Větrná energie

(Přesměrováno z Větrná elektrárna, přímý odkaz na Větrná energie)

Bylo navrženo, aby jedna či několik sekcí tohoto článku byly rozděleny a přesunuty do článku s názvem Větrná energetika. (Diskuse)

Bylo navrženo, aby jedna či několik sekcí tohoto článku byly rozděleny a přesunuty do článku s názvem Větrná elektrárna. (Diskuse)

Větrné elektrárny v dánském Vendsysselu

Větrná energie je označení pro oblast technologie zabývající se využitím větru jako zdroje energie.

Nejobvyklejším využitím jsou dnes větrné elektrárny, které využívají síly větru k roztočení vrtule (větrná turbína). K ní je pak připojen elektrický generátor. Získaná energie je přímo úměrná třetí mocnině rychlosti proudící vzdušné masy, proto větrné elektrárny po většinu doby nedosahují nominálních hodnot generovaného výkonu. V historii se místo převodu na elektřinu přímo konala nějaká mechanická práce. Větrný mlýn například mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda, lisoval olej, stloukala plsť nebo poháněly katry. Vítr se také používá k pohonu dopravních prostředků, nejvíce u lodí (plachetnice).

Tento článek se zabývá převážně soudobým využitím větru pro získávání elektrické energie.

Obsah

1 Evropa
2 Teorie větrné elektrárny
3 Hlučnost větrných elektráren
4 Větrné elektrárny v Česku
5 Debata o využití větrné energie v Česku
- 5.1 Argumenty zastánců větrné energie
- 5.2 Argumenty odpůrců větrné energie
6 Poznámky
7 Související články
8 Externí odkazy

[editovat] Evropa

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Následující seznam evropských zemí je seřazen podle instalovaného výkonu větrných elektráren.

EU Větrná energie (MW)^[1]^[2]^[3]
Čis.	Stát	2007	2006	2005	2004	2003	2002	2001
1	Německo	22 247	20 622	18 415	16 629	14 609	11 994	8 754
2	Španělsko	15 145	11 615	10 028	8 263	6 203	4 825	3 337
3	Dánsko	3 125	3 140	3 136	3 117	3 110	2 880	2 489
4	Itálie	2 726	2 123	1 718	1 255	913	797	690
7	Francie	2 454	1 567	757	386	239	145	93
5	Spojené království	2 389	1 963	1 353	888	648	552	474
6	Portugalsko	2 150	1 716	1 022	522	299	194	131
8	Nizozemsko	1 746	1 560	1 219	1 078	912	688	486
9	Rakousko	982	965	819	606	415	139	94
10	Řecko	871	746	573	465	375	276	272
Prvni deset			46 017	39 040	33 209	27 723	22 490	16 820
Čis.	Stát	2007	2006	2005	2004	2003	2002	2001
11	Irsko	805	745	496	339	191	137	124
12	Švédsko	788	572	510	442	399	345	293
13	Belgie	287	193	167	95	68	35	32
14	Polsko	276	152	83	63	30	5	18
15	Česko	116	50	28	17	9	0	0
16	Finsko	110	86	82	82	52	43	39
17	Bulharsko	70	32	10	1	0	0	0
18	Maďarsko	65	61	18	6	3	1	1
19	Estonsko	58	32	32	6	2	2	0
20	Litva	50	56	6	7	0	0	0
21	Lucembursko	35	35	35	35	22	17	15
22	Lotyšsko		27	27	26	26	1	1
23	Slovensko		5	5	5	3	0	0
24	Rumunsko		3	2	1	0	0	0
25	Slovinsko		0	0	0	0	0	0
26	Kypr		0	0	0	0	0	0
27	Malta		0	0	0	0	0	0
EU27 (MW)			48 061	40 541	34 334	28 528	23 076	17 343
28	Norsko	333	314	267	160	101
29	Ukrajina	89	86	77
30	Turecko	146	51	20
31	Švýcarsko	12	12	12
Evropa (MW)			48 545	40 898

[editovat] Teorie větrné elektrárny

[editovat] Teoreticky dosažitelný výkon

Proudící vzduch předává lopatkám větrné elektrárny část své kinetické energie. Albert Betz v roce 1919 odvodil teoreticky maximální dosažitelnou účinnost větrného stroje na 59% (Betzovo pravidlo). Kinetická energie větru se v turbíně mění na energii otáčivého pohybu a následně v generátoru na energii elektrickou. Teoreticky dosažitelný výkon činí v případě jednotkové plochy

$P_t = k_B\cdot \rho \cdot \frac {v^3}{2}$ , kde k_B je Betzův koeficient 0,59

Pro reálné turbíny s průměrem rotoru D (tedy délkou lopatky D/2) se používá vzorec

$P = c_p\cdot \rho \cdot \frac {v^3}{2} \cdot \pi \cdot \frac {D^2}{4}$ , kde c_p je součinitel výkonnosti, v ideálním případě rovný 0,59

[editovat] Účinnost

Typický průběh generovaného výkonu a součinitele výkonnosti VE v závislosti na rychlosti větru

Součinitel výkonnosti je sám o sobě funkcí rychlosti větru a je dán konstrukčním řešením turbíny, konkrétně převodní křivkou úhlu natočení lopatek turbíny v závislosti na rychlosti větru. To, v kombinaci s kubickou závislostí na rychlosti větru způsobuje pronikavou závislost skutečného výkonu na rychlosti větru (při poloviční rychlosti je výkon osminový atd.).

Další podstatnou hodnotou, definující účinnost větrného zdroje je koeficient ročního využití $k$ , definovaný jako poměr skutečně odvedeného výkonu k teoreticky možnému výkonu zdroje za rok. V českých podmínkách se $k$ pohybuje v mezích 0,1-0,2, pro velmi větrné lokality dosahuje teoreticky až 0,28. Statisticky podle dat ČSÚ za rok 2007 však dosahuje koeficient ročního využití větrných elektráren v ČR pouze 12,71 % (za rok 2005 to bylo pouze 11 %) ^[4]. Hodnota ovšem značně závisí na zvolené lokalitě - větrná farma Sternwald na rakousko-českých hranicích ve východní části Šumavy dosáhla se 7 větrnými elektrárnami o instalovaném výkonu 14 MW koeficientu ročního využití za rok 2006 21,9 %, za první 4 měsíce roku 2007 se dokonce podařilo dosáhnout hodnoty průměrného využití 32,3 % (přičemž po zbytek téhož roku to bylo necelých 20%).^[5]

[editovat] Rychlost větru v obecných podmínkách

Rozložení hustot rychlostí větru pro střední hodnotu rychlosti 15 m/s

Spektrum rozložení hustoty rychlostí větru v dané lokalitě je poměrně dobře popsatelné Rayleighovým rozdělením jako speciálním případem rozdělení Weibullova. Jde o funkci

$f(v)= \frac {\beta}{\eta}\cdot(\frac {v}{\eta})^{\beta-1}\cdot e^{-(\frac {v}{\eta})^\beta}$ , kde v je náhodně proměnná rychlost větru, $β = 2$ je tvarový parametr rozložení a $η$ odpovídá střední hodnotě rychlosti větru

$\eta \approx \frac {\tilde{v}}{0.886}$

Je zřejmé, že maximum hustoty výskytu rychlostí bude vždy ležet vlevo od hustoty výskytu střední rychlosti větru. Pro reálné použití má smysl pracovat s pravděpodobností výskytu rozsahu rychlostí větru v intervalu (v₁,v₂), kterou lze určit jako

$P_{(v_1,v_2)}=\int_{v_1}^{v_2} f(v) \mathrm{d}v$

[editovat] Hlučnost větrných elektráren

Typická křivka závislosti hlučnosti větrného zdroje na vzdálenosti, vyznačena hygienická hranice 40 dbA pro noční dobu

Větrné elektrárny jsou zdrojem nežádoucího hluku^[6]. Jeho hlavními původci (zde a dále jsou uvažovány zdroje, pracující s vrtulí na nabíhající vzdušný proud) jsou aerodynamické hluky obtékání listů vrtule, gondoly a dříku stavby, turbulence, vznikající obtékáním náběžné hrany listu, víry v okolí konců vrtulových listů, turbulence nad odtokovou hranou listu a hluk laminárního proudění. Dále je hluk produkován mechanickými částmi konstrukce (servomotory a jejich převody, čerpadla, chladicí ventilátory měničů a mechanismů) a generátorem. Mimo slyšitelnou oblast jsou větrné elektrárny významným zdrojem hluků v oblasti 2-31,5 Hz (infrazvuk).

