Větrovy

Větrovy jsou místní částí města Tábor - asi 1,3 km jihozápadně od známého obloukového Švehlova mostu přes údolí řeky Lužnice . Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 m n.m.; v minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale obcí nikdy nebyly, nýbrž jen osadou. V současnosti se rozkládají asi na 23 ha a návrší se rozrůstá o nekonečné řady rodinných i řadových domků.

Pohled na návrší - vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor

• Větrovy jsou spojeny s Táborem linkami městské hromadné dopravy,
• v dosahu (500 m severně) je také železniční zastávka Horky na elektr.trati Tábor-Bechyně . Je to první zastávka od Tábora.

[editovat] Z historie

Kdy byla osada založena (a kým) nelze zjistit. Rovněž název „Větrovy“ je historickou záhadou. V době třicetileté války bylo návrší obsazeno vojsky císařského generála Baltazara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název „Větrovy“ se v té době ještě neuvádí.

Název „Větrovy“ nalézáme až v 18. století, kdy osada příslušela k panství Želečskému. Uvádí se zde šest domkářů. Statek osada neměla. Osadníci byli pravděpodobně pastevci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Počet domkářů se průběhem 19. století rozrostl na 11 chalup.

[editovat] Pamětihodnosti

rozledna Hýlačka-Větrovy

Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 m), jenž byl pojmenován „Na Hylačce“. Co to znamená „Hylačka“ - v dnešní tanskripci „Hýlačka“ - nelze nikde zjistit.

• Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
• v roce 1920 byla na místě postavena 18 m vysoká „Rozhledna svobody“, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí je z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám.

[editovat] Reference

• Berwid-Buquoy, Jan: "Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
• Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
• Infocentrum město Tábor.