Výprachtice

Výprachtice
Letecká fotografie obce
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0534 581178
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností:	Lanškroun
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	21,72 km²
počet obyvatel:	931
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	587 m
PSČ:	561 34
zákl. sídelní jednotky:	3
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Výprachtice 3 561 34
starosta / starostka:	JUDr. Miroslav Stejskal
Oficiální web: http://www.obec-vyprachtice.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Výprachtice jsou podorlickou obcí, nacházející se v okrese Ústí nad Orlicí. Nejbližším městem je 8 kilometrů vzdálené Jablonné nad Orlicí, tradičním spádovým městem je však pro obyvatele Výprachtic již desítky let 10 kilometrů vzdálený Lanškroun.

[editovat] Geografie

Výprachtice se rozkládají v nadmořské výšce od 510 do 875 metrů nad mořem. Část obce leží na úbočí Bukové hory (958 metrů nad mořem), kde taktéž pramení obcí protékající řeka Moravská Sázava. V obci se nachází 240 obytných domů a 175 rekreačních objektů.

[editovat] Administrativní členění

Výprachtice se skládají ze tří historických obcí - Výprachtic, Koburku a Valteřic. V roce 1951 byly k Výprachticím připojeny, po odsunu německého obyvatelstva vylidněné, Valteřice a roku 1975 byl s Výprachticemi sloučen i Koburk.

[editovat] Historie

[editovat] První zmínka

Výprachtice jsou poprvé zmiňovány roku 1304 v donační listině Václava II., kterou se vlastníkem celého Lanškrounska stal Zbraslavský klášter. Zmíněny jsou pod jménem Wiprechtsdorf, což zřejmě odkazuje na lokátora, který zde prováděl kolonizaci.

[editovat] Dějiny do Bílé hory

Výprachtice nejprve sdílely osud Lanškrouna, byvše roku 1358 směněny s Litomyšlským biskupstvím, v roce 1409 je však biskup Jan Železný společně s městem Jablonné nad Orlicí a několika okolními vesnicemi zastavil Janu Strýčkovi ze Strýčkova. Nicméně roku 1453 se spolu se zbytkem Lanškrounska ocitly v rukou jednoho společného majitele - Zbyňka Kostky z Postupic. Po nástupu Pernštejnů roku 1505 zažívalo Lanškrounsko celkem šťastné období, ale už roku 1540 Jan z Pernštejna zastavil Lanškroun Václavu Černohorskému z Boskovic, přičemž Jablonné nad Orlicí s okolím (tedy i s Výprachticemi) zůstalo v majetku Pernštejnů. Již roku 1544 však bylo lanšperské panství, k němuž se v té době Výprachtice počítaly, prodáno Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. Do rukou Pernštejnů se společně s Lanškrounem Výprachtice vrátily za Vratislava z Pernštejna v roce 1564. Od roku 1588 pak Lanškrounsko patřilo Adamu Hrzánovi z Harasova. Po bitvě na Bílé hoře se celého Lanškrounska zmocnil místodržící Karel I. z Lichtenštejna, jenž jej 5. prosince 1622 koupil za 9 500 kop grošů českých.

[editovat] Rychta

Prvním výprachtickým rychtářem, jehož jméno se dochovalo, byl Mikšík Perda, který ve Výprachticích zastupoval vrchnost v roce 1402. Podle údajů z roku 1542 patřilo k úřadu rychtáře několik řemeslníků, pět poddaných, mlýn, sedm tenat k honitbě kolem vsi, právo šenku a právo vaření pivo v lázni. Za to musel rychtář k obecní potřebě chovat býka a kance a pro vrchnost se starat o chrta nebo vola. Za válečného stavu musel rychtář vyzbrojit pacholka s koněm a vyplácet mu žold.

[editovat] Vrchnostenský dvůr

Vrchnostenskou správu ovšem nevykonával sám rychtář, od začátku 17. století fungoval i vrchnostenský dvůr a ovčín, kde museli poddaní pod šafářovým dohledem robotovat, a to až zrušení dvoru na konci 18. století.

[editovat] Třicetiletá válka

Během války vesnicí nejméně dvakrát prošla švédská vojska. Poprvé zde 27. října 1646 přenocovaly oddíly polního maršálka Arvida Witteberga, táhnoucí na Šumperk. 7. ledna 1648 pak Výprachtice dopadly mnohem hůře, když kontribuci vymáhající Švédové vypálili několik stavení včetně rychtářovy stodoly.

Výprachtická fara

[editovat] Náboženské poměry po bitvě na Bílé hoře

Od 16. století fungovala ve Výprachticích protestantská fara, která byla v souvislosti s rekatolizací zrušena. Kněz Jan Buffler byl zavražděn císařskými vojáky u dodnes stojící památné lípy. V roce 1663 byly Výprachtice přifařeny k obnovené katolické faře v Jablonném nad Orlicí. Lokalie se Výprachtice dočkaly až roku 1779, fary pak v roce 1853.

