Václav I.

Václav I.
Král český
Pečeť Václava I.
Doba vlády	1230 - 1253
Korunovace	1228
Narození	1205
	Praha
Úmrtí	23. září 1253 (48 let)
	Králův Dvůr
Pochován	Klášter Na Františku
Předchůdce	Přemysl Otakar I.
Následník	Přemysl Otakar II.
Manželky	Kunhuta Štaufská (1224-48), * 1200, † 1248
Potomci	Vladislav Český Přemysl Otakar II.
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Přemysl Otakar I.
Matka	Konstancie Uherská

Václav I. (1205 – 23. září 1253), zvaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.

[editovat] Původ

Potomci Přemysla a Konstancie projevovali v přemyslovském rodě až nezvyklou rodinou soudržnost. Václavovou sestrou byla Anežka Přemyslovna, později Svatá Anežka Česká nebo polská kněžna Anna Lehnická a korutanská vévodkně Judita, jeho bratři byli moravskými markrabaty, nejdříve Vladislav a poté Přemysl.

[editovat] Korunovace

Pečeť kralevice Václava I. z roku 1224 (na kresbě Augusta Sedláčka)

Přemysl Otakar I. chtěl zajistit ještě za svého života titul krále pro svého syna Václava tak, aby nevznikaly pochyby o legitimitě Václavovy volby. Celý plán spočíval v tom, že na pražském shromáždění české šlechty v červnu 1216 někdo navrhne zvolení Václava coby českého krále, k čemuž se měl připojit i bratr Přemysla, moravský markrabě Vladislav Jindřich. Jakoby překvapený král bude s tímto záměrem souhlasit. Šlo o to, aby tento akt nepopudil šlechtu, která jako jediná mohla volit českého krále.

Plán do písmene vyšel a hned dalšího dne vyslal král za císařem Fridrichem II. posla, který jej o tom informoval. Císař dne 26. července 1216 s tímto souhlasil (nic jiného mu ani na základě Zlaté buly sicilské nezbývalo). Václav byl korunován v roce 1228, ještě za vlády svého otce jako „mladší král“.

[editovat] Jednooký král

Samostatně, i když pod silným vlivem své matky a sestry, začal vládnout po otcově smrti v roce 1230. Jedinou ženou Václava I. byla dcera římského krále Filipa Švábského Kunhuta Štaufská, se kterou byl zasnouben už ve svých dvou a jejích snad sedmi letech. Manželé měli pět dětí.

Od dětství byl Václav zvláštní – neurotický, možná psychicky chorý. Miloval potulky hlubokým lesem, vášnivě lovil a právě při jednom z lovů přišel o levé oko. Zvláštně zní informace kronikářů o tom, že král Václav nesnášel zvuk kostelních zvonů. Vyvolával u něj kruté bolesti hlavy a jakési záchvaty podobné epilepsii. Proto kdekoliv se objevil, během jeho přítomnosti nesměly znít zvony. Lékařskou terminologií se tato choroba nazývaná idiosynkracie – zvýšená přecitlivělost na určité frekvence zvukového vlnění.

Za panování Václava I. do Čech přichází gotický životní styl, rytířská kultura, turnaje, šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů. Jeho vláda je spojována s upevněním české státnosti, zvětšením českého vlivu v Evropě, vzestupem české šlechty, výstavbou a rozvojem měst, obchodu a řemesel.

[editovat] Boje s rakouským vévodou a markrabím Přemyslem

Václav roku 1230 vtrhl do Rakouska, jelikož vévoda Fridrich II. Bojovný zapudil svou manželku Žofii, sestru uherské královny, přičemž Václavova matka také pocházela z Uher. Fridrich následujícího roku využil rozporu mezi Václavem a jeho bratrem, moravským markrabím Přemyslem, a v červenci 1231 pronikl se svým vojskem na Moravu a obsadil hrad Bítov. Poté ale rakouský vévoda onemocněl a odtáhl zpět do své země. Václav dobyl Brno a donutil bratra k poslušnosti. Císař Fridrich II. uvrhl Fridricha Bojovného do říšské klatby (1236) a pověřil Václava vedením války s ním. Český král se zmocnil Dolních Rakous i Vídně.

Diplomacie říšských knížat, obávajících se toho, že by císař ziskem Rakous příliš posílil svou moc, vedla ovšem k usmíření Václava s Fridrichem. Fridrich Bojovný pak zaslíbil svou neteř Gertrudu Václavovu synovi Vladislavovi a jako věno odevzdal pod českou správu území Rakous severně od Dunaje.

V letech 1233 a znovu 1237 se Václav I. dostal do konfliktu se svým mladším bratrem, markrabětem moravským. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Oldřichu Korutanskému, synovi nejstarší Václavovy sestry Judity. Václav s početným vojskem přitáhl na Moravu a Přemysl uprchl do Uher ke králi Bélovi IV. Přičiněním Bély a královny vdovy Konstancie se bratři smířili a Přemyslova vláda na Moravě byla omezena jen na Olomoucko a Opavsko.

[editovat] Boj proti Tatarům

Jezdecký portrét Václava I. v Gelhausenově kodexu

Václav I. se velkou měrou zasloužil o odražení mongolského (tatarského) vpádu do střední Evropy a značné ušetření českých zemí před Tatary. Opevnil pohraniční hory a vytáhl na pomoc knížeti Jindřichovi II. Pobožnému. Jindřich ovšem na Čechy nemohl čekat, 9. dubna 1241 svedl bitvu u Lehnice, která mu byla osudná. Tehdy voj nájezdníků protáhl od severu Moravou, kterou poplenil, a ze Slezska tak došel do Uher. Václavovi a jeho německým spojencům se koncem roku (když zamrzlý Dunaj dovolil Tatarům přejít na druhý břeh), podařilo zabránit postupu Tatarů vedeným chánem Bátú k Vídni. Touto úspěšnou obranou velmi vzrostla jeho prestiž. Zanedlouho potom chán zemřel a mongolská vojska odešla zpět na východ.

[editovat] Vzpoura mladšího syna

Krátce poté Fridrich II. Bojovný neteř Gertrudu nabídl přímo císaři. Václavovi slíbil pomoc uherský král Béla IV., jemuž Fridrich Bojovný odňal část území za vpádu Tatarů, a také Ota Bavorský. České vojsko zůstalo nepodpořeno a poraženo. Přesto se český princ a moravský markrabě Vladislav roku 1246 s Gertrudou Babenberskou oženil. Rakouský vévoda Fridrich téhož roku zemřel v bitvě. Nový rakouský vévoda Vladislav Český ho následoval o půl rok později r. 1247 zřejmě přirozenou smrtí. Česká královna Kunhuta zemřela krátce poté (1248).

Těžce zkoušený Václav I. k značné nelibosti české šlechty i druhorozeného syna o vliv v Rakousku postupně přichází a i jinak zanedbává vládu. Šlechtici proti Václavovi povstali v čele s královým synem Přemyslem (Otakarem II.) Válka mezi otcem a synem se vypukla naplno roku 1248 se střídavými úspěchy. Přemyslovi se podařilo opanovat celé Čechy, když Václav po neúspěšném obležení Prahy musel odejít na panství jednoho ze svých věrných Boreše z Rýzmburka. Ale po vítězství u Mostu se obratnou politikou podařilo Václavovi donutit syna ke smíru. Přemysl je krátce vězněn na hradě Přimda, ale brzy se vrací jako moravský markrabě.

[editovat] Babenberské dědictví

Václav a Přemysl vystupují jednotně a babenberské dědictví jim nakonec spadlo do klína, když si rakouská šlechta zvolila za nového vévodu Přemysla (1251). Budoucí král se oženil s Markétou Babenberskou, sestrou vévody Fridricha Bojovného a vdovou po Jindřichu VII. Přemyslovci tak na příští čtvrt století ovládli rakouské země.

Václav I. Jednooký zemřel 23. září 1253 na svém dvoře v Počáplích (dnešní Králův Dvůr) a je pochován na pražském Starém Městě v klášteře na Františku (opuková hrobka pod podlahou kostela).

[editovat] Potomci

Václavovou jedinou manželkou byla od roku 1224 Kunhuta Štaufská (1200? – 1248), se kterou měl pět dětí:

• Vladislav Český (1227 - 1247), moravský markrabě

∞ 1246 Gertruda Babenberská

• Přemysl Otakar II. (1233? - 1278), český král, vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský

∞ 1252 Markéta Babenberská

∞ 1261 Kunhuta Uherská

• Božena Česká († 1270), braniborská markraběnka

∞ 1243 Ota III. Braniborský

• Anežka († 1268), míšeňská markraběnka

∞ Jindřich Jasný

• dcera († před 1248)

[editovat] Genealogie

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Externí odkazy

• Podobizna krále z poloviny 13. století - zřejmě Václava I.
• Václav I. na zivotopisyonline.cz
• Václav I. na e-stredovek.cz

[editovat] Královská města (pravděpodobně) založená během vlády Václava I.

[editovat] Čechy

• Staré Město pražské, asi 1235–1245
• Stříbro, asi 1240
• Loket, 1240–1253
• Žatec, snad už 1249, určitě 30. listopadu 1265, kdy privilegium Přemysla Otakara II.
• Cheb, před 1250

[editovat] Morava

• Jihlava, 1233
• Olomouc, 1240 ca
• Brno, 1238, 1240 – nejstarší doklad rychtáře 1243 zakládací listina
• Přerov, 1252

[editovat] Bibliografie

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Václav I.

• ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Praha, 1986.
• ŽEMLIČKA, J. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha, 2002.
• ŽEMLIČKA, J. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali'. Praha, 2005.

Předchůdce: Přemysl Otakar I.

Český král Václav I. 1230-1253

Nástupce: Přemysl Otakar II.