Varnsdorf

Varnsdorf
Letecký snímek náměstí ve Varnsdorfu
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0421 562882
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Děčín (CZ0421)
obec s rozšířenou působností:	Varnsdorf
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	26,21 km²
počet obyvatel:	16 098 (25. července 2008)
zeměpisná šířka:	50° 53' s. š
zeměpisná délka:	14° 37' v. d.
nadmořská výška:	332 m
PSČ:	407 47
zákl. sídelní jednotky:	26
místní části:	3
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Varnsdorf nám. E.Beneše 470 407 47 Varnsdorf
starosta / starostka:	Josef Poláček
Oficiální web: http://www.varnsdorf.cz/ E-mail: varnsdorf@varnsdorf.cz

Varnsdorf (německy Warnsdorf, hornolužickosrbsky Warnoćice) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovském výběžku. Městem protéká říčka Mandava a je ze tří stran obklopeno územím Německa. Město leží 32 km východně od Děčína a 34 km severozápadně od Liberce.

Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín a mělo k 25. červenci 2008 16 098 obyvatel,^[1] výměra katastru města je 26,21 km².^[2] Varnsdorf je obcí s rozšířenou působností. Město se skládá se z místních částí Varnsdorf, Studánka a Světliny 1.díl. Ve Varnsdorfu je několik hraničních přechodů do Německa: silniční Varnsdorf-Seifhennersdorf, Varnsdorf-Großschönau, přes město vede peážní železnice z Žitavy do Eibau.

Dějiny města začínají ve 2.polovině 14. století založením zemědělských dvorů. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí Rakouska-Uherska. V roce 1830 zde bylo první celé liturgické provedení Beethovenovy „Missy Solemnis“ - slavnostní mše. Město má bohatou tradici textilního a strojírenského průmyslu. Roku 1868 přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína, a díky železnici nastává rozvoj dalších průmyslových odvětví, především strojírenství. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „Malý Manchester českého Nizozemí“. V roce 1870 byla ve Varnsdorfu založena Starokatolická církev. V roce 1947 zde proběhla Varnsdorfská stávka, která měla podstatný vliv na události v roce 1948. Po 2. světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů (továren)“.

Obsah 1 Název města 2 Historie 2.1 Středověk 2.2 Novověk 2.3 Doba industrializace 2.4 Po roce 1945 3 Politika 3.1 Zastupitelstvo a starosta 3.2 Vlajka a znak 3.3 Členství ve sdruženích 4 Přírodní poměry 5 Demografie 5.1 Složení obyvatel 5.2 Náboženský život 6 Kultura a pamětihodnosti 6.1 Divadlo a muzeum 6.2 Stavební památky 6.3 Kulturní život 6.4 Spolky 6.5 Sport 7 Hospodářství a infrastruktura 7.1 Doprava 7.2 Zdravotní péče 7.3 Školství 7.4 Média 7.5 Průmysl 7.6 Obchody a restaurace 8 Osobnosti města 9 Odkazy 9.1 Reference 9.2 Související články 9.3 Literatura 9.4 Externí odkazy

[editovat] Název města

Jméno Varnsdorf označovalo Wernarovu ves. Poprvé ji zmiňuje žitavská kronika v roce 1341 v souvislosti s Jindřichem z Varnsdorfu. Existuje pověst, podle které Wernar varoval (německy warnen = varovat) pocestné před loupežníky, kteří řádili v okolí Varnsdorfu. Na rozdíl od jiných měst v pohraničí nedošlo k přejmenování, město nikdy nemělo český název.^[3] Místní část Studánka se německy nazývala „Schönborn“ (schön německy krásný, der Born básnicky studánka), obec se nacházela u studánky. České jméno po roce 1945 obec dostala jméno podle překladu druhé části německého názvu der Born Studánka. Světliny 1. díl se německy jmenovaly „Lichtenhain 1. Ant.“, podle knížecího rodu Lichtenštejnů, (německy der Hain = háj, lesík). Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo).^[4]

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

Osídlování kraje v okolí Varnsdorfu začalo koncem 1. tisíciletí našeho letopočtu, kdy na území v okolí Varnsdorfu pronikali srbští Milčané. Srbští Milčané byli vytlačeni ve 13. století německou kolonizací. Na území Varnsdorfu vznikla první vesnice kolem roku 1200. Majiteli vesnice byli Berkové z Dubé. V průběhu staletí kraj na místě dnešního Varnsdorfu patřil Vartenberkům, dále Šlejnicům. Za Šlejniců se okolí Varnsdorfu hospodářsky povzneslo díky dolování stříbra v Jiřetíně pod Jedlovou. Roku 1570 se Varnsdorf stává samostatným panstvím,^[5] kterým je do konce třicetileté války. Po roce 1620 bylo Varnsdorfské panství zkonfiskováno^[6] a v roce 1641 prodejem přičleněno k Rumburskému panství. Celé panství v roce 1681 odkoupili Lichtenštejnové,^[7] kterým patřilo až do roku 1919. Do konce 14. století byl na území Varnsdorfu rytířský manský statek pánů z Varnsdorfu. Od nich pochází dnešní znak Varnsdorfu - bílý půlměsíc a hvězda v modrém poli. Husitství území Varnsdorfu významněji nezasáhlo - území Varnsdorfu bylo pod ochranou Žitavy. Za třicetileté války byl Varnsdorf obsazen švédskými vojsky v letech 1639 až 1643.^[8] V roce 1642 došlo k dobytí a ke zničení 7 km vzdáleného hradu Tolštejna.^[9] Po třicetileté válce došlo k odchodu nekatolického obyvatelstva. V roce 1627 emigrovalo do sousedního Saska okolo 250 lidí.^[8]

