Vířníci

Vířníci
Plazivenka
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Nadoddělení: trojlistí (Triblastica) Oddělení: prvoústí (Protostomia) Kmen: Vířníci (Rotifera)
třídy
Bdelloidea Seisonidea Monogononta

Vířníci (Rotifera, syn. Rotatoria) je kmen převážně sladkovodních, mikroskopických živočichů.

Při zběžném pohledu se vířníci podobají velkým nálevníkům. Většina vířníků je menší než 0.5 mm, největší jsou velcí asi 2 mm.

Žijí převážně ve sladkých vodách, některé druhy žijí i v půdě nebo v moři. Nejvýznačnějším znakem vířníků je zatažitelný vířivý aparát na přední části těla. Dva věnce brv neustále kmitají a přihánějí potravu k ústnímu otvoru. Slouží také jako hnací orgán při plavání.

Dalším charakteristickým znakem je žvýkací hltan (mastax).

Tělní dutina je pseudocoel, vylučovací soustava je tvořena protonefridiemi. Vířníci mají stálý a neměnný počet buněk (eutelie), podobně jako hlísti.

Povrch těla kryje intracelulární kutikula (syncytiální epidermis). Některé druhy vytvářejí na povrchu svého těla pevné krunýře z desek a ostnů.

Většina vířníků má na opačném konci těla nohu ukončenou vidličkou. Pomocí ní lezou píďalkovitě po dně nebo se odrážejí a skáčou. Do vidličky ústí lepkavé žlázy, jimiž se vířníci dočasně přilepují na předměty ve vodě.

Někteří se přichytávají na různé předměty ve vodě, jiní se ve vodě volně vznášejí. Dostanou-li se do nepříznivých podmínek, vytvoří si na povrchu těla pevnou schránku, ve které přežívají (anabióza).

Jsou to gonochoristé, ale samci jsou menší než samice a někdy zcela chybějí. Populace se pak rozmnožuje partenogenezí. Při páření samec vychlípitelným penisem vstříkne sperma přímo do tělní dutiny samice.

U některých vířníků se setkáváme s heterogonií, střídání generací s haploidními vajíčky a partenogenetických generací s diploidními vajíčky.

Vířnící jsou důležitou součástí planktonu. Je známo okolo 2000 druhů, v Česku žije asi 600 druhů.