Vajíčko

Vajíčko (latinsky ovum) je samičí pohlavní buňka. Slouží k pohlavnímu rozmnožování organismů a nese genetický materiál matky. Když dojde k oplodnění (splynutí s samčí pohlavní buňkou), vzniklá buňka se nazývá zygota. Proto říkáme, že zygota vznikne splynutím vajíčka a spermie. Vajíčka ptáků jsou také důležitým zemědělským produktem, o němž pojednává článek vejce.

[editovat] Vajíčko semenných rostlin

Vajíčka se vyvíjejí z dělivého pletiva placenty, se kterou jsou spojeny poutky, přes která je zajišťována jejich výživa. Mají většinou dva obaly, vzácněji jeden, která se zakládají po obvodu vajíčka jako valy. Na vrcholu ale zůstává volný otvor, který se nazývá klový (mikropyle), kterým pak prorůstá při oplození pylová láčka.

V živném pletivu vajíčka (nucelu) vzniká poblíž otvoru klového jedna větší diploidní buňka – mateřská buňka zárodečného vaku. Ta se redukčně dělí a ze čtyř haploidních buněk přežívá jediná – mladý zárodečný vak. Jeho jádro se třikrát dělí a vznikne osmijaderný zralý zárodečný vak, ve kterém se vytvoří šest malých haploidních jednojaderných buněk a jedna velká dvoujaderná centrální buňka zralého zárodečného vaku. Později obě její jádra splývají v jedno jádro diploidní. Haploidní buňky jsou po třech u opačných pólů zárodečného vaku. Nejdůležitější z nich je vaječná buňka poblíž otvoru klového.

Dva buňky sousedící s vaječnou buňkou nazýváme buňky podpůrné (synergidy), napomáhají oplození a fungují jen po určitou dobu. Tři buňky protistojné (antipody) jsou na opačném pólu zárodečného vaku, někdy zanikají brzy, někdy se dlouhodobě dělí. Pravděpodobně ovlivňují výživu vajíčka.

[editovat] Vajíčko živočichů

[editovat] Proces ovogeneze

Ovogeneze se uskutečňuje ve folikulech vaječníku. Časový průběh ovogeneze se liší od spermatogeneze. Vývoj vajíčka zahrnuje fázi množení, růstu a zrání.

• Fáze množení spočívá v opakovaném dělení dipliodních kmenových buněk, oogonií. Výsledkem je několik stovek tisíc vajíček v obou vaječnících. Vývoj ovogonií na (stále ještě diploidní) primární oocyt probíhá pravděpodobně převážně do konce prenatálního období, některé studie však v poslední době i toho dogma porušily. Vajíčka savců mohou, stejně jako u jiných organismů, vznikat i po narození, přes dlouho tradovaný názor, že se samice savců rodí s hotovou zásobou vajíček^[1],^[2].

• Fáze růstu zahrnuje dlouhé období, trvá až do konce pohlavní činnosti. Po dobrý růst je velmi důležitý správný vývoj vaječníkových folikulů (folikulogeneze).

• Fáze zrání je proces přeměny primárního oocytu na sekundární oocyt. Počátky proběhly již v prenatálním období kdy bylo přerušeno dozrávání primárního oocytu, dokončena je před ovulací. V jádře oocytu mizí jaderná membrána a tvoří se dělící vřeténko. Následuje první zrání, kdy se odděluje první sada chromozomů a společně s malým množstvím cytoplazmy se oddělí od oocytů. Tento útvar je nazýván primární polocyt. Následuje druhé zrací (redukční) dělení, opět přerušené v jeho metafázi.

• Druhé zrací dělení je dokončeno jedině v případě oplození. Pak dochází k oddělení dalších chromozomů s malou částí cytoplazmy a vzniká sekundární polocyt.

[editovat] Reference

1. ↑ http://osel.cz/index.php?clanek=651 Vaječníky se chovají podobně jako mozek
2. ↑ http://www.nature.com/nature/journal/v428/n6979/abs/nature02316.html Germline stem cells and follicular renewal in the postnatal mammalian ovary

[editovat] Související články

• spermie
• oplození
• oogeneze
• folikul
• menstruace
• zona pellucida
• cumulus oophorus
• Mlhovina Vajíčko

[editovat] Externí odkazy

• Vajíčka z kostní dřeně?

Tento biologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Biologie