[editovat] Novověk

Na začátku 18. století se začíná rozvíjet textilní výroba. Nejprve se rozvíjely manufaktury s plátenictvím, roku 1786 se začala dovážet bavlna. V roce 1777 byla založena firma Frölich,^[10] která od roku 1790 vyrábí samet. K dalšímu rozkvětu textilního průmyslu došlo za napoleonských válek. V roce 1804 nabídl císař František II. Varnsdorfu povýšení na město, což bylo ale představiteli obce s díky odmítnuto.^[11] Za napoleonských válek nebyla anglická konkurence v textilním průmyslu, nicméně po skončení napoleonských válek zboží z Anglie opět ovládlo světové trhy. Místní podnikatelé začali pašovat lacinou přízi z Anglie ze Saska. Pašováním příze z Anglie místní přadláci začali přicházet o práci. V letech 1817 až 1837 začalo vznikat bosácké hnutí tzn. „Barfüssler“, které bylo úspěšné.^[11] V roce 1830 byla ve Varnsdorfu světová premiéra Beethovenovy slavnostní mše „Missa Solemnis“.^[12]

[editovat] Doba industrializace

V roce 1849 se všech šest vesnic na území dnešního Varnsdorfu spojilo do jedné obce, které měla 9 600 obyvatel.^[12] Sloučením šesti vesnic vznikla největší vesnice v Rakousku-Uhersku.^[12] K povýšení na město došlo dne 28. července 1868 císařem Františkem Josefem I..^[13] V roce 1868 měl Varnsdorf 14 tisíc obyvatel. V druhé polovině 19. století probíhala překotná industrializace.V roce 1869 byla postavena železniční trať z Děčína , která umožňovala snadný přísun surovin dopravovaným po Labi ze zámoří.^[13] Ve Varnsdorfu na přelomu 19. a 20. století byly bouřlivé oslavy 1. máje. Při první oslavě 1. máje v roce 1891 se oslav zúčastnilo 1 600 lidí, před městským úřadem rozháněli dav četníci s nasazenými bodáky. V roce 1900 zde bylo stávkové hnutí za zavedení 10 hodinové pracovní doby, kterého se zúčastnilo 3 tisíce dělníků.^[14] Ve Varnsdorfu se v roce 1896 konala okresní zemědělsko-průmyslová výstava, kvalitní výrobky, např. klasika mezi alkoholickými nápoji Stará myslivecká se dodnes pyšní medailí z výstavy.^[15] Začátkem 20. století měl Varnsdorf 160 továren, kolem 80% obyvatel pracovalo v průmyslové výrobě. Po dobu 1. světové války byly zásobovací obtíže, byl nedostatek potravin a proběhla tyfová epidemie. Průmysl se rozvíjel i po 1. světové válce. Byla zavedena výroba dámských punčoch podnikatelem Kunertem v roce 1924. V roce 1930 se z 22 793 obyvatel hlásilo k české národnosti 1 512 obyvatel. Velké sympatie si ve městě získala Sudetendeutsche Partei Konráda Henleina. V roce 1935 měl Konrád Henlein projev ve Varnsdorfu, účast byla 12 tisíc lidí,^[16] v roce 1936 měl projev Klement Gottwald, poslechnout projev si přišlo 6 tisíc lidí.^[12] Konrád Henlein navštívil Varnsdorf ještě v roce 1938.^[17] V roce 1938 roste agresivita henleinovců, množí se potyčky s příslušníky finanční stráže. 22. září 1938 padli dva její příslušníci při ústupu před německou přesilou. 23.září 1938 vstupuje do Varnsdorfu československá armáda, která se ovšem ještě tentýž den stáhla za  obranou linii na Stožeckém sedle. Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a 2. října 1938 obsazují město Němci.^[16] Válečné události let 1939 až 1945 se města prakticky nedotkly, ve Varnsdorfu se nebojovalo a město nebylo bombardováno. Od listopadu 1944 se denně vyhlašovaly letecké poplachy. Po roce 1943 byl Varnsdorfu zaplaven rodinami z německých měst, které byly cílem spojeneckých náletů a utečenců před východní frontou.^[17] Před koncem 2. světové války v roce 1945 došlo k veřejné popravě Rudolfa Posselta, Němce který odmítl znovu nastoupit do německé armády na východní frontu.^[17]

[editovat] Po roce 1945

Do Varnsdorfu vstoupil první oddíl Rudé armády dne 9. května 1945 a dne 19. května 1945 přišla do Varnsdorfu československá vojenská posádka. Ještě téhož dne byli zatčeni příslušníci SA a SS. Dne 29. až 31. května byli zatčeni němečtí profesoři a učitelé a odvezeni přes Krásnou Lípu do Doubice, kde byli puštěni do Německa.^[18] Dne 22. června 1945 se konal první divoký odsun a dne 19. července 1945 druhý odsun. V následujících měsících došlo k odsunu německého obyvatelstva a k osídlovaní českým obyvatelstvem. Dne 5. března 1947 došlo k Varnsdorfské stávce.^[18] Stávky se zúčastnilo 10 tisíc lidí. Šlo o spor o továrnu bývalého německého majitele židovského původu Emila Beera, který se návratu z emigrace ucházel o její vlastnictví. Zemský národní výbor rozhodl o jejím navrácení. Ihned poté byla ve městě vyhlášena generální stávka. Pod tlakem stávkujících a po dohodě úřady soud rozhodnutí zrušil. Od roku 1954 do roku 1969 byl předsedou MěstNV Josef Mašín.^[19] Ve městě vznikly po roce 1948 tři velké podniky sloučením drobných továren a provozů: Velveta, Elite a TOS Varnsdorf. V roce 1967 byl otevřen hraniční přechod do Německa,^[19] byl postaven Varnsdorfský rybník, tzn. „Mašíňák“, bylo postaveno 70 mm kino Panorama. V období socialismu ve městě vyrostla panelová sídliště, došlo k demolici historicky cenných objektů, jako byl hotel Burza na náměstí či dům čp. 506,^[20] kde byla městská knihovna. Naposledy byl ještě 15. října 1999 zbořen Měšťanský dům „Na schůdkách“ z roku 1771.^[21] V roce 1980 došlo ke připojení obce Studánka k Varnsdorfu.^[22] Dne 2. července 1999 navštívil Varnsdorf Václav Havel^[23] a dne 17. října 2007 Václav Klaus.^[24]

[editovat] Politika

[editovat] Zastupitelstvo a starosta

VOLBY 2006	POČET HLASŮ	POČET MANDÁTŮ
ODS	20 356	5
ČSSD	14 416	4
Komunistická strana Čech a Moravy	14 181	4
Hn.za harm.rozvoj obcí a měst	7 958	2
Strana zelených	6 915	2
Občanské demokratické hnutí	5 898	1
Evropští demokraté	5 444	1
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.	4 556	1
Sdruž. pro zdraví,sport a prosperitu	4 451	1

Varnsdorf je pověřeným městem s rozšířenou působností, pod jeho správní obvod patří města Chřibská a Varnsdorf, obce Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží a Rybniště.^[25]

V současné době je starostou města Ing. Josef Poláček z ODS. Starosty města od sametové revoluce v roce 1989 postupně byli Eduard Vébr, Anna Dudková, Ing. Vladimír Bartoň, Jaroslav Tomášek a Ing. Josef Poláček. V současné době město řídí koalice složená z ODS, ČSSD, Strany zelených a Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu. Zastupitelstvo města je 21 členné, rada je 7 členná.^{[26] [27]}

[editovat] Vlajka a znak

Městský znak Varnsdorfu byl schválen usnesením zastupitelstva města dne 13. prosince 1880, zpracoval byl malířem Augustinem Frindlem. Podoba znaku vychází z rodového erbu rytířů Welflů z Varnsdorfu. Popis znaku zní:v modrém štítu stříbrná šestiboká hvězda nad stříbrným stoupajícím půlměsícem; na štítu turnajská korunovaná přilbice s přikryvadly modro-stříbrnými; v klenotu stříbrný stoupající půlměsíc a stříbrná šestihrotá hvězda, na obou hrotech půlměsíce a horním hrotu hvězdy modře a stříbrně polcené pštrosí pero.^[28] Znak nebyl nikdy městu udělen, je považován za vydržený.^[29] Když byl v roce 1961 byl Varnsdorfu udělen titul vzorné „Pohraničnické město“, uvažovalo se o vsunutí psí hlavy jako symbolu pohraničí do znaku města.^[30] List praporu tvoří dva pruhy, modrý a bílý. Poměr šířky k délce je 2:3 a v žerďové části je bílá šestiboká hvězda nad bílým půlměsícem. Prapor byl udělen městu dne 4. června 1998 předsedou Parlamentu České republiky.^[31] Vlajka je odvozena z barvy štítu (modrá) a barvy erbovní figury, která je bílá. Kdy byla varnsdorfská vlajka poprvé vyvěšena, nejde již dnes zjistit. Její první vyvěšení je doloženo z denního tisku v roce 1931.^[32]

