Věznice Leopoldov

Věznice Leopoldov je nejstarší věznice na Slovensku. Nachází se ve městě Leopoldov v prostorách bývalé pevnosti (přestavěna v roce 1855, první vězně přijala v roce 1856). Proslula po únorovém převratu, kdy v ní československá komunistická vláda věznila a likvidovala politické vězně. V současné době má kapacitu 1502 osob.

[editovat] Historie

Panuje konsenzus, že Leopoldov byl zejména v 50. letech 20. století spolu s koncentračními a pracovními tábory při uranových dolech nejhorším z vězeňských zařízení v komunistickém Československu a často je označován za zařízení likvidační. S politickými vězni zde bylo zacházeno mimořádně krutým způsobem, byla jim odpírána lékařská péče a nutné léky, byla systematicky porušována i jejich nejzákladnější lidská práva. Řada z nich zemřela v důsledku krutého zacházení a odepření nutné léčby (mimo jiné blahoslavení Pavol Gojdič a Metoděj Dominik Trčka). V Leopoldově byl v této době vězněn i pozdější československý prezident Gustáv Husák, jeho spoluvězni byli benecký hoteliér Bohumil Rychtr a profesionální voják Miroslav Kácha.

V roce 1990 došlo ve věznici k masové vzpouře vězňů, na které se nevztahovaly amnestie prezidenta Havla. V roce 1991 z věznice uprchlo 7 vysoce nebezpečných vězňů, kteří na útěku povraždili 5 neozbrojených strážců.

[editovat] Seznam politických vězňů zemřelých v Leopoldově

• seznam není kompletní

• Rudolf Beran
• Pavol Gojdič
• Adolf Kajpr
• Vladimír Sís
• Metoděj Dominik Trčka

[editovat] Související články

• Komunistická justice v Československu
• Komunistické vězeňství v Československu

[editovat] Externí zdroje

• Stránky věnované převážně událostem z let 1990-1
• Článek ku 150. výročí zahájení provozu

Tento článek týkající se komunismu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.