Válka Bošin

Válka Bošin
Konflikt:
Trvání: 27.leden 1868-květen 1869 Místo: Japonsko Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Vítězství císařské armády,období meidži a modernizace Japonska,pád šógunátu. Změny území: {{{Území}}}
Strany
Japonské císařství loajální samurajské klany	Tokugawský šógunát Republika Ezo klany věrné šógunátu
Velitelé
Císař Meidži Saigō Takamori Kuroda Kiyotaka	Šógunát: Tokugawa Jošinobu Katsu Kaišu(armáda) Enomoto Takeaki(námořnictvo) Republika Ezo: Prezident Enomoto Takeaki,Otori Kesuke,Arai Ikonosuke(námořnictvo)
Síla
{{{síla1}}}	{{{síla2}}}
Ztráty
kolem 1000	kolem 3000
{{{poznámky}}}

Válka Bošin (戊辰戦争, Boshin Sensō, "Válka v roce draka") je jedna z občanských válek vedených v historii japonska. Způsobil jí styk se Západními mocnostmi, vzájemné očerňování mezi západními mocnostmi, spory o moc mezi samurajskými klany a pozice císaře jako figurky v moci šógunů.

[editovat] Před válkou

probíhalo dlouhé období japonské izolace pod taktovkou Tokugawských šógunů. Pozice císaře ve vládě byla doslova loutková, císař vládl podle šógunových nařízení. Císař sice tituly šógunů mohl dávat, ale bylo to většinou tak, že byl císař nucen dát tento titul vítězi války o moc. Jelikož žádná válka taková válka tehdy neprobíhala, byla vláda v rukou rodu Tokugawa, který vedl politiku národní izolace a odtržení od zbytku světa.

[editovat] Casus belli

Zahraniční obchodníci neměli v tehdejším izolovaném ostrovním císařství příležitost k obchodu, apelovali tedy na císaře, aby obchod a celou zemi otevřel. Císař si byl vědom důsledků otevření země vycházejícího slunce, jak pozitivních: Modernizace armády,námořnictva, politického systému a každodenního života, ale i negativních důsledků jakými byla například válka s konzervativním šógunátem, která by také mohla skončit porážkou a nastolením totality. Další negativní důsledek představovala možnost ovládnutí Japonska západem. Ten slíbil císaři podporu ve válce a výcvik vojáků. Měl také klany zaměřené proti vládě a tak s touto možností souhlasil.

[editovat] Válka-boje na Honšú

Po otevření Japonska začala válka. Západ dohodu splnil a podpořil Císaře zadovkami, kulomety, děly a dalšími vymoženostmi jako například pozorovacími balony. Šógunát byl vyzbrojen starými puškami, houfnicemi a sečnými zbraněmi. Jedna západní mocnost, Francie podporovala šógunát, a tak se brzy i šogunská armáda dostala na úroveň císařské. V bitvě u Toba-Fušimi,27.ledna 1868 válka začala.Císařská armáda nakonec zvítězila nad 150.000 šogunskými vojáky cvičenými Francií.Za pomoci samurajského klanů Satsuma dobily Císařské jednotky Kyoto a o den pozdeji se císařská armáda musela bránit útokúm z moře.Po postupu na pozemní frontě a bitvě o Awu se muselo šogunské námořnictvo z oblasti kyota stáhnout,což přinutilo tokugawskou vládu k historickému kroku-Přesunutí hlavního města z Kyota d Eda (Tokio),toto hlavní město přetrvává do dnes a stalo se z něj důležité průmyslové centrum.Poté pokračoval postup císařských vojsk na sever Honšú.Cestou dobylo i druhé hlavní město Tokio.Z civilního hlediska:obě armády se nechovaly dobře ani k civilistům,ani k sobě navzájem když došlo k zajetí.U císařské armády to bylo chování neorganizované,tyto masakry nebyly řízeny velen ím ale individuálně,u Šogunských vojsk stejně tak.

[editovat] Založení republiky Ezo

Po ústupu tokugawských vojsk z ostrova honšú bylo přesídleno na Hokkaidó,kde byla založena „Republika Ezo“, jejíž prezidentem se stal velitel tokugawského námořnictva Enomoto Takeaki. Dostala podporu většiny mocností západu jako USA,Rusko nebo již zmíněná Francie. Střediskem bylo Hakodate, město v jižní části Hokkaidó.

Kanri maru-Loď tokugawského námořnictva

Bylo však již pozdě,v květnu 1869 bylo Hakodate napadeno a Republika Ezo poražena. Tím začala modernizace Japonska.