[editovat] Členství ve sdruženích

Město udržuje partnerské styky s Lužickými Srby, kteří žijí v dnešním Německu, v Sasku a Braniborsku. Ve městě po válce v letech 1946 až 1949 působilo v budově dnešního Biskupského gymnázia Staškovo lužickosrbské gymnázium. V roce 1949 se přestěhovalo do Liberce a umožnilo získat gymnaziální vzdělání 800 dětem Lužických Srbů.^[33] Po roce 1989 byly pokusy umožnit dětem Lužických Srbů studovat na českých středních školách. Ve Varnsdorfu se pořádaly koncerty Lužickosrbské filharmonie, byly zde výstavy děl lužickosrbských výtvarníků. Pořádala se setkání absolventů Staškova gymnázia, byly vydány sbírky lužickosrbské poezie. Město je členem Euroregionu Nisa.^[34] Město je zakládajícím členem Mikroregionu Tolštejn,^[35] dále je členem Sdružení pro rozvoj Šluknovska.^[36] Město má oficiální kontakty s městy v Malém minieuroregionu Mandava-Spréva.^[37] S německým městem Seifhennersdorf proběhl projekt Hrádek-Burgsberg o záchranu výletní vyhlídkové restaurace na Hrádku.^[38]

[editovat] Přírodní poměry

Varnsdorf se nachází v nejsevernější části České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Průměrná nadmořská výška města je 332 metrů nad mořem. Nejvyššími body území města jsou vrchy Špičák, Valy na katastru Studánky a Hrádek. Nejnižší bod území města je výtok Mandavy z území České republiky s nadmořskou výškou 310 metrů. Městem na katastru Studánky prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Město se skládá ze tří částí (Studánka, Světliny I. a Varnsdorf) a je dále členěno na 24 urbanistických obvodů. Územím města protéká říčka Mandava. Dále se na území města se nachází Varnsdorfský rybník, prameny Křinice, která je odvodňována Labem do Severního moře. Další menší rybníky se nazývají Valčík, Valcha a Kočka.

Varnsdorf je na území Šluknovské pahorkatiny, kterou tvoří na místě Varnsdorfu skalní žulový podklad přikrytý sprašovými a souvkovými jíly z doby ledové. Město obklopují vrchy Špičák a Hrádek tvořené čedičem a znělcem. Na území města v době ledové zasahoval kontinentální ledovec ze Skandinávie. Pod vrcholem Špičáku byly v 19. století pokusy o dolování hnědého uhlí. Jsou zachovány slojky s výskytem uhlí a diatomitů.^[39]

Varnsdorf se nachází na návětrné straně Lužických hor, je otevřen směrem do Saska, klima se proto odlišuje od klimatu ve vnitrozemí Čech. Varnsdorf je otevřen od severu, klima je mnohem více vystaveno oceánským vlivům. Srážkově je Varnsdorf díky své poloze bohatší, roční úhrn srážek je dlouhodobém průměru 751 mm. Teplota vzduchu dosahuje dlouhodobého průměru 5,5 °C, lednový průměr je -4,4 °C, červencový je 15,3 °C. Proudění vzduchu je převážně severozápadní až západní. Varnsdorf leží na návětrné straně Lužických hor, netvoří se proto často mlhy a inverze.^[40]

Varnsdorf se skládá ze dvou katastrálních území, Varnsdorfu a Studánky u Rumburka. Varnsdorf vznikl v roce 1849 sloučením jednotlivých osad, které se spojily dohromady v jednu obec. Nový Varnsdorf vznikl v roce 1689, Floriánsdorf roku 1700, Karlsdorf v roce 1727, Starý Francentál v roce 1783 a Nový Francentál roku 1800. Osady měli název po členech rodiny Lichtenštejnů. Obec měla v roce 1849 9 700 obyvatel. V roce 1980 byla k Varnsdorfu připojena náhorní obec Studánka. Katastr města Varnsdorf má výměru 26,21 km², z toho 10,85 km² tvoří zemědělská půda, 9,74 km² lesní půda, vodní plochy zabírají 0,31 km², zastavěné plochy zabírají 1,61 km² a ostatní plochy mají výměru 3,71 km².^[2]

Území Varnsdorfu sousedí se saskými městy Seifhennersdorf a Großschönau, katastrálním územím Studánka u Rumburku sousedí s Rumburkem, Krásnou Lípou, Rybništěm, Horním Podlužím a nakonec sousedí s Dolním Podlužím.

[editovat] Demografie

[editovat] Složení obyvatel

Varnsdorf Počet obyvatel
Rok sčítání	Počet obyvatel
1850	9 670
1869	13 180
1880	15 162
1890	18 268
1900	21 150
1910	23 220
1921	20 329
1930	22 621
1950	15 043
1961	13 463
1970	14 006
1980	16 356
1990	16 266
2000	16 134
2008	15 824
Zdroj: Vlastivěda Šluknovského výběžku[41]

Varnsdorf byl v minulosti většinově německé město, v roce 1939 měl kolem 21 tisíc obyvatel. Většina Němců na základě Benešových dekretů byla po druhé světové válce násilně vysídlena, načež byli odsunutí obyvatelé částečně nahrazeni nově příchozími. V roce 1900 se k Čechům z 23 051 obyvatel hlásilo osm lidí, v roce 1910 to bylo 23 051 obyvatel 456 občanů, v roce 1921 Čechů bylo 1 098 a v roce 1930 z z 24 751 občanů bylo 1 512 Čechů. V roce 1947 tak mělo město asi 15 700 obyvatel, část z toho byli ovšem Němci zadržení na nucené práce, kteří později také emigrovali. Dle sčítání lidu v roce 2001 měl Varnsdorf 16 040 obyvatel, z toho se hlásilo 14 331 obyvatel k české národnosti, 638 k slovenské, 397 k německé, 121 k polské, 118 k vietnamské, 24 k moravské, 22 k ukrajinské a 1 osoba k slezské národnosti.^[42]

[editovat] Náboženský život

První zmínka o kostele na místě dnešního Varnsdorfu se v roce 1670 se našla při zvětšování okna dnešního děkanského kostela. Tehdy se našel v trámu vytesaný letopočet 1233.^[43] Je to první doložený datum o existenci kostela na místě dnešního Varnsdorfu. V roce 1384 kostel patřil k žitavskému děkanátu.^[44] Za husitských válek v kraji na místě dnešního Varnsdorfu horlivost ke katolické víře trochu opadla, šlechta se spojovala s husity proti Horní Lužici. V katolické víře setrval Varnsdorf až do roku 1511, kdy za pátera Lorenze Heidenreicha přijal luterskou víru.^[44] Celý Varnsdorf se luterskému učení připojil v roce 1535. Varnsdorf setrval při luterské víře celé století a kostel byl spravován luterskými pastory. Po bitvě na Bílé hoře se na rozdíl od vnitrozemí Čech ve Varnsdorfu nedařilo násilně šířit katolickou, byl obsazen střídavě švédskými a saskými vojsky. V roce 1631 uprchl pastor z Varnsdorfu do Seifhennersdorfu, kde spolu s pastorem z Rumburka křtili, oddávali věřící z Varnsdorfu a Rumburku.^[45] V Rumburku byl ustanoven tehdy katolický kněz, který si tam ale kvůli přítomnosti švédských vojsk netroufl zůstat. Až do roku 1653 se nechávají obyvatelé Varnsdorfu křtít od protestantských pastorů v sousedním Sasku.^[46] V této době většina varnsdorfských obyvatel usadila v sousedním Sasku, tehdy tam vznikaly i nové vesnice například Neusalza, Neugersdorf. Od roku 1653 se Varnsdorf vrátil ke katolické víře. Nicméně ještě v roce 1657 byli zemřelí luterské víry na příkaz vrchnosti pohřbíváni mimo hřbitov. V roce 1715 měl kostel ve Varnsdorfu znovu vlastního faráře.^[47]

V roce 1871 byla ve Varnsdorfu založena Starokatolická církev na protest proti definici o papežské neomylnosti.V roce 1877 byla ve Varnsdorfu státem uznána náboženská obec starokatolické církve a v roce 1897 bylo do Varnsdorfu přeloženo biskupství starokatolické církve z Vídně. V roce 1877 se ke Starokatolické církvi ve Varnsdorfu hlásilo 2 074 lidí. Ve Varnsdorfu se velký počet lidí také hlásil k evangelické církvi, v roce 1883 jich bylo 306. V únoru 1894 byl farní kostel svatého Petra a Pavla povýšen na děkanský a katolický farář ve Varnsdorfu má titul děkana. V roce 1904 byl položen základní kámen druhého katolického kostela. Za patrona kostela byl vybrán sv. Karel Boromejský, část Varnsdorfu, kde se měl kostel stavět, se jmenovala Karlsdorf. Stavbu kostela provázely finanční problémy, vysvěcen byl kostel dne 3. září 1912

Při sčítání lidu v roce 2001 se z 16 040 obyvatel 2 610 přihlásilo k nějakému vyznání, 12 741 se profilovalo jako bez vyznání a 689 odmítlo na tuto otázku odpovědět.^[42]

Z 2 610 věřících se 2 011 přihlásilo k římskokatolické církvi, ze strany této církve farní správu zajišťuje děkanství Varnsdorf. Katolická církev ve městě je zřizovatelem katolického Gymnázia Varnsdorf.

Historicky měla ve městě silnou pozici starokatolická církev, byla zničena vyhnáním většiny věřících které tvořili Němci, takže po odsunu byla značně oslabena. V současné době zde stále působí farní obec a sociálně-pastorační středisko Communio Varnsdorf.^[48] V roce 2008 zde vietnamská komunita otevřela první buddhistický chrám na území České republiky.^[49] Ve Varnsdorfu působí též misie Apoštolské církve.^[50]

[editovat] Kultura a pamětihodnosti

[editovat] Divadlo a muzeum

Divadlo ve Varnsdorfu zahájilo svou činnost po 2. světové válce v roce 1952. Zprvu hrálo pod názvem Severočeské divadlo v Liberci - scéna Varnsdorf. V současnosti je varnsdorfské divadlo jediným kamenným divadlem ve Šluknovském výběžku. Na představení abonentních skupin sváží svozové autobusy návštěvníky z celého Šluknovského výběžku.^[51]

Městské muzeum ve Varnsdorfu vzniklo na počátku 20. století a v roce 1940 získalo své nynější sídlo v domě v Poštovní ulici s č. p. 415, postaveném již v roce 1834. V minulosti město trpělo častým přerušováním činnosti a střídáním kurátorů. Většina sbírkových předmětů pochází již z doby před rokem 1945. Mezi nejcennější patří vzácné koptské tkaniny či pozůstalost grafičky Hanky Krawcec.^[52]

[editovat] Stavební památky

Na území města se nachází pět kostelů. Nejstarším kostelem je děkanský kostel svatého Petra a Pavla, který stojí na místě původního kostela ze 13. století. Základní kámen dnešního kostela byl položen v roce 1766. Stavba byla dokončena v letech 1774 až 1776, zdržovaly ji spory. Starokatolický kostel je z roku 1875. V kostele je mramorová socha a basreliéf Tří králů od varnsdorfského umělce Vincence Pilze. Kostel svatého Karla Boromejského byl slavnostně posvěcen dne 23. května 1904, hned druhý den se začalo stavět. Stavba pokračovala s přestávkami do roku 1912, dne 12. září 1912 byl kostel vysvěcen. Evangelický kostel se začal stavět v roce 1904 a byl vysvěcen v roce 1905. V místní části Studánka je pseudorománský kostel svatého Františka z Assisi. Varnsdorf se nachází krajině podstávkových domů. Dle sčítání v roce 2002 jich z celkového počtu 19 tisíc v samotném Varnsdorfu je 243 a na Studánce 91.^[53] Podstávkové domy ukazují způsob života původních obyvatel Varnsdorfu, prostých sedláků, tkalců a řemeslníků. U silnice mezi Varnsdorfem a Studánkou se nachází „Švédská mohyla“. Na místě švédské mohyly se střetla švédská a císařská vojska za třicetileté války. Ve Varnsdorfu dále je dům čp. 512 v klasicistně empírovém stylu, secesní zástavba z počátku 20. století, vily v historizujícím stylu.^[54] Na vrcholu Hrádku je opravená vyhlídková restaurace, která v roce 2005 získala první místo v soutěži „Fasáda roku“.^[55]

[editovat] Kulturní život

Kultura ve městě Varnsdorf je těsně spjata jak s německou kulturou, tak i s kulturou Lužických Srbů. Ve Varnsdorfu působil lužickosrbský hudební skladatel Bjarnat Krawc a jeho dcera malířka Hanka Krawcec, kterým město po druhé světové válce poskytlo azyl. Kultura ve městě je spjata s městským divadlem, Centrem Panorama Varnsdorf, s městskou knihovnou. Ve městě je několik galerií - Galerie „D“ Městského divadla, Galerie „Na schodech“ v Biskupském gymnáziu, galerie „Úsměv“ ve zdravotním středisku HEL&P v Erbenově ulici, galerie „Na ochozu“ v Městském muzeu, galerie „Na radnici“ na Městském úřadě ve Varnsdorfu, galerie „Liduška“ na ZUŠ a galerie „Na rozcestí“ Kulturního domu Rozkrok.^[56] Centrum Panorama působí na místě 70 mm kina Varnsdorf. Kino bylo v provozu od roku 1971 do roku 1991, kdy do něj začalo zatékat. Znovu bylo otevřeno dne 5. února 2005. Kino dostává atraktivní tituly krátce po celorepublikové premiéře, konaly se zde i celorepublikové premiéry a předpremiéry filmů.^{[57] [58]} Knihovna ve Varnsdorfu má tři oddělení, pro dospělé, dětské a hudební,^[59] vyvíjí i vlastní publikační činnost ^[60] a pořádá soutěž Literární Varnsdorf^[61] a ve spolupráci s poetickým studiem Doteky. V roce 2009 se bude stěhovat do rekonstruovaného Městského centra kultury a vzdělávání, kde bude i Městské informační středisko, bude tam oddělení lužickosrbské a německé literatury. V Městském centru bude i Dům dětí a mládeže. Součástí knihovny bude i projekt knihovny „Varnsdorf – centrum setkávání Euroregionu čtyř kultur“, české, německé, polské a lužickosrbské.^[62] Ve Varnsdorfu se pořádá Varnsdorfské hudební léto, Volba Miss severu, lidová slavnost Rampušačka, dětská literární soutěž Drápanda, akce Kruhu přátel muzea, celostátní festival scénického tance Tanambourrée. Ve Varnsdorfu působí Varnsdorfská komorní filharmonie.^[63] a amatérské vokální Sdružení Kvíltet Varnsdorf.^[64] Kulturní akce pořádají se i v Pizzerii Prishtina, Studentském centru Střelnice a v Tanečním sále Lidová zahrada. V Biskupském gymnáziu je aula, která je jednou nejhezčích koncertních síní v okolí. Pořádají se zde koncerty vážné hudby.

[editovat] Spolky

Před 2. světovou válku bylo ve Varnsdorfu velice mnoho spolků. Již v roce 1869 bylo ve Varnsdorfu devatenáct spolků. Nejvýznamnější z nich byl pěstitelský spolek, který v roce 1895 provedl sčítání ovocných stromů ve městě, bylo jich napočítáno 25 tisíc. V roce 1913 bylo ve městě 206 spolků.^[65] Dnes je ve Varnsdorfu je aktivní spolek Kruh přátel muzea Varnsdorf, v jeho rámci působí osm klubů: Klub historiků a historických staveb, Klub přátel výtvarného umění, Klub fotografů, Minerálklub, Klub sběratelů, FASCIKL - fantasy a sci-fi klub, Šachový klub a Přírodovědný klub.^[66] Počet členů spolku se pohybuje kolem dvou set.^[67] Dále ve Varnsdorfu je velice aktivní Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf. Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf se v roce 2004 stal vítězem soutěže o nejlepší internetové stránky dobrovolných hasičů v ČR.^[68] Ve městě pracuje ZO Českého zahrádkářského svazu a místní organizace Českého rybářského svazu.^[69] Zájemci o ekologii se mohou sdružovat ve ZO Českého svazu ochránců přírody Netopýr Varnsdorf.^[70] Středisko vydalo i publikaci o podzemí Šluknovského výběžku a Lužických hor.^[71]

[editovat] Sport

Ze sportovních oddílů ve městě má nejpočetnější členskou základnu TJ Slovan Varnsdorf.^[72] Nejpočetnější oddíly je basketbalový, dále tenisový, oddíl lyžování, volejbalu a zápasu. Ve městě působí dále Horolezecký klub Varnsdorf^[73], florbalový klub SK Paintball Varnsdorf,^[74] TJ Sokol Varnsdorf, zabývající se zápasem^[75] a další malé sportovní kluby.

Kopaná ve městě je spojena s SK Slovan Varnsdorf, který hraje Českou fotbalovou ligu.^[76] Hokejisté jsou sdruženi v TJ HC Varnsdorf.^[77] Ve městě působí kvalitní klub tradičního karate, který má úspěchy i na mezinárodním poli.^[78]

Město má plavecký areál, krytou sportovní halu, atletický stadión, tenisové kurty, fotbalový stadión SK Slovanu Varnsdorf. Příznivci lyžování využívají lyžařské areály na Jedlové a v Horním Podluží.

[editovat] Hospodářství a infrastruktura

[editovat] Doprava

Město Varnsdorf leží mimo hlavních dopravních cest. Místní částí Studánka prochází silnice číslo 9 vedoucí z vnitrozemí Čech na hranici s Německem. Do samotného Varnsdorfu vedou silnice druhé třídy číslo 264 a 265. Ve městě jsou dva silniční přechody do Německa. Do města vede železniční trať číslo 089 z Rybniště do Liberce. Dále přes Varnsdorf jezdí osobní vlaky, tzn. Mandaubahn z Žitavy do Eibau.^[79] Na paážní trati do Eibau je druhé varnsdorfské nádraží, Starý Varnsdorf. V současné době na nádraží Starý Varnsdorf vlaky nestaví, probíhají jednání o znovuzprovoznění nádraží.^[80] První autobus ve Varnsdorfu byl uveden do provozu 15. května 1910 na exteritoriální lince přes saský Seifhennersdorf do Rumburka.^[81] Autobusová linka do Prahy je v provozu od roku 1948.^[18] Dnes autobusovou dopravu provozuje společnost ČSAD Semily,^[82] městskou dopravu a společnost další linku do Prahy provozuje společnost Quick.^[83] Do Prahy jezdí ještě autobusy společnosti ČSAD Česká Lípa. Z Varnsdorfu vedou cyklostezky číslo 3015 k Hraničnímu rybníku a číslo 3052 do České Kamenice. Varnsdorfem vede evropská dálková trasa E10, zde je vedena jako zelená turistická trasa 3951 od hraničního přechodu do Seifhennersdorfu do Cvikova, dále modrá turistická trasa číslo 1672 od železniční stanice ve Varnsdorfu do Rumburka.^[84]

[editovat] Zdravotní péče

Zdravotní péči zajišťuje ve Varnsdorfu Nemocnice Varnsdorf, Poliklinika Varnsdorf, soukromé zdravotní středisko HEL&P a řada zdravotních zařízení ve městě. Zřizovatelem nemocnice Varnsdorf je město Varnsdorf. Nemocnice prošla na počátku 21. století zásadní rekonstrukcí. Ve městě je pět lékáren. Dále jsou ve Varnsdorfu dva domy s pečovatelskou službou pro seniory, Ubytovna azylového typu pro sociálně slabé a Ubytovna pro matky s dětmi.^[85] Ve městě je i veterinární ordinace.^[86]

