Václav Klán

Portrét Václava Klána

Inzerát ze 4. května 1878, ve kterém Václav Klán nabízí pozemky v Klánovicích

Václav Klán (1839 Černošice - ? České Budějovice) byl písařem u okresního soudu ve Zbraslavi a později realitním podnikatelem. Na základě jeho investice a podnikatelského plánu došlo na přelomu 19. a 20. století k výstavbě rodinných domků v lese mezi středočeskými Úvaly, Šestajovicemi, Újezdem nad Lesy a Běchovicemi. Toto sídlo, dnes městská část Prahy, byla pojmenována Klánovice a stalo se v období první československé republiky oblíbeným místem pro rekreaci pražské společenské „smetánky“.

[editovat] Původ majetku

Václav Klán na začátku 70. let 19. století pracoval jako písař u okresního soudu ve Zbraslavi. Tehdy mu jeho vzdálená teta odkázala kus skalnatého pozemku u Radotína, kterou později odkoupila těžební společnost s cílem těžit zde vápenec. Díky tehdejšímu stavebnímu boomu v oblasti Smíchova a potřebě kvalitních stavebních materiálů, Klán za prodej své skály obdržel pohádkovou částku.

[editovat] Další osudy po prodeji vápencové skály

Za peníze získané prodejem radotínské skály Klán koupil statek v Modřanech, kde krátký čas hospodařil. Později projevili o jeho pozemky zájem Schwarzerbergové, kteří zde chtěli postavit parní pilu. Klán opět svůj majetek výhodně prodal a přestěhoval se do Prahy.

Rok 1873 byl z hospodářského hlediska pro Rakousko-Uhersko krizový. Byl nedostatek volných peněz, bohatší vrstvy se je snažily získat prodejem pozemků a díky tomu jejich ceny prudce klesly. Klán, který měl peněz dost, začal levně skupovat pozemky, jejichž cena se během pár měsíců znásobila.

V první polovině 70. let 19. století koupil část lesa u Šestajovic, který nechal vykácet a začal zde prodávat nově vytvořená pole. Roku 1874 koupil v dražbě od Studijního fondu z Tuchoměřic les Vidrholec ve výměře 13 km2 za cenu 52 000 zlatých.

Šlo o velmi dobrou spekulaci - Klán věděl, že pozemky budou mít velkou cenu, jelikož lesem již od roku 1845 vedla železnice a právě se zde začala budovat silnice spojující okresy Brandýs nad Labem a Říčany (dnešní silnice Újezd-Šestajovice). Klán zažádal o povolení k parcelaci a o zřízení železniční zastávky. Povolení dostal v roce 1878, zastávka Jirny-Koloděje byla zřízena o pět let později.

[editovat] Průběh výstavby Klánovic

V roce 1878 se v Klánovicích začaly stavět první domy. V roce 1899 byl založen tak zvaný Okrašlovací spolek, který se mj. zasloužil o zbudování pískových chodníků. O dvanáct let později (1911) zde byla postavena kaple Nanebebevzetí Panny Marie, zavedeno osvětlení a otevřena pošta.

Na začátku první světové války stálo v obci 90 vil, 7 restaurací a velký pension. 40 let poté, co Václav Klán získal pozemky na Vidrholci (1914) byly Klánovice nejoblíbenější vilovou čtvrtí v pražském okolí.

Po roce 1918 získaly Klánovice statut nezáviské obce. V té době šéf pražské stavitelské firmy Rudolf Utěšil vypracoval návrh na úpravu obce i blízkého lesa. V roce 1924 zbudoval na svých pozemcích moderní lázně, které se staly nejznámějším objektem meziválečných Klánovic. Na konci 30. let byla zahájena výstavba golfového komplexu Golf Clubu Praha.

[editovat] Stáří Václava Klána

Po výstavbě Klánovic však Klána opustilo podnikatelské štěstí. Nevyšlo mu několik investic a krachem skončila i rozsáhlá koupě pozemků v Dalmácii. Finančně se zcela vyčerpal a zemřel v chudobě v Českých Budějovicích.

[editovat] Externí odkazy

• Příběh vzniku obce Klánovice, často nefunkční
• Cache verze článku na jyxo.cz