Václav Vavřinec Reiner

V. V. Reiner, autoportrét, Národní galerie v Praze

Václav Vavřinec Reiner (8. srpna 1689 – 9. října 1743) patří k nejvýznamnějším českým malířům vrcholného baroka. Jako vnuk stavitele a syn sochaře měl ideální předpoklady pro úspěšnou uměleckou kariéru. Kromě krajin, bitevních obrazů a portrétů vytvářel mimořádné fresky (dotvářel jimi zejména architekturu kostelů Kiliána Ignáce Dienzenhofera). Mezi jeho nejznámější fresky patří mohutná Gigantomachie nad schodištěm Černínského paláce a freska Posledního soudu v kopuli kostela sv. Františka na Křížovnickém náměstí v Praze.

Byl ovlivněn tvorbou Michala Václava Halbaxe, Petra Brandla a Jana Kryštofa Lišky. Jeho raná tvorba se vyznačuje tajemným šerosvitem, později se jeho tvorba projasnila a získala na monumentálnosti. Závěrečná fáze jeho díla už předznamenává nastupující rokoko. Reinerovy fresky ovlivnily celou následující generaci českých freskařů (Ignác Raab, Jan Petr Molitor, Jan Lukáš Kracker, Josef Kramolín aj.).

Jeho díla lze nalézt v Praze, Oseku, Duchcově, Dobré Vodě nebo Vratislavi.

Václav Vavřinec Reiner je pohřben v kostele sv. Jiljí na Starém městě v Praze.

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.