Václav Koranda

Václav Koranda starší (?-1453 Litice) byl jedním z radikálních husitských kněží a významný duchovní i politický vůdce táboritů.

[editovat] Život

Kolem roku 1419 začal kázat v Plzni. Účastnil se a také vedl mnohé chiliastické poutě na hory. Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel Jan Žižka.

Zúčastnil se také vítězné bitvy u Sudoměře. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města Tábor, kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i příjímání pod obojí u nemluvňat. Po bitvě na Vítkově v roce 1420, v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení Zbraslavského kláštera. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále Václava IV., husité mu prý lili do úst víno se slovy: "Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní...".^[zdroj?] Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na hradě Oldřicha z Rožmberka Příběnice. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté co dorazil s vojskem hejtman Zbyněk z Buchova se husité zmocnili celého hradu.

Na přelomu let 1429/1430 se účastnil rejsy po říši, které velel Prokop Holý. Bitvu u Lipan absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například Petr Payne byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě Viléma Kostky z Postupic. V roce 1435 se zúčastnil jednání se Zikmundem Lucemburským. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítl přijetí kompaktát. V roce 1436 přispěl k dohodě se Zikmundem.

Roku 1452 se odmítl podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě Litice roku 1453.