Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Vítkovice | |
|---|---|
Národní kulturní památka Vysoké pece ve Vítkovicích |
|
| městská část / obvod statutárního města Ostravy | |
| kraj: | Moravskoslezský |
| okres: | Ostrava-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6,48 km² |
| obyvatel: | 7 292 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°48′56.05″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 18°15′59.48″ v. d. |
| PSČ: | 703 00 |
| zákl. sídelních jednotek: | 13 |
| celých místních částí: | 1 |
| celých katastrálních území: | 2 |
| částí katastr. území (ÚTJ): | 0 |
| adresa úřadu: | Mírové náměstí 1 703 79 Ostrava-Vítkovice posta@vitkovice.mmo.cz |
| starosta / starostka: | Petr Dlabal (ČSSD) |
|
Oficiální web: www.vitkovice.mmo.cz |
|
Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Mají rozlohu 648,2 ha, ležícím na levém břehu řeky Ostravice na východě moravské části města. Městský obvod zahrnuje celé katastrální území historického města Vítkovic a východní část historické obce Zábřeh nad Odrou, jímž je katastrální území Zábřeh-VŽ.
Obsah |
Nejstarší zmínka o Vítkovicích (Witchendorff), které byly původně malou vsí ležící poblíž Moravské Ostravy, je z roku 1357. Název Vítkovice byl zřejmě odvozen od Vítka z Vikštejna, který v roce 1369 držel biskupský hrad Schauenstein v Kopřivnici. Biskupskou vsí zůstaly Vítkovice až do reformy v roce 1848. Roku 1908 byly Vítkovice povýšeny na město a 29. ledna 1924 byly přes určitý svůj odpor připojeny k Moravské Ostravě. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945. Před rokem 1990 bylo území celého dnešního městského obvodu Vítkovice součástí městského obvodu Ostrava 3. Roku 1990 pak vzniká moderní samosprávný městský obvod Vítkovice, jehož součástí se stalo i katastrální území Zábřeh-VŽ, původně tvořící součást Zábřehu nad Odrou.
Vítkovice jsou známy především jako průmyslové centrum. Podnět k jeho vzniku dal v roce 1828 olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf, když na doporučení vídeňského profesora F. X. Riepla postavil pudlovací pec. Tzv. Rudolfova huť způsobila revoluční přeměnu zemědělské osady na moderní průmyslové město. Výhodou Vítkovic byla výhodná poloha poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a vody z Ostravice. V roce 1843 koupil huť Salomon Mayer Rothschild.
Česká obecná škola zde vznikla v roce 1894, měšťanka byla zřízena roku 1910. V roce 1919 byla založena čtyřletá průmyslová střední škola. Farní správu vykonávala moravskoostravská farnost. Samostatné farnosti se Vítkovičtí dočkali v roce 1887, rok po dostavění kostela svatého Pavla.
Polcený štít; v pravém černém poli vyniká půl zlato-červeně šachované moravské orlice, levá polovina dělena, v horním zeleném poli zkřížená stříbrná hornická kladívka s topůrky přirozených barev, v dolním poli na zelené hrázi rybníka půl a tři jedle přirozených barev, nad nimi tři letící stříbrní ptáci.
List tvoří černý svislý pruh široký 1/3 délky listu s polovinou žluto-červeně šachované moravské orlice vynikající od dělicí linky a čtyři vodorovné pruhy střídavě zelený a modrý. Prapor byl udělen usnesením Rady města Ostravy číslo 398/10 z 11.04.1995.
| Statutární město Ostrava | |
|---|---|
|
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky: Hulváky | Mariánské Hory • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz: Moravská Ostrava | Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih: Bělský Les | Dubina | Hrabůvka | Výškovice | Zábřeh • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice: Bartovice | Radvanice • Slezská Ostrava: Antošovice | Heřmanice | Hrušov | Koblov | Kunčice | Kunčičky | Muglinov | Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice |
|
| Související články obsahuje Portál Ostrava |