Václav Sedláček

Václav Sedláček, fotografie z cestovního pasu, který měl u sebe v době své smrti

Václav Sedláček (22. dubna 1917 Bolkov – 28. října 1939 Praha) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939.

Rodiče Václava Sedláčka, kteří se z Čech přestěhovali do Porýní-Vestfálska za prací, měli ještě dva syny. Po základní škole se začal Václav učit na horníka. V roce 1933 se po nástupu Hitlera k moci museli Sedláčkovi vrátit do Ústí nad Labem. Václav Sedláček tam dále pokračoval v havířině, ale zároveň byl v učení u pekaře. Po okupaci pohraničí na podzim 1938 se celá rodina Sedláčkových přestěhovala do Prahy. V Praze pracoval Sedláček jako pekařský učeň a byl členem Sokola a Mládeže Národního souručenství.

Během zakázaných shromáždění na výročí vzniku samostatného Československa v roce 1939 byl okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách střelen neznámým pachatelem do srdce. Podle názoru lékařů zemřel cca 5 minut po svém postřelení. Na stejném místě byl zraněn i Jan Opletal, který svému zranění podlehl později.

Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku a směli se jej účastnit pouze jeho nejbližší příbuzní a známí. Noviny dostaly zákaz o pohřbu informovat a celý pohřeb byl monitorován příslušníky gestapa. Sedláčkův hrob přestal být vzhledem k tragickému osudu rodiny za okupace udržován a byl později i zrušen.

Dnes má Václav Sedláček na místě, kde byl zastřelen, spolu s Janem Opletalem pamětní desku.

[editovat] Reference

• Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
• Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.