Východní Prusko

Červeně

Východní Prusko byla jedna z oficiálních provincií Pruska. Ležela mezi řekami Visla a Němen u mořského pobreží. Hlavní město bylo Královec (německy Königsberg). Je tu mnoho jezer a borovicových lesů.

Je to území, které původně dalo jméno celému Prusku, protože v letech 1226 - 1283 tu Řád německých rytířů podmanil pohanské Prusy. Do roku 1525 tedy území patřilo řádu, potom světské vojvodství pod polskou nadvládou. Roku 1618 definitivně připadlo Braniborsku (braniborským Hohenzollernům; už od 16. století byli pověření správou území), čímž vznikl základ budoucího velkého Pruska. Název Východní Prusko (do té doby Prusko, staré Prusko) se poprvé vyskytl roku 1815 na vídeňském kongresu.

Roku 1919, po První světové válce, bylo území odděleno od zbytku Německa tzv. polským koridorem.

V meziválečném období mělo 39 076 km², 2,3 mil. obyvatel. Významný byl chov koní, jantárový průmysl, rybolov, pěstovaní obilí a brambor. Části (vládní okresy): Západní Prusko, Královec, Allenstein, Gumbinnen.

Po druhé světové válce severní část připadla SSSR (dnes Kaliningradská enkláva v Rusku) a jížní část připadla Polsku.