Východofranská říše

Územní rozdělení Verdunskou smlouvou z roku 843

Východní Franky nebo Říše východofranská, od 11. století též Regnum Teutonicorum (Království Němců), je původcem resp. předchůdcem Svaté říše římské. Až do začátku 12. století se oficiálně nazývala Regnum Francorum orientalium, což v překladu znamená „Království východních Franků“.

[editovat] Dějiny

Utváření Východofranské říše zasahuje až do vleklých sporů o nástupnictví mezi potomky Karla Velikého. Císař Ludvík I., Zbožný, (778-840) bojoval proti jeho synům o nadvládu nad Franskou říší, kterou na počátku roku 830 definitivně ztratil. Jeho syn Ludvík II. (Němec), který již od roku 831 vládl v Vévodství bavorském, Durynsku, Vévodství franském a Vévodství saském, převzal v roce 833 regentství ve východní části Franské říše.

Poté vybudoval království a soudržnost kmenů resp. kmenových vévodství ve svém vladařském dosahu. Verdunskou smlouvou z roku 843 zapsal Ludvík Němec do dějin Evropy Východní Franky coby samostatné království.

Jméno regnum Francorum orientalium se však objevuje až o něco později, přesněji v roce 920, kdy Karel Dobrý a Jindřich I. Ptáčník uzavřeli tzv. bonnskou smlouvu. Karel směl svou říši nazývat Regnum Francorum occidentalium, („Království západních Franků“).

Germánská Východofranská říše byla poněkud odlišná od romanizované Říše západofranské. Byla z větší části položená mimo antické Imperum Romanum a její podobu jí vtiskly zejména sebevědomé kmeny a kmenoví vévodové. Tato vlastnost se výrazně táhne celými německými dějinami.

[editovat] Regnum Teutonicorum

Od 10. století byla Východofranská říše označována též jako regnum Teutonicorum. Toto označení se však prosadilo teprve v 11. století, tedy od dob Sálská dynastie.

Výraz regnum označoval nejprve obecně „vládu, dosah moci, království“ a samotná jednotlivá vévodství se v oněch časech označovala jako regnum. Jako „Teutonici“ (společný výraz pro německy mluvící kmeny) byla říše chápána hlavně pouze, když vojsko složené z germánských vojáků táhlo přes Alpy do Itálie. Okolo panovníka se seskupili Frísové, Starosasové, Lotrinkové, Durynkové, Frankové, Alemáni a Bavoři. Celkem vzato, byla Východofranská říše (Svatá říše římská) rovnocenným nástupnickým státem podle tradice franské a podle tradic antického Římského impéria.

[editovat] Králové Východofranské říše

• Ludvík II. Němec, (805/806-876), král od r. 833
• Ludvík III., Mladší, (835-882), král 876-882 ve Frankách, Sasku a Durynsku, od r. 880 též v Bavorech
  • Karloman, (okolo 830-880), 876-880 králem v Bavorech, v letech 877-879 také králem Itálie
• Karel III., Tlustý, (839-888), král Alemánie od 876, od r. 879 též králem Itálie, od 882 králem celé Východofranské říše (kromě toho i římský císař od roku 881)
• Arnulf Korutanský, (850-899), král od 887 (kromě toho Římský císař od 896)
• Ludvík IV., Dítě, (893-911), králem od r. 900
• Konrád I., Mladší, (881-918), králem od roku 911
• Jindřich I., Ptáčník, (875/876-936), králem od r. 919
• Ota I., Veliký, (912-973), východofranským králem od r. 936, (císařem Svaté říše římské od roku 962)

[editovat] Externí odkazy

• Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation