Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Váh

Další významy jsou uvedeny na stránce Váh (rozcestník).
Váh
Řeka u Piešťan
Základní informace
Délka toku 403 km
Plocha povodí 10640 km²
Průměrný průtok 152 m³/s
Světadíl Evropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká
SlovenskoSlovensko Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Váh River (SVK) - location and watershed.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva.

Vážská kaskáda[editovat | editovat zdroj]

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží - Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Maduniciach. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Přehled některých nádrží[editovat | editovat zdroj]

Liptovská Mara, Bešeňová, Krpeľany, Žilina, Hričov, Nosice (Priehrada mládeže), Sĺňava, Kráľová

Vážská vodní cesta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vážská vodní cesta.

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.

Přítoky Váhu[editovat | editovat zdroj]

Města na Váhu[editovat | editovat zdroj]

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR 22/2001, kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Váh&oldid=16427074
Stránka byla naposledy upravena 6. 9. 2018 v 17:00. Editovat celý článek Váh.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy