V zámku a v podzámčí

V zámku a v podzámčí (1858) je román Boženy Němcové.

[editovat] Příběh

Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než-li kritický realismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci se setkáváme pouze u chudých.

Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá roční Josífek na choleru, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí. Ta se po uzdravení úplně změnila a odjela do Itálie, aby se zcela uzdravila.

Příliš romantický závěr ale celkem výrazně vybočuje ze zbytku knihy. Než totiž paní odjela, určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia a nechala založit opatrovnu pro malé děti a nemocnici. Z hraběnky se stala dobrá lidumilná paní. Zajímavá je také myšlenka, že svět stojí na chudých a bez nich by nebylo ani bohatých, kteří těží z jejich práce. Idealistickou formou je pak na konci vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova.

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.