Věznice Plzeň

Vstupní budova věznice Plzeň

Věznice Plzeň, často označována jako věznice Bory, je věznice se zvýšenou ostrahou a s oddělením pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Je umístěna v jižní části města Plzně při silnici do Klatov.

Věznice byla vystavěna v letech 1873–1878 jako věznice pro politické a těžké vězně celého Rakousko-Uherska.

Hlavní budova má tvar osmicípé hvězdy, v jejímž středu se nachází budova s kopulovitou střechou. Z budovy ve středu vybíhá osm ramen o dvou patrech. Mohutnou branou se vchází do jednopatrové průčelní velitelské budovy, která je 65 m dlouhá. Tato budova je se středem spojena 40 m dlouhým dvoupatrovým křídlem, kde se původně nacházela kaple (za dob komunismu byla přestavěna na tělocvičnu). Kaple byla vybavena oltářem zdobeným obrazem Kristus jako dobrý pastýř od malíře Emila Lauffera, varhany a lavicemi. Nad touto kaplí je umístěna malá věžička opatřená zvonkem.

Původně byla věznice určena pro 915 trestanců, z toho 387 trestanců v samovazbě a 528 trestanců v společné vazbě. První vězni přijeli do věznice 15. července 1878.

Také ve filmu Jára Cimrman ležící, spící se objevila zmínka o Věznici Bory. Nedaleko jejich bran údajně zavraždil Jiří Kajínek 12 střelami plzeňského podnikatele Štefana Jandu.

[editovat] Vězněné osoby

• členové spolku Omladina
• generál Heliodor Píka (popraven zde 21. června 1949)
• Václav Havel - červenec 1981 až leden 1983.^[1]
• Pavel Wonka – odpůrce komunistického režimu
• Dominik Duka – diecézní biskup

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.vaclavhavel.cz/index.php?sec=2&id=4&page=21

[editovat] Literatura

• Krieger Miloslav: Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran, Praha, Nakladatelství Baset, 2001, ISBN 80-86223-32-9.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky věznice Plzeň
• Fotografie věznice

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.