z činnost Svazu čs. spisovatelů. Literární noviny. 7/1952, s. 10. Dostupné online. 
  14. Václav Voňavka: Děvčátku, Maminka. Lumír. 5/1922, s. 273. Dostupné online. 
  15. Zrcadlo skrytých životů (recenze). Lidové noviny. 28. 12. 1942, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Václav Řezáč, s. 1389-1392. 
  • PETERKA, Radek. Proměny románové poetiky Václava Řezáč. Praha, 2010 [cit. 2017-08-18]. . Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Pavel Janoušek. Dostupné online.
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Řezáč&oldid=15629934
Stránka byla naposledy upravena 9. 12. 2017 v 22:55. Editovat celý článek Václav Řezáč.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy