Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Větrní jáma Vrbice

Větrní jáma vrbice
Základní údaje
Typ díla hlubinný důl
Hornina černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Okres Ostrava-Město
Obec Hrušov
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrní jáma Vrbice byla výdušnou jámou pro černouhelný hlubinný důl Hubert v Hrušově, situována v těsné blízkosti železnice Přerov - Bohumín a jihozápadně od vsi Vrbice. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravě. V roce 1993 byla jáma prohlášena kulturní památkou ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik větrní jámy Vrbice[editovat | editovat zdroj]

V jihozápadním okraji vrbické části důlního pole byla založena v roce 1911 výdušná jáma Vrbice. Je situována při severní straně železniční trati mezi stanicemi Ostrava hl. n. a Bohumín. Po celou dobu provozu sloužila jako větrní pro východní část důlního pole Hubert / Stachanov. Viditelné umístění jámy bylo zhodnoceno reprezentativním architektonickým návrhem uceleného komplexu z režného zdiva, krytého mansardovými střechami. Architektem stavby je František Fiala[pozn. 1]. Areál zahrnoval jámovou budovu, malou příhradovou těžní věž dvě ventilátorovny po stranách[2] s charakteristickými difuzory.

Elektrický pístový kompresor[pozn. 2] v kompresorovně byl uveden do provozu v roce 1942. Elektromotor vyrobený firmou Siemens-Schuckert Werke o výkonu 545 kW, výkon kompresoru 6 600 m3/hod. vyroben ve Škodových závodech. Dle nalezených dokumentů byl na větrní jámu Vrbice převeden z dolu Zárubek.[3]

V roce 1914 byl instalován elektrický ventilátor soustavy Capell, vyrobený ve Vítkovických železárnách, o výkonu 4 200 m3/minutu, výkon motoru 150 HP. Druhý stejný elektrický ventilátor byl instalován v roce 1928.

V roce 1916 byla větrní jáma Vrbice vybavena elektrickým asynchronním těžním strojem[pozn. 3] s dosahem do hloubky 400 m a výkonem 100 HP. Ze stejného roku pochází příhradová těžní věž 16,5 m vysoká (od ohlubně po střed lanovnic) celkově 18,9 m, se dvěma lanovnicemi o průměru 2,5 m, kterou dodala firma Elberzhagen & Glasner v Moravské Ostravě. K dispozici byla jednopatrová klec pro jeden vozík. Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo provedeno stavební a technické rozšíření areálu, které umožnilo fárání mužstva.[2] Těžní stroj je dvojbubnový s asynchronním motorem AEG Union, Vídeň. Výkon motoru 74 kW. Bubny těžního stroje mají průměr 2 100 mm a šířku 950 mm.Těžní zařízení bylo určeno pro jízdu do 6. patra (372 m),rychlost jízdy pro těžbu a osoby byla 4 m/s. Klec jednoetážová pro jeden vozík nebo 14 osob. lano o průměru 25 mm.[4]

Jáma zabezpečovala fárání na hloubku cca 530 m. K dopravě na nejhlouběji uložená pracoviště sloužila od té doby důlní sedačková lanovka, vedená úpadním překopem od nejspodnějšího náraziště jámy. V areálu byly citlivě zakomponována nová budova koupelny.

Po rozdělení Dolu Stachanov 1. 1. 1974 se stala větrní jáma Vrbice součástí dolu Eduard Urx 5 v Koblově. Po ukončení těžby uhlí na Dole Eduard Urx 5 byl v roce 1992 provoz zastaven, jáma zasypána. Nadále je v provozu degazační stanice, která je trvale využívána k odsávání důlních plynů z podzemí bývalých dolů Hubert / Stachanov v Hrušově a dolu Viktoria / Generalissimus Stalin / Rudý říjen v Heřmanicích.

Jáma byla v rámci útlumu těžby uhlí zasypána v roce 1992.

Větrní jáma Vrbice jako první v revíru využívala důlní metan k ohřevu vody pro koupelny. Potrubí, které přivádělo metan k trysce hořáku, bylo vybaveno zařízením umožňující přebytečný metan vypustit do volného ovzduší. Tato situace mohla nastat při přebytku metanu nebo v době, kdy se voda neohřívala.[5]

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Areál větrní jámy Vrbice se souborem technického vybavení byl 11. 10. 1993 prohlášen kulturní památkou MK ČR čj. 1192/93.[1]

Majitelem vrbického areálu je od roku 1992 společnost Green Gas DPB[pozn. 4], která se obnově a záchraně zdejších kulturních památek věnuje již 10 let za významné finanční podpory poskytované z rozpočtu statutárního města Ostravy. Za uplynulé období si práce vyžádaly celkem 6 milionů a 588 tisíc korun, z čehož statutární město Ostrava poskytlo více než 2 miliony korun. I v roce 2013 město dále aktivně přistupovalo k záchraně památek vrbického areálu a poskytlo dotaci ze svého rozpočtu ve výši 400 tis. korun. Konkrétně se jedná o těžní stroj z roku 1916, elektrický pístový kompresor z roku 1913, budovu strojovny a těžní budovu s těžní věží. [pozn. 5].

Údaje o větrní jámě Vrbice[editovat | editovat zdroj]

Název druh jámy založení hloubka jámy v m likvidace jámy těžba vytěženo v t dobývací pole v ha počet pater
Vrbice výdušná 1911 386,7 1992 - - - 6

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Pro ubytování havířů větrní jámy Vrbice, původně hlubičů větrné jámy, byla postavena (1900–1912) hornická kolonie ve Vrbici, ale byla ve správě dolu Hubert. V 50. letech 20. století v prostoru mezi větrní jámou a kolonií byl postaven domov pro přechodné pracovníky (brigádníky) a mladé vyučence pro potřeby dolu (od června 1954). Z původních 8 jednopatrových domů se dochovalo 6[pozn. 6].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dle jeho projektu byly takřka v identickém provedení postaveny důl Zárubek a důl Michal
  2. Movitá kulturní památka
  3. Těžní bubny a převodovka byl vyroben Pražskou akc. strojírnou, asynchronní motor AEG, Union ve Vídni.
  4. informace o společnosti: http://www.dpb.cz/uvodni_stranka/%20Green%20Gas%20DPB,%20a.s
  5. http://www.dpb.cz/aktuality/ ze dne 27.11.2013
  6. Hornické kolonie Ostravy, Ostrava 2009, s.193

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-15]. Identifikátor záznamu 120136 : uhelný důl hlubinný - větrná jáma Vrbice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b KUČOVÁ, Věra; MATĚJ, Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu UNESCO. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2007. ISBN 978-80-85034-01-1. S. 21 - 23. 
  3. Historie péče o průmyslové památky v areálu bývalé větrní jámy Vrbice [online]. Dostupné online. 
  4. BROSKEVIČ, Pavel. Historie péče o průmyslové památky a areálu bývalé větrní jámy Vrbice. Ostrava: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-87468-08-1. S. 17 – 21. 
  5. Kamennouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, díl. II.. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 771 až 846. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 83 až 86
  • Kučová Věra, Matěj Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu UNESCO. Ostrava 2007, s. 21 - 23.
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 188 až 190
  • Ostravsko-karvinský uhelný revír, Ostrava, 1929

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Větrní_jáma_Vrbice&oldid=16030785
Stránka byla naposledy upravena 21. 4. 2018 v 14:07. Editovat celý článek Větrní jáma Vrbice.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy