Václav Křížek

Václav Křížek

Václav Křížek (25. listopadu 1833, Strážov – 4. června 1881, Tábor) byl významný pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor

[editovat] Studium a pedagogická praxe

Václav Křížek vystudoval na Pražské univerzitě dějepis a klasickou i slovanskou filologii. Pracoval jako asistent Archivu Muzea Království českého, a od mládí vynikal ve vědeckém životě – jako autor historických a jazykovědných spisů. Pět let byl profesorem na gymnáziu ve Varaždínu v Chorvatsku. Odtud odešel do Litoměřic a v létě 1862 byl ze 37 uchazečů z Čech i zahraničí o místa ředitele a pěti profesorů zastupitelstvem města zvolen ve svých 29 letech ředitelem na právě otevřeném reálném gymnáziu v Táboře (prvním s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii).

[editovat] Léta ředitelská

Brzy se o táborském reálném gymnáziu a především jeho řediteli mluvilo pochvalně v celých Čechách a přijížděli studenti i z Chorvatska, Srbska a Bulharska. Zájem vyvolávalo i používání různých učebních pomůcek (map, závěsných tabulí a statistik), za Křížkova předsednictví se konala v Táboře (1870) první učitelská konference o učebních pomůckách a názorném vyučování.Jeho tabule graficky znázorňující vývoj lidstva od pračlověka po současnost byla roku 1879 vystavována na etnografické výstavě v Moskvě. Mimořádná byla knihovna (vedená prof. M.Kolářem), v roce 1870 měla 5000 knih. Prof. Křížek jako autor mluvnice jihoslovanských jazyků, učebnic dějepisu a čítanek povzbuzoval i své profesory k samostatné vědecké a badatelské práci. Vyučoval zde a objevitelsky pracoval (1863–1873) např. profesor kreslení Jakub Husník. Ředitel Křížek vlastenecky ovlivnil mnoho svých studentů – např. spisovatele Josefa Holečka, historika a literáta Jana H. Máchala, básníka a novináře Ladislava Quise.

[editovat] Veřejná práce

Václav Křížek výrazně zasáhl také do života města. Sestavil první obecní rozpočet Tábora; založil spolek pro podporu chudých žáků; byl spoluzakladatelem (1870) ženského spolku „Zora“; inicioval úspěšnou žádost o zřízení místní Vyšší zemské hospodářské školy. V letech 1867-1869 byl za Tábor poslancem českého zemského sněmu a v srpnu 1868 podepsal státoprávní deklaraci českých poslanců, v níž požadovali federalismus. Byl prvním předsedou místního Klubu přátel věd a umění (1875), navrhl zřízení městského muzea (otevřeno bylo 1884). V září roku 1882 byla v budově gymnázia zasazena pamětní deska na památku čestného občana Tábora.