Východomoravská nářeční skupina
Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí, užívaná při hranici Moravy a Slovenska. Hranice této nářeční skupiny tvoří Radhošť, Kněhyně, Vsetínské vrchy, Veřovice, Hranice, Lipník nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva, Velké Karlovice, Malé Karlovice a hranice České republiky a Slovenska.
Hlavními znaky této nářeční skupiny jsou:
- změna ý na í (například bík místo býk)
- změna ou na ú (například nesú místo nesou)
- zachování ł
- asimilace znělosti sh na zh
- krátké samohlásky ve slovech jako prah, blato, rana, nama, vama, bit, dat
- 7. pád množného čísla má většinou koncovku -ma
- sloveso být má v 1. osobě jednotného čísla tvar sem jako pomocné sloveso a tvar su jako sponové sloveso a ve významu existovat
- v první osobě minulého času je pomocné sloveso vždy zachováváno
- dlouhé ó před j a zčásti před ň (dójí, hnójí, hóňí)
- ve 3. pádě množného čísla podstatných jmen mužského a středního rodu je koncovka -om
- ve 2. pádě jednotného čísla neživotných podstatných jmen mužského rodu tvrdého skloňování je koncovka -u
- v 6. pádě množného čísla podstatných jmen mužského nebo středního rodu je koncovka -óch
- ve 2., 3. a 6. pádu jednotného čísla tvrdých přídavných jmen ženského rodu a rodových zájmen se užívá jen 3. a 6. pádu
- rodová zájmena se často skloňují podle skloňování tvrdých přídavných jmen
- ve tvaru 7. pádu jednotného čísla skloňování zájmen mužského a středního rodu nedochází ke změně souhlásky před koncovkou
- nestažené podoby při skloňování slov můj, tvůj, svůj (mojeho, tvojeho, svojeho)
- ve 3. osobě plurálu slovesa chtít je tvar chcú
Nářečí východomoravské nářeční skupiny se dělí do následujících podskupin:
- Slovácká podskupina se vyskytuje na Moravském Slovácku. Typickým rysem je absence tvrdého y (je vždy nahrazováno za měkké), zakončování tvarů všech sloves v 1. osobě množného čísla na -me a ve 2. osobě singuláru minulého času slovesa je pomocné sloveso být zásadně ve staženém tvaru -s.
- Valašská podskupina se vyskytuje na Valašsku, v severní části území východomoravské nářeční podskupiny. Typickými rysy jsou: imperativ slovesa „být“ ve tvaru „buď, buďme, buďte“, infinitivy končící na -ť, zachování měkkých retnic.
- Kopaničářská nářečí, tvořící dosti zvláštní a odlišné odvětví českého jazyka. Hlavními znaky je absence ř (je nahrazováno hláskou r), zakončování 1. osoby plurálu sloves na -m, infinitivy, končící na -ť nebo -č a 1. osoba jednotného čísla slovesa být ve tvaru sem/som. Vyskytuje se v tzv. kopaničářských vesnicích v oblasti Moravské Kopanice.
- Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie. Vydáno v nakladatelství SPN roku 1972.
[editovat] Související články