Vědecké modelování

Modelování neboli simulace je často používanou metodou v odborné a vědecké praxi v mnoha oborech lidské činnosti.

[editovat] Účely modelování

V podnikové praxi bývá cílem napodobit chování zkoumaného jevu. Modelovaný systém zachytíme například v podobě počítačového modelu a dále sledujeme, co se v něm odehrává.

Některé modely reálných systémů mohou být velmi složité, či nezachycující skutečnost. Z těchto důvodů zároveň provádíme některé další experimenty, kterými doplňujeme a dále nastavujeme parametry modelu a pozorujeme jeho následné chování.

Zatímco výsledkem simulačního modelu může být pouhý odhad, výsledkem matematického modelu je určitá přesná hodnota.

Modelování bývá většinou pojímáno jako transdisciplinární záležitost, neboť se na tomto mohou podílet poznatky z operačního výzkumu, teorie systémů, teorie pravděpodobnosti, matematiky, informatiky či kognitivních věd a jiných.

Modelování slouží nejen pro řešení problémů z praxe, ale je určeno i pro provádění nejrůznějších výzkumů a experimentů nebo pro simulace societálních jevů.

U složitých vědeckých modelů je často jedinou využitelnou metodou počítačová simulace, která může být použita pro analýzu projektovaného systému, analýzu citlivosti na změny či pro studium chování jakéhokoliv složitého systému.

[editovat] Podoby modelování

[editovat] Jiná využití

Pojmy modelování a simulace se objevují v mnoha různých slovních spojeních, proto je třeba nastínit, kde je určitá hranice využití vědeckého modelování. Poněkud jiné poslání mají simulátory a trenažéry než ekonomické hry. Zatímco simulátory či trenažéry slouží pro výcvik a zvládnutí korektních reakcí mysli, předvídání a pohybových reakcí člověka, na ekonomické hry lze nahlížet jako na prostředek procvičující týmové spolupráce a strategického myšlení.

[editovat] Pohled na realitu

Modelování nedokáže v žádném případě obsáhnout samotnou realitu, nýbrž zjednodušeným pohledem nahlíží na určitou část reálného světa. Pro úspěšné dotvoření a využití modelu je třeba pochopit problém, který chceme zachytit, mít předem specifikovaný cíl a zároveň použít kvalitní zdrojová data. Pomocí některých simulačních programů lze tyto reality částečně popstat a přiblížit je tak studentům, odborníkům i široké veřejnosti.

[editovat] Analytický přístup a algoritmizace

Vzhledem k tomu, že simulační model se ve výsledku stává například nějakým počítačovým programem, je pro jeho sestavení nutná specifická algoritmizace. Nejdůležitější fází pro vědecký model je způsob zachycení času. Z tohoto hlediska se simulace v zásadě dělí na simulace spojité a diskrétní. U spojitého modelování probíhají děje bez časových skoků a výsledky modelu se mění průběžně. Diskrétní simulace vykazují změny hodnot modelu v případě, že nastane nějaká nová událost díky níž se změní hodnota nějaké proměnné.

[editovat] Nástroje modelování

Základem některých simulačních počítačových programů (například Powersim, Simprocess, Simul8 aj.) je práce v prostředí pracovní plochy, kde umísťujeme různorodé prvky a doprovodné vazby na pracovní plochu.

[editovat] Související články v češtině

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova informatika.

• Simulace
• Model

[editovat] Použitá literatura

Dlouhý, M.; Fábry, J.; Kuncová, M.: Simulace pro ekonomy. Praha: VŠE, 2005. str. 152, ISBN 80-245-0973-3.

Kvasnička, V.; Pospíchal, J.: Informatika pre sociálne vedy. Bratislava: Univerzita Komenského, 2005, str. 192, ISBN 80-223-1941-4.