[editovat] Šíření hluku větrného zdroje

V praxi je jako model šíření používána náhrada prostředí hemisférou s homogenními vlastnostmi. V tomto modelu lze určit hlasitost hluku s danou intenzitou a v dané vzdálenosti dle vzorce

$L_p=L_w-10\cdot log_{10}(2\pi\cdot R^2)-\alpha\cdot R$

kde R je vzdálenost od zdroje hluku a α je součinitel absorpce, přijímaný pro suchý vzduch α=0.005 dBm^-1, přičemž zdroj hluku je považován za bodový. Metodika měření je dána IEC 61400-11 ve druhém vydání. České hygienické normy připouštějí maximální úroveň hluku v obytné zástavbě 50 dBA ve dne a 40 dBA v noci, přípustná úroveň hluku ve volné přírodě není stanovena.

[editovat] Infrazvuky

Zdrojem infrazvuků jsou zejména mechanické části konstrukce větrných turbín. Pro stanovení jejich intenzity nelze používat hlukoměry s filtrem křivky A (ekvivalent citlivosti ucha), který infrazvuky potlačuje. Hluk větrných elektráren, emitovaný v infrazvukové oblasti vykazuje vysoké špičky, dosahující až 70 dB (Vestas V-52 70 dB na frekvenci 16 Hz, Vestas V-80 72 dB ve frekvenčním rozsahu 4-26 Hz). Infrazvukové vlnění se kromě vzdušné cesty šíří i konstrukcí dříku a základovou deskou do okolí.

[editovat] Hluky, typické pro větrný zdroj

Zdroj hluku	Frekvenční rozsah	Typická intenzita	Charakter hluku
Turbulence na koncích listu	500-1000 Hz	91,2 dBA	širokopásmové hučení, modulované otáčkami listu (wish-wish)
Hluk na náběžné hraně	750-2000 Hz	99,2 dBA	širokopásmové svištění
Hluk odtrhávání proudnic	typický tón	84,8 dBA	tón, měnící se dle rychlosti větru
Strojovna	směs hluků	97,4 dBA	směs hluků, měnících se s různou periodicitou (zapínání a vypínání servopohonů, čerpadel, ventilátorů)
Generátor	tón	87,2 dBA	tón, jehož výška se mění s otáčkami vrtule

[editovat] Větrné elektrárny v Česku

Pchery, okres Kladno. Demontáž jeřábu při dokončování dosud nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku (únor 2008).

Větrné elektrárny u Ostružné, Jesenicko

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2008 přesáhl 112 MW. Větrné elektrárny jsou instalovány v těchto lokalitách.

[editovat] Debata o využití větrné energie v Česku

Větrná energie je propagována jako čistý obnovitelný zdroj energie a subvencemi je podporováno její využití. Téma je velmi kontroverzní a vede se o něm živá debata. V roce 2004 větrné elektrárny vyrobily pouze 0,01% procenta celkové energie v ČR.

Ekonomickým otázkám větrné energetiky se podrobně věnuje heslo Ekonomické aspekty větrné energetiky

[editovat] Argumenty zastánců větrné energie

Při využití energie větru se do atmosféry neuvolňují žádné skleníkové plyny, takže v průběhu svého provozu (nepočítaje v to produkci skleníkových plynů při výrobě/instalaci/údržbě/demontáži VE) nepřispívají ke globálním změnám klimatu.

Vítr je na rozdíl od fosilních paliv zdarma. Jeho přeměna na energii elektrickou je sice momentálně dražší, nicméně to je způsobeno uměle tím, že u energie z fosilních paliv cena nezahrnuje všechny vznikající negativní externality (není zohledněno zejména poškození životního prostředí a vyčerpávání klíčového průmyslového zdroje), navíc je podle zastánců VE historickým vývojem prokázáno, že to technologický pokrok změní. Podle zdroje (viz vývoj průměru rotorů a poměr ceny vůči roční výrobě -strana 92,93) však v poklesu cen VE nastala stagnace.

Provoz větrných elektráren je bezpečný v tom smyslu, že nehrozí riziko zamoření jako v případě havárie jaderné elektrárny.

Výstavba větrných elektráren představuje dekoncentraci velkých zdrojů elektřiny na více malých - tím se snižuje riziko velkoplošných výpadků v případě havárií rozvodné sítě nebo teroristických útoků.

Diverzifikací zdrojů se snižují nároky na potřebný přenášený výkon z jednotlivých VE a klesá nutnost přepravy energie na velké vzdálenosti^[7]

Výkon VE lze v krátkodobém horizontu dobře předpovědět. Nepravidelnosti ve výkonu nenastávají u všech VE najednou. Výkon těchto zdrojů v součtu tolik nekolísá, proto není nutno zřizovat záložní zdroje schopné okamžitého náběhu viz^[8] dále viz^[9] a také^[10].

Dle studie Royal Society for the Protection of Bird dojde ročně k jedné až dvěma kolizím ptáka s větrnou turbínou (přepočteno na jeden stroj). Oproti tomu je prý „10 000 000 ptáků ročně zabito auty ve Velké Británii“.^[11].

Moderní větrné elektrárny nové koncepce jsou schopny fungovat bez mechanické převodovky, která byla ve starších strojích zdrojem hluku. Obejdou se také bez dalšího zdroje hluku, kterým bylo nucené chlazení přídavnými ventilátory. Vystačí totiž s pasivním systémem vzduchového chlazení.^[12]. Základním zdrojem hluku tak zůstávají neodstranitelné aerodynamické hluky, způsobené obtékáním dříku konstrukce a gondoly v kombinaci se svistem rotorových listů.

Výkon moderních větrných elektráren je regulovatelný na základě vnějšího signálu^[12] a umožňuje tak spolupráci i se slabými sítěmi (na úkor toho, že se část disponibilní větrné energie nepřemění na elektrickou).

Větrné elektrárny nahrazují (v poměru svých středních výkonů tedy pouze asi 0,03%) část kapacity tepelných elektráren, jejichž povrchové doly hyzdí a narušují krajinu.

Větrné elektrárny v krajině zviditelňují místa, kde si lidé uvědomují důležitost využívání obnovitelných zdrojů energie. Toto může mít svůj objektivně vyčíslitelný dopad ve formě zvýšení příjmů z turistiky. Jen do Jindřichovic pod Smrkem se na dvě 600 kW větrné elektrárny během prvního roku provozu přijelo podívat přes 12 tisíc lidí.^[13]^[14]^[15]

Vyvíjejí se nové technologie umožňující dostatečně efektivní ukládání elektrické energie z větrných elektráren, což by mělo snížit jejich nejzásadnější nevýhodu - nepravidelnost chodu (např. viz pokusná větrná farma na King Islandu).

Účinnost větrných elektráren (40-45%) je podobná jako u těch moderních parních elektráren, kde není využito odpadní teplo (43%^[16]).^[17]^[18]
Výhodnost větrných elektráren roste při současné stále horší dostupnosti a zvyšující se ceně neobnovitelných zdrojů ^[19] tak rychle jako cena neobnovitelných zdrojů.
Problémy kolísání dodávky i kolísání kmitočtu byly vyřešeny i v zemích, kde větrná energie kryje 11% výroby elektrické energie.^[20]

Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michala Janečeka předhání ČR i světového lídra v této oblasti Německo ve využitelnosti větrných elektráren, blížící se úrovni téměř 26%. Nejnovější větrné stroje podle něj dosahují v podmínkách ČR až 36procentní využitelnosti.^[21].

Podle Břetislava Koče se průměrné využití instalované kapacity větrných elektráren v ČR pohybuje kolem 26 %, moderní stroje na výjimečně větrných lokalitách pak vykazují až 36% využití instalované kapacity ^[22].

[editovat] Argumenty odpůrců větrné energie

Starší větrná farma v Tehachapi (Kalifornie)

Nízký koeficient ročního využití větrných elektráren. V ČR je celkový roční koeficient využití větrných pouze 12,71 % (data za rok 2007 podle ČSÚ)

Větrné elektrárny lze stavět pouze v místech, kde má větrné proudění potřebné parametry. Tato místa se obvykle nacházejí daleko od místa spotřeby a proto je třeba postavit nové vedení k těmto elektrárnám.

VE sice neprodukují skleníkové plyny, produkce CO₂ za celý životní cyklus VE (počítaje v to jejich výrobu/instalaci/demontáž) je ale v přepočtu na jednotku vyrobené energie téměř stejná, jako např.: u elektráren jaderných.^[23] (Dle názoru příznivců VE při zanedbání externalit a produkce skleníkových plynů při dobývání a přepravě paliva a likvidaci produktů tepelných elektráren). Oproti tomu vodní a jaderné elektrárny jsou, co se týče externalit, s větrnými nejméně srovnatelné, čímž se zabývá kupříkladu tato švédská studie:^[24]

Větrné elektrárny mají poměrně malý výkon (oproti jaderným, tepelným, či vodním) a proto by jich bylo třeba postavit velký počet, aby dodávaly potřebné množství energie pro pokrytí celé spotřeby ČR, jež činí cca 57,7 TWh/rok^[25] . Nejen z důvodu nedostatku vhodných lokalit nikdy nemohou být a nebudou jediným, ani hlavním zdrojem elektrické energie pro celou ČR.

Vítr fouká dle Weibullova rozdělení^[26], nominální parametry elektrárny je tedy nutno přizpůsobit průměrné rychlosti větru pro danou instalaci, aby bylo dosaženo maximálního zisku energie. Současné náklady na výrobu 1 kWh klesly z 30 centů na 7-9 centů (23 - 30 %), některé údaje uvádějí cenu 4,7 až 7,2 centu, což je méně než u konvenčních tepelných elektráren.^[27]V této ceně však nejsou zohledněny náklady na zálohy.

Měrné investiční náklady, vztažené na odvedenou práci, jsou pro VE přiměřeně vysoké. Takže cena, za níž dnes vyrábíme elektřinu z větru, už je na úrovni některých uhelných elektráren.^[28]

Odvedená práce pro farmu VE Jindřichovice, data roku 2005. Graf je v měřítku nominální práce, odpovídající instalovanému výkonu

Elektrárna	Investiční náklady [Kč/kW]	Koeficient ročního využití [%]	Měrné investiční náklady, vztažené k plánované životnosti zdroje [Kč/kWh]
VE Jindřichovice, Enercon E40	51000	19	1,50
VE Nová Ves, REpower MD70	33000^[zdroj?]	33^[zdroj?]	0,58^[zdroj?]
JE Temelín	50000	69,5 ^[29]	0,29^[zdroj?]
VE v USA ^[30]	1000 USD	33, nové zdroje z roku 2006 v průměru až 36^[31]	4,7-7,2 centu

Výstavba větrných elektráren vede ke zvýšení nákladů na rozvod elektrické energie a zálohování jejích výpadků. Dochází ke zvýšení energetických ztrát ^[zdroj?]. V důsledku většího zatížení sítí a současně nastává nutnost jejich posilování. To vše má za následek dodatečné náklady, které opět zaplatí zákazník. V důsledku stavby VE dochází k decentralizaci zdrojů a vyrobenou energii tak (v době, kdy VE dodává dostatečný výkon) není nutno přepravovat na velké vzdálenosti. V lokalitách, kde byly vybudovány větrné elektrárny odvádějí provozovatelé VE finanční kompenzace místním samosprávám z čehož opět profitují místní obyvatelé, ovšem jen díky zaručené výkupní ceně na úkor ostatních spotřebitelů nebo daňových poplatníků.

Při masivním rozšíření větrných elektráren ^[zdroj?] vede každá změna rychlosti proudění v místě jedné konkrétní VE k změnám dodávaného výkonu, zhoršujícím stabilitu energosoustavy. Vzhledem k tomu, že změny rychlosti proudění nenastávají u všech VE současně, nejedná se o prudké změny. Jako příklad lze uvést soustavu Německa, která je prostředky německých zdrojů neregulovatelná a na jejíž stabilizaci se významným způsobem podílí české zdroje. Dochází také ke zvýšení rizika havárií v elektrizační soustavě. (V Česku však není tolik vhodných lokalit, takže nemohou hrát tak významnou roli jako v Německu). Co se JETE či JEDU týká, nevypadávají a nenabíhají několikrát za hodinu z nuly do maxima, výpadek bloku se vykrývá HDO a aktivací náhradního zdroje z horké rezervy.

VE nevypadnou sice prakticky nikdy všechny najednou, ale výkon větší než 20% nominálního výkonu dodávají v podmínkách ČR jen přibližně po 20% doby jejich připojení do energetické soustavy. Jejich výpadek nemá takový dopad jako výpadek jediného bloku JETE, ale zálohovací kapacity jsou jejich výpadky blokovány po 80% doby jejich provozu (oproti cca 20% doby provozu JE).

Větrné elektrárny narušují životní prostředí ve svém okolí. Rotující vrtule zabíjejí ptáky a netopýry. Hluk (a v případě ptáků i samotná existence) větrných elektráren ruší živočichy, a tak zmenšuje jejich životní prostor a schopnost reprodukce. Rozsáhlé budování přístupových cest, elektrických kabelů a dalších sovisejících zařízení může vést ke zvýšení eroze a k ohrožení biotopů, otřesy z provozu se dříkem a základovou deskou roznášejí do okolí.

Větrné elektrárny jsou srovnatelně hlučné jako ostatní typy elektráren, ale při stejném výkonu zabírají mnohonásobně větší plochu.

Větrné elektrárny, spatřováno ze subjektivního úhlu pohledu, hyzdí krajinu. Jsou však také vyhledávaným turistickým cílem.^[32]

V procházejícím slunečním světle produkují otáčející se lopatky v krajině rušivé přebíhající stíny. V odraženém světle vzniká rušivý „diskotékový“ efekt, potlačovaný u moderních strojů matovými nátěry. Odstranění tohoto jevu je sice možné realizovat vhodným tvarem rotoru^[33], ale za cenu výrazného nárůstu ceny za instalovaný výkon (například přes 100 000 Kč na instalovaný kW u rotorů Taawin).

Námraza odletující z větrných elektráren může ohrožovat život či majetek.^[34]

Při velkém větru může dojít k celkové destrukci rotoru a následně celé větrné elektrárny.

Doba návratnosti investic stoupá. Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné.^[35].

(Uvedené argumenty platí všeobecně, jejich váha se však v různých podmínkách liší. Nezpochybňují tedy, že stavba větrných elektráren může být v některých případech - zejména v přímořských oblastech a horských průsmycích - ekonomicky efektivní.)

[editovat] Poznámky

↑ Global Wind 2006 Report Global Wind Energy Council GWEG
↑ European Wind Energy Association EWEA
↑ Global Wind Report 2007 GWEC 2007
↑ http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-1600
↑ http://www.sternwind.at/produktion.htm
↑ studie hlu4nosti - anglicky
↑ viz omyl č.6 http://www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/vetrne_elektrarny.pdf
↑ http://www.wind-tschechien.de/site/images/fs01/96.pdf strana 24
↑ http://www.wind-tschechien.de/site/portal/59.aspx
↑ http://www.wind-tschechien.de/site/portal/42.aspx
↑ http://www.yes2wind.com/pdf/debunk.pdf
↑ ^a ^b http://www.ckdnoveenergo.cz/new/index.php?m=4&ms=117
↑ http://www.jardacat.estranky.cz/stranka/vetrne-elektrarny
↑ http://www.jindrichovice.cz/www/basic.php?section=article&art_id=266&art_lang=cz
↑ http://www.jesenik.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=81&limit=0
↑ http://web.spoluziti.cz/miranda2/m2/spoluziti/vyznam_uhli/20070322a.html
↑ http://www.vscht.cz/ktt/zdrene/3.0_V%ectrn%e1_energie.pdf strana 19.
↑ http://www.spvez.cz/pages/vitr.htm
↑ http://www.tecson.de/prohoel.htm
↑ http://www.vscht.cz/ktt/zdrene/3.0_V%ECtrn%E1_energie.pdf strana 18
↑ http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/index_view.php?id=313429
↑ http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4913&h=2&pl=49
↑ http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/61491FC9B305BF54C125726B00602CCA?OpenDocument&cast=1
↑ http://manhaz.cyf.gov.pl/manhaz/strona_konferencja_EAE-2001/15%20-%20Polenp~1.pdf
↑ http://209.85.129.104/search?q=cache:Zdh6qdw7bh8J:download.mpo.cz/get/29106/31410/334079/priloha001.doc+57,7+twh+mpo&hl=cs&ct=clnk&cd=3&gl=cz&client=firefox-a
↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power
↑ http://www.vscht.cz/ktt/zdrene/3.0_V%ECtrn%E1_energie.pdf strana 18
↑ http://blog.ihned.cz/c3-26352340-YCEZ00_d-proc-tolik-povyku-kvuli-vetrnym-elektrarnam
↑ http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/media/aktuality-z-jadernych-elektraren/5339.html
↑ http://www.vscht.cz/ktt/zdrene/3.0_V%ECtrn%E1_energie.pdf strana 18
↑ http://www1.eere.energy.gov/windandhydro/pdfs/41435.pdf str. 17 (průměr el. v USA, postavených v roce 2006)
↑ [PRÁVO NEZÁVISLÉ NOVINY ročník 18/č.99 strana 5 článek Větrné elektrárny utáhnou 36 tisíc domácností]
↑ Roswell Ambros
↑ Nebezpečný led upadlý z větrné elektrárny
↑ František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii - Zpravodajství Econnect, 1.8.2007, Časopis BIZ, 1.8.2007

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Větrná energie

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 25. 11. 2008 v 08:10.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).