Východní fronta 1941-1945

Východní fronta od zahájení operace Barbarossa po listopad 1942.

Východní fronta srpen - prosinec 1944

východní fronta leden - květen 1945

Východní fronta byla fronta druhé světové války, která vznikla se zahájením operace Barbarossa a zanikla s kapitulací Německa. V letech 1941–1943 byla jedinou frontou v Evropě, až do konce války byla hlavní frontou. Od otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala zhruba přes 65% sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců.

Východní fronta byla otevřena 22. června 1941, kdy hitlerovské Německo přepadlo bez vyhlášení války Sovětský svaz. 23. června vyhlásilo válku SSSR Slovensko. O čtyři dny později vyhlásilo Sovětskému svazu na podkladě incidentu zorganizovaném Němci válku Maďarsko. 4. července se k útoku na SSSR přidalo i Rumunsko a v srpnu Itálie. Rozhodujícím útokem na zničení Sovětského svazu se stala Operace Barbarossa, jejímž vyvrcholením byla bitva o Moskvu. 6. prosince 1941 však přešla sovětská vojska do protiútoku a německé plány na dobytí hlavního města Moskvy a následného pádu SSSR do konce roku 1941 se neuskutečnily.

Na jaře roku 1942 došlo k obnovení bojů, německá letní ofenzíva začala 28. června a německá vojska postoupila k Stalingradu, na Kavkaz a obsadila Krym. V září začala bitva o Stalingrad, které se na německé straně účastnilo milión a na straně sovětské půldruhého miliónu vojáků. Boje skončily 30. ledna roku 1943 kapitulací obklíčené německé armády polního maršála Pauluse. Po této německé katastrofě Rudá armáda zahájila postup na Kursk, Charkov a Rostov na Donu. V březnu zahájily německé jednotky protiofenzívu, při které dobyly Charkov zpět. V tomto období do bojů poprvé zasáhla československá vojska, která se stala spojencem v boji proti Německu. Dne 5. července 1943 zahájila německá armáda operaci Citadela, a začala tak bitva v Kurském oblouku, která vyvrcholila 12. července u Prochorovky největší tankovou bitvou v dějinách lidstva. Protiútokem u Kurska zahájila sovětská vojska operaci Kutuzov, která pokračovala tažením k řece Dněpr, kterou Hitler považoval jako nedobytný východní val. V září 1943 však sovětská vojska na několika místech řeku Dněpr překročila a počátkem listopadu osvobodila za spoluúčasti čs. vojsk Kyjev.

V lednu roku 1944 se uskutečnil útok na německé jednotky v okolí Leningradu a došlo tak k prolomení blokády, která trvala téměř 900 dní. Počátkem roku byly zformovány v SSSR polské vojenské jednotky, které se tak vedle čs. jednotek staly dalším spojencem Sovětského svazu. V den výročí napadení SSSR Německem 22. června zahájila Rudá armáda operaci Bagration. Této velké letní ofenzívy, jejíž součástí byla i Lvovsko-sandoměřská operace, se účastnilo na sovětské straně 3.600.000 a na německé straně 1.700.000 vojáků. V počtu nasazených sil se jednalo prakticky o největší vojenskou operaci 2. světové války. Koncem srpna se uskutečnila jašsko-kišiněvská operace, při níž sovětská vojska pronikla do Moldávie a do Rumunska, které uzavřelo se SSSR mír a jehož vojska se přidala na sovětskou stranu. Do konce roku 1944 obsadila Rudá armáda Bulharsko, které bylo německým spojencem, pomohla osvobodit Jugoslávii a pronikla na území Maďarska a východního Pruska.

12. ledna 1945 zahájili Sověti Viselsko-oderskou operaci a den poté konečnou fázi úroku na východní Prusko. Rudá armáda postupovala v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, na jaře pronikla do Rakouska a na Moravu. Dne 16. dubna byla zahájena bitva o Berlín, která skončila kapitulací berlínské posádky dne 2. května 1945. 8. května 1945 podepsali Němci za přítomnosti zástupců SSSR, USA, Velké Británie a Francie oficiální kapitulační akt, ovšem některé jednotky německých vojsk v Čechách a v Rakousku kladly odpor až do druhé dekády měsíce května, kdy zazněly poslední výstřely na východní frontě 2. světové války v Evropě.

[editovat] Externí zdroje

• Lidské ztráty na východní frontě v roce 1941
• Ztráty tanků na východní frontě
• Animovaná mapa východní fronty