Východotibetská pohoří

Východotibetská pohoří Kham Gangdug
Hory v severozápadním Jün-nanu v tibetské autonomní oblasti Diqing (Dêqên)
Nejvyšší bod	Miňa Gangkar (7 556 m)
Délka	700 km
Rozloha	350 000 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Alpsko-himálajský systém
Sousední celky	Himálaj, Tibetská vysočina, Kchun-lun, Sečuánská pánev, Jünnansko-kuejčouská vysočina, Indočínská pohoří, Ásámská nížina
Podřazené celky	Powo Gang, Zabmo Gang, Cchawa Gang, Markham Gang, Jarmo Gang, Miňa Gang
Světadíl	Asie
Státy	Čína  Myanmar
Horniny	{{{hornina}}}
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Dlouhá řeka, Mekong, Salwin, Irrawaddy, Brahmaputra

Východotibetská pohoří (tibetsky Kham Gangdug, Šest ledových pohoří Khamu) je soustava horských pásem vesměs severojižního směru, která z východu ohraničují Tibetskou vysočinu. Táhnou se po hranicích Tibetu a Sečuánu, později po hranicích Jün-nanu a Barmy. Jsou pokračováním Himálaje a dalších celků vzniklých ve třetihorách nárazem Indie do Asie. Navazují na ně nižší pohoří v Indočíně. Za východní konec Himálaje se obvykle považuje oblast kolem hory Namča Barva. Nejvýraznější pohoří Tibetské vysočiny, na které okrajová pohoří navazují, je Ňänčhen Thangla (Nyainqêntanglha Shan).

Podle různých pramenů lze v této oblasti rozlišit různé horské celky. Liší se jejich tibetské a čínské názvy. Souhrnný tibetský název Kham Gangdug odkazuje k těmto šesti celkům:

• Zabmo Gang
• Cchawa Gang
• Markham Gang
• Jarmo Gang
• Miňa Gang
• Powo Gang

Nejvyšší pohoří je Miňa Gang, známé též pod čínským názvem Ta-süe-šan (Daxue Shan), které je pátým nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší hora Miňa Gangkar (Minya Gongkar, Gongga Shan, 7 556 m) je mj. i nejvyšší horou čínské provincie S'-čchuan a pravděpodobně nejvýchodněji položenou sedmitisícovkou na světě.

Podle Velkého atlasu světa (přibližně od severu k jihu a od západu k východu):

• Taniantaweng Shan
• Ningjing Shan (Ning-ťing-šan)
• Chola Shan
• Shaluli Shan
• Hengduan Shan (Cheng-tuan-šan) (横断山脉, Héngduàn Shānmò) s nejvyšší horou Meili Xue Shan (Mej-li-süe-šan, 6 740 m)
• Shanngaw Taungdan v Myanmě
• Gaoligong Shan (Kao-li-kung-šan) (高黎贡山, Gāolígòng Shān), 5 128 m
• Nu Shan
• Yun Ling
• Mianmian Shan
• Daxue Shan (Daxue Mountains)
• Daliang Shan u řeky Jingsha Jiang, zdrojnice Dlouhé řeky

Oblast východního Tibetu je velmi zajímavá i vodopisně. Procházejí tudy četná důležitá rozvodí a v paralelních údolích poměrně blízko sebe protéká několik významných asijských řek: Nu Jiang (Nu-ťiang, pozdější barmský Salwin, který se vlévá do Andamanského moře), Lancang Jiang (Lan-cchang-ťiang, pozdější Mekong, který se vlévá do Jihočínského moře) a Jinsha Jiang (Ťin-ša-ťiang, zdrojnice Dlouhé řeky, která se vlévá do Východočínského moře).

[editovat] Literatura

• Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
• Nový atlas světa. Euromedia Group, Praha, 1998
• Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří Asie, pp. 152–165. Euromedia Group, Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3