[editovat] Školství

První zmínka o učiteli ve Varnsdorfu je z roku 1518,^[87] první česká škola byla ve Varnsdorfu otevřena v roce 1919.^[88] Budova dnešního Biskupského gymnázia pochází z roku 1907.^[14] Dnes je ve Varnsdorfu je osm mateřských škol, šest základních, zvláštní škola s rozšířenou působností, čtyři střední školy - katolické Gymnázium Varnsdorf,^[89] Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Varnsdorf v Mariánské ulici,^[90] Střední škola technická v ulici Karoliny Světlé^[91] a Střední škola služeb a cestovního ruchu v Bratislavské ulici.^[92] Ve městě je dále ZUŠ,^[93] dále Dům dětí a mládeže. V klubu Střelnice působí Studentské centrum. Ve městě je dále činné pastorační středisko Communio. Aktivní je ve městě i skautský oddíl Junák.^[94]

[editovat] Média

První časopis vyšel ve Varnsdorfu v 1871 pod názvem „Abwehr“. V roce 1913 vycházelo ve Varnsdorfu podle údajů varnsdorfské kroniky jedenáct různých titulů deníků, časopisů a měsíčníků. Od května 1945 do roku 1947 vycházely místní noviny - Svobodný Varnsdorf, které byly jedny z prvních novin v pohraničí.^[18]

Dnes město vydává čtrnáctideník Hlas Severu.^[95] V první číslo Hlasu severu vyšlo v roce 1967. Hlas severu vznikl spojením tří podnikových časopisů - Rudý samet (Velveta), Zítřek (Elite) a Vřeteno (TOS Varnsdorf). Časopis vycházel zprvu jednou týdně o nákladu 4 500 výtisků. V období normalizace vyšlo poslední číslo časopisu v roce 1975. Jeho úlohu nedostatečně nahradily okresní noviny Jiskra. Po sametové revoluci vyšlo první číslo Hlasu severu v roce 1990. Předsedou první porevoluční rady se stal Jiří Růžička. V dnešní době vychází časopis jako čtrnáctideník.

[editovat] Průmysl

Varnsdorf je průmyslové město a má bohatou průmyslovou tradici. Ve městě jsou největšími zaměstnavateli strojírenský podnik TOS Varnsdorf,^[96] výrobce horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center, textilní podnik Velveta Varnsdorf,^[97] výrobce manšestrů a sametů, ABX spol. s r.o. výrobce krbových a kachlových kamen.^[98] Dále ve městě jsou podniky KWL, spol. s r.o., Elite, výrobce dámských punčoch,^[99] Vitana a.s zde má balírny koření.^[100] Je zde jedna ze dvou mlékáren v Ústeckém kraji^[101]a jediný minipivovar v Ústeckém kraji.^[102] Ve Varnsdorfu jsou i výrobci dřevostaveb Czech Pan^[103] a Polymur.^[104] Czech Pan byl jedním ze subdodavatelů stavby první české vědecké základny v Antarktidě - Mendelovy polární stanice na ostrově Jamese Rosse.^[105] O odvoz komunálního odpadu se ve městě stará firma EKO servis Varnsdorf a. s., společný podnik firmy Marius Pedersen a. s. a města Varnsdorf.^[106]

[editovat] Obchody a restaurace

V současné době je ve Varnsdorfu pět supermarketů, zastoupení mají Billa, Plus, Penny Market, Hypernova a Lidl. Vzhledem k blízkosti hranic s Německem má v obchodní síti velice silné zastoupení vietnamská menšina, je tu také hustá síť benzinových čerpacích stanic. Ve městě je také dostatek restauračních zařízení, mezi významnější patří Atrium Hotel-Restaurant,^[107] Pizzerie Prishtina, Restaurace Rozkrok.^[108]

[editovat] Osobnosti města

Jindřich z Varnsdorfu (asi 1265-1346) byl johanitský rytíř, komtur žitavské komendy. Podle historika Tomáše Edela je pravděpodobné, že byl autorem Dalimilovy kroniky.^[109] Joseph Schubert (1757-1837) je autor čtyř oper a působil jako dvorní hudebník v  Dráždanech. Vincenc Pilz byl akademickým sochařem, člen vídeňské Akademie umění. Bjarnat Krawc (1861-1948) byl lužickosrbský hudební skladatel a dirigent, byl také propagátorem hudby. Harry Bartel (1896 -1947) vystudoval malířskou akademii ve Vídni. Měl přezdívku „varnsdorfský Van Gogh“. Petr Kien (1919-1944) byl výtvarníkem, básníkem a libretistou. Byl umučen v Osvětimi. Hanka Krawcec, dcera Bjarnata Krawce byla lužickosrbská výtvarnice a portrétistka.^[110] Hanka Krawcec je pohřbena na varnsdorfském hřbitově vedle svého otce. V dnešní době ve Varnsdorfu působí básník Milan Hrabal (1954), který překládá i básně z hornolužické srbštiny a polštiny^[111] a výtvarník Josef Poláček (1926).^[112]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference