Vazal

Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě. Vazal bylo označení pro osobu, které lenní pán (též označovaný jako vrchní vlastník nebo senior), propůjčil léno k užívání. Lénem moha být půda, úřad, hodnost nebo právo. Vazal měl právo léno užívat jen se souhlasem lenního pána, kterému byl navíc vázán řadou povinností, například poplatky či vojenskou službou. Souhrn povinností vazala vůči lennímu pánu se označoval jako „věrnost“ (lat. fidelitas) a jejich porušení bylo důvodem k odnětí léna.

[editovat] Literatura

• Karel Malý a kolektiv, Dějiny Českého a Československého práva do roku 1945, Linde Praha 2003 ISBN 80-7201-433-1.