Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Termínem bezdomovec je označována osoba, nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné v bohatých velkých městech a většinou je spolu s dalšími negativním faktory, doprovázeno sociální izolovaností a psychickým i fyzickým strádáním.
Termínem bezdomovec (nebo bezdomovkyně) se v právu (např. zákonu o českém občanství[1]) rovněž označuje osoba, která nemá státní občanství žádného státu, je bez jakéhokoliv státního občanství.
V Praze se dle sčítání tamního magistrátu z roku 2007 pohybuje zhruba 2000 bezdomovců.[2]
Obsah |
Podle českého právního řádu jde o osobu bez státního občanství. V obvyklém užití jde o osobu, která nemá vlastní domov, či si jej nenajímá, nebo nežije v takovém obydlí u osoby důvěrně blízké, či tento domov nemůže, nebo z vážných důvodů nechce užívat anebo takový domov užívá protiprávně. Domov v této definici chápeme obecně jako místo, kam jeho uživatel může de-iure jinému člověku zakázat, nebo umožnit přístup. Podle zákona jde o osoby ohrožené sociálním vyloučením a státem zajišťovanou péči jako o „osoby bez přístřeší“ vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi (resp. § 2, odst. 6 zákona 111/2006 Sb.) a zákon o sociálních službách (resp. § 92, pís. b) zákona 108/2006 Sb.).
Bezdomovci jsou problémem hlavně velkých měst, je to problém chudoby uvnitř bohatství. Mezi objektivní, nebo strukturální příčiny bezdomovectví řadíme nezaměstnanost, nebo nezaměstnatelnost, nekonkurenceschopnost na trhu práce, absence finančně dostupného bydlení. Subjektivními, vnitřními příčinami mohou být např. domácí násilí, psychiatrická diagnóza (často alkoholismus, toxikomanie, psychotická onemocnění, nebo hraniční poruchy osobnosti), nebo porucha chování (emoční labilita). Často jsou tyto dvě skupiny příčin propojené a v důsledku bezdomovectví se k nim přidávají další příčiny, které bezdomovcům brání se vrátit k obyčejnému životu.
Mezi zjevné bezdomovce řadíme osoby, které okázale žijí mimo standardní hranice sociálních norem a návyků, jsou to „lidé z nádraží a parků“.
Mezi skryté bezdomovce řadíme lidi, kteří jako bezdomovci žijí, ale nejsme schopni to rozlišit „na první pohled“, to je valná většina lidí bez domova.
Potenciální bezdomovci, jsou lidé, kterým bezdomovectví hrozí.
Mezi nejvýznamnější organizace pomáhající bezdomovcům v ČR patří Naděje, Armáda Spásy, Charita, Nový Prostor aj.
Téměř 50 bezdomovců v Praze získalo v roce 2008 práci na hlavní pracovní poměr díky pilotnímu projektu magistrátu. Účastníci projektu našli uplatnění v zahradnictví, pásové výrobě nebo na stavbách.[2]