Vítání jara

Vítání jara, známé také jako vynášení smrtky nebo vynášení Morany, je jeden z nejstarších dochovaných rituálů v českých zemích. Zima je zosobněna Moranou nebo Smrtkou, jejíž figurína je při slavnosti upálena nebo vhozena do vody (případně obojí).

Zvyk vítání jara se dochoval dodnes a slaví se například na Moravě a Jižních Čechách.

[editovat] Citace

Vítání jara popisuje i Čeněk Zíbrt v knize Veselé chvilky v životě lidu českého; citace z knihy:

Obyčej vynášení smrti pokládám za nejstarší jarní obřad v českém zvykosloví lidovém. Tento obyčej se konal pátou neděli postní, tzv. Smrtnou. V Čechách místy starodávný obyčej posud koluje v lidovém podání. Stromek je vyzdoben podobně jako na Moravě pouchy čili vejdumky. „Smrt“ si upravují jako dětskou pannu nebo ji přistrojují z došku a hadrů. Hodí ji do vody nebo svrhnou ze skály. Mládež věří, když děvčata, tlukouce „smrtí“ o dub, dříve ji rozeberou než chlapci, že sedláci dříve zemrou než selky a naopak. Někde také smrt zahrabávají do země a utíkají. Kdo zůstane pozadu při útěku nebo upadne, nedočká se roku. Kde měli v hospodářství včely, zapíchli stromek, aby včely neumíraly a aby měly hodně medu. Píseň starodávnou, doloženou u Partlicia, děti zpívají podnes: „Smrt nesem (jsme vynesli) ze vsi, nové léto nesem do vsi… Vítej, léto, líbezné, obilíčko zelené…“.

[editovat] Související články

Související články obsahuje: Portál Náboženství

• Morana
• Vítání jara na Šmelcovně

[editovat] Externí odkazy

• Ukázka z vítání jara v Pardubicích