Veřejná doprava

Veřejná doprava je doprava provozovaná za předem určených a vyhlášených přepravních a tarifních podmínek a přístupná každému zájemci. Pojem se používá zejména u osobní dopravy.

[editovat] Dělení

Osobní veřejná doprava se rozlišuje na

• drážní (železniční včetně dopravy metrem, tramvajová, trolejbusová, na lanové dráze)
  • pravidelnou
  • nepravidelnou
• silniční
  • silniční linkovou, zahrnující zejména autobusovou (neveřejná silniční linková doprava se nazývá zvláštní linková doprava)
  • silniční nelinkovou, do níž spadá zejména
    • taxislužba
    • doprava nemotorovými vozidly (nepodléhá regulaci linkové dopravy)
    • jiné formy, například radiobus, rozvoz cestujících podle potřeb
• leteckou
• vodní
• jiné formy: doprava na nosítkách, eskalátorem, lyžařským vlekem a podobně

[editovat] Linková a jiná pravidelná doprava

Linková nebo pravidelná doprava se provozuje podle předem vyhlášeného jízdního řádu. Může být veřejná i neveřejná.

[editovat] Veřejná doprava v Česku

[editovat] Státní regulace

Některé formy veřejné dopravy je možné provozovat pouze se speciální koncesí nebo licencí podle zvláštního zákona, jiné podléhají jen obecným předpisům o podnikání (živnostenský zákon atd.). V současné době veřejnou dopravu a její zajišťování upravuje zejména Zákon o drahách a Zákon o silniční dopravě (okrajově též Zákon o civilním letectví a Zákon o vnitrozemské plavbě). Již delší dobu se připravuje Zákon o veřejné dopravě, ale dosud nikdy nedospěl do fáze oficiálního návrhu.

[editovat] Financování

Veřejnou dopravou může být jak doprava objednaná nebo financovaná veřejnými subjekty (stát, kraj, obec), tak doprava, jejíž provoz je plně hrazen z jízdného nebo dotován soukromým subjektem.

[editovat] Závazek veřejné služby

V České republice mají kraje a některé obce zákonem stanovenou povinnost hradit dopravcům prokazatelnou ztrátu vzniklou při zajišťování dopravní obslužnosti území. V právní úpravě jsou některé nejednoznačnosti, které vedly v roce 2006 k několikadennímu kolapsu autobusové dopravy v Ústeckém kraji, protože kraj odmítl Dopravnímu podniku Ústeckého kraje zaplatit požadovanou úhradu, kterou považoval za příliš vysokou.

[editovat] Standardy

Zejména v souvislosti s povinností veřejnoprávních korporací (státu, krajů, obcí) objednávat a dotovat dopravu v určitém rozsahu a kvalitě vznikají standardy dopravní obslužnosti veřejnou dopravou. „Pracovní skupina pro standardy ve veřejné dopravě“, kterou ustavilo Ministerstvo dopravy České republiky v souvislosti s přípravou Zákona o veřejