Výrobní faktor

[editovat] Druhy výrobních faktorů

• půda
  • je produktem a součástí přírody - není volným statkem
  • je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená
  • přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
  • pozemková renta je důchod plynoucí z půdy
• práce
  • lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
  • výsledkem použití pracovních sil je mzda
• kapitál
  • kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby
  • akumulované úspory (úspory přeměřené v investice)
  • může mít hmotný nebo nehmotný charakter
  • jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další
  • technologie je zvláštní forma kapitálu, která může významně znásobit prospěch z výrobních faktorů
  • výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok

1. kapitál vlastní – jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě.(budova, auto, stroje,…)
2. kapitál cizí – jedná se o majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, finančnímu úřadu, zaměstnancům a podobně.

[editovat] Technologie

• zvláštní forma kapitálu
• nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)
• důchody … plynou z jednotlivých výrobních faktorů (motivační charakter)

[editovat] Výnosy z výrobního faktoru

• použití výrobních faktorů za účelem získání něčeho (zisku, výhod atd.)
• efektivnost výroby (jak rychle přináší zisk) … kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
• výnosy z výrobního faktoru = vstup (objem použitých výrobních faktorů) / výstup (objem vyrobených užitečných statků)

[editovat] Zákon klesajících výnosů

platí za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění Alternativní použití výrobních faktorů Výrobní faktory mají alternativní použití. Můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezenost výrobních faktorů)

[editovat] Poptávka po výrobních faktorech

Poptávka po výrobním faktoru je odvozená od poptávky po finálním statku, na který byl daný faktor použit. A to proto, že zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální statek vyrobený díky daným faktorům. Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou poptávat jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. Poptávka tedy závisí na výši výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor. Poptávka je určena příjmem z mezního produktu (MRP). Křivka MRP je současně křivkou poptávky po výrobním faktoru.

[editovat] Faktory ovlivňující poptávku po výrobních faktorech

1. poptávka po finálních statcích
2. množství jiných vstupů
3. změny v technologii (dojde ke změně mezního fyzického produktu)

[editovat] Nabídka výrobních faktorů

Nabídky jednotlivých výrobních faktorů se od sebe značně odlišují, a proto zde uvedu pouze nabídku půdy (ostatní nabídky práce a kapitálu jsou uvedeny v následujících kapitolách). Nabídková křivka může být ve skutečnosti rostoucí, klesající nebo dokonce i svislá. Svislá je např. v případě nabídky půdy.

[editovat] Formy cen výrobních faktorů

Pozemková renta Cena výrobního faktoru půdy. Je stanovena ve výši, kde se střetnou křivky nabídky a poptávky po půdě. Protože, nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně poptávka. Mzdová sazba Cena výrobního faktoru práce. Cenu také určuje střet nabídky a poptávky po práci. Úroková sazba Cena výrobního faktoru kapitálu. Také ona je stanovena na základě střetu nabídky s poptávkou po kapitálu. Teorie rozdělování Zabývá se rozdělováním důchodů a bohatství ve společnosti. Je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů určují výši důchodu jednotlivých domácností a ceny výrobních faktorů jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů výrobních faktorů. Rozdělení důchodů domácnostem tedy odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé společnosti. Prvotním rozdělením důchodů rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu. Konečným rozdělením důchodů přerozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti, tak aby byl dodržen princip spravedlnosti. Přerozdělení obvykle zajišťuje stát formou transferových plateb domácnostem s nízkými důchody. Zdroje na vyplácení transferových plateb stát získává pomocí daní od domácností.

[editovat] Účinky přerozdělování

1. vznikají administrativní náklady a tak se snižuje velikost disponibilního důchodu
2. přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (domácnosti volí raději transfery než práci)
3. přerozdělování může ovšem také vést k růstu konkurence na trhu práce např. v důsledku rekvalifikací
4. vysoké daňové zatížení vede ke snížení sklonu k úsporám a ke zvýšení sklonu ke spotřebě atd.

Skladba důchodů Důchod je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností Nerovnosti v důchodech mezi jednotlivými domácnostmi odpovídají nerovnostem ve vlastnictví výrobních faktorů. Existují dvě základní nerovnosti: nerovnost v pracovních důchodech a nerovnost ve vlastnických důchodech. Nerovnost v pracovních důchodech ovlivňují jí zejména rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech a dovednostech lidí, rozdíly ve vynaloženém úsilí člověka (intenzita práce), rozdíly v délce přípravy na práci, rozdíly ve vzdělání a také pracovní diskriminace. Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena zejména na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácností. Majetek domácnosti získávají dědictvím, úsporami z pracovních a nepracovních důchodů a podnikáním (ochotou podstupovat riziko).

[editovat] Mzda a její složky

• odměna, kterou vyplatí podnik svým zaměstnancům za vykonanou práci.

Důležitá složka nákladů pro podnik je 35 % z hrubých mezd.

Nominální hodnota = konkrétní částka (např. 10 000 Kč) Reálná mzda = znamená, co si za tuto částku můžeme koupit.

Druhy mezd 1) časová

• je závislá na počtu odpracovaných hodin
• je to nejméně pobídková forma používaná je,když nemůžu použít jiný druh

2) úkolová

• závisí na množství provedených výkonů(např.dělníci)

3) podílová

• je to speciální druh úkolové mzdy, je závislá např. na tržbách

4) smíšená(kombinovaná)

• nejčastější kombinace časové a podílové mzdy (prodavačka)

5) pevný plat

• platí především pro technickohospodářské pracovníky

Mzdový tarif

• cena práce za časovou jednotku (hodina, měsíc)
• jeho výše závisí na složitosti a odpovědnosti vynaložené práce, která je vyjádřena pomocí tzv.tarifových stupňů

Složení mzdy

1. základní(tarifní mzda)
2. mzdová zvýhodnění
3. prémie
4. odměny
5. náhrady mezd (dovolená)
6. podíl na HV

Hrubá mzda

• SP (zaměstnanec 8 %, zaměstnavatel 26 %)
• ZP (zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 %)
• záloha na DzP

Čistá mzda

• srážky (splátky půjček, spoření atd.)
• dávky nemocenského pojištění

ČÁSTKA K VÝPLATĚ

Z HM počítáme SP a ZP

Výpočet zálohy na DzP = HM – SP – ZP – nezdanitelné minimum – odpočet na děti

4 daňová pásma (tzv. progresivní zdanění)

Dávky nemocenského pojištění

• vypočítávají se z denního vyměřovacího základu. První 3 dny 50 %, další dny 69 %
• nemocenská náleží zaměstnanci za kalendářní dny (přesně podle prac.neschopnosti)

Ošetřování člena rodiny (OČR)

• z denního vyměřovacího základu je to 69 %