[editovat] Školství

Osoba rektora, který se ve Výprachticích věnoval školství, je poprvé připomínána roku 1591. Jmenovitě je ale doložen až rektor Jan Mach, a to v roce 1651. V souvislosti se školskými reformami Marie Terezie byla ve Výprachticích roku 1774 založena triviální škola, která v roce 1789 dostala novou budovu. V polovině 19. století už stará budova velmi chátrala, v roce 1860 tak byla vybudována škola nová. Postupně ve Výprachticích vznikla škola pětitřídní a roku 1897 i škola měšťanská. V letech 1905-1906 vyrostla další školská budova, která svému účelu slouží dodnes.

[editovat] Pošta a četnictvo

Rurální pošta (poštovní schránka) fungovala od roku 1874, samostatná pošta pak od roku 1893. Četnické stanice se Výprachtice dočkaly roku 1888.

Pomník obětem 1.světové války od Čeňka Vosmíka.

[editovat] Druhá světová válka

Navzdory naprosté většině českého obyvatelstva Výprachtic byla obec v roce 1938 přivtělena k Třetí říši. Po odsunu Němců se část obyvatelstva odstěhovala do uvolněných usedlostí v Lanškrouně i jiných okolních obcích.

[editovat] Nástup komunistické totality

V roce 1950 byly zrušeny čtyři hostince, dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, pekařství a mnohé další živnostenské provozovny. Zemědělská kolektivizace se setkala s malým pochopením, nejtvrdší odpůrci skončili v kriminále a někteří rolníci nevstoupili do JZD nikdy.

[editovat] Socialistické budování

Roku 1953 byl v postaven vodovod v části obce Halda. Hasiči se dočkali nové zbrojnice v letech 1962-1965, roku 1972 vyrostla budova sloužící Místnímu národnímu výboru, poště a lékařské ordinaci. Roku 1978 byla postavena budova mateřské školy, k základní škole byla v roce 1985 přistavěna další část, což bylo spojeno s celkovou rekonstrukcí školy.

[editovat] Stavební aktivity po roce 1989

V 90. letech byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace vodovodní sítě, když byly vybudovány nové vodojemy i čistička odpadních vod. Stále pokračuje rekonstrukce školy, kam se přestěhovala i škola mateřská. V současné době probíhá debata o výstavbě větrné elektrárny.

[editovat] Spolkový život

Nejstarším doloženým spolkem je hasičský sbor, který funguje dodnes již od roku 1883. Národní jednota severočeská zaměřující se na ochranu českých menšin zahájila se své působení ve Výprachticích roku 1885, pořádajíc častá divadelní představení. Vlastní výprachtický ochotnický sbor vznikl roku 1922. Ve Výprachticích též fungovaly všechny významné tělocvičné spolky: Sokol byl založen roku 1919, Orel rovněž 1919 a Dělnická tělocvičná jednota roku 1937. Dnes funguje obnovený Sokol. Kromě něj ještě např. Český zahrádkářský svaz a Myslivecké sdružení.

[editovat] Finanční společnosti

Roku 1896 byl ve Výprachticích ustaven Spořitelní a záložní spolek, takzvaná Kampelička. V roce 1931 pak v obci vznikla i Raiffeisenova záložna.

[editovat] Nynější nejvýznamnější zaměstnavatelé

Ve Výprachticích působí pobočka firmy OEZ Letohrad, která zaměstnává 105 lidí. Zemědělské družstvo Agrospol Výprachtice zaměstnává 65 lidí. Zámečnictví OVAZ Merta dává práci dalším dvaceti zaměstnancům. Významným výprachtickým podnikem je v obci i místní pila.

[editovat] Významné osobnosti obce

• Karel Otakar Hubálek (1859-1930), v letech 1905-1917 ředitel výprachtické měšťanské školy, spisovatel.
• Jaroslav Chládek (1893-1919,Charbin), poručík legií v Rusku
• Jindřich Chládek (1897-1980), v letech 1951-1972 archivář v Lanškrouně, laureát pamětní medaile vlády ČSR v roce 1970

• Jindřich Praveček ml. (1909-2000), hudební skladatel, dirigent
• Jaroslav Tušla (*1912), v letech 1943-1973 ředitel školy, botanik

[editovat] Památky obce

Kostel proměnění Páně

[editovat] Kostel Proměnění Páně

současná podoba z roku 1816

[editovat] Fara

klasicistní budova se slunečními hodinami

[editovat] kaple před budovou školy ve Výprachticích - Beranova kaplička

z roku 1848

Kaple na Trhovici na Haldě

[editovat] Kaplička ku cti Matky Božíkaple u čp. 30

původem až z roku 1769, vícekráte přestavována

[editovat] Kaplička na Trhovici na Haldě

pseudogotická kaple na Haldě - z roku 1890

[editovat] Socha Nejsvětější Trojice ve Výprachticích

z roku 1864

[editovat] Socha sv. Jana Nepomuckého ve Výprachticích

před hostincem U Jana - z roku 1793

[editovat] Socha sv. Josefa ve Výprachticích

[editovat] Pomník padlých ve Výprachticích

se sochou Piety od Čeňka Vosmíka

[editovat] Kříž u kostela ve Výprachticích

kamenný kříž u kostela z roku 1794

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Výprachtice

Informace ČSÚ http://vnitro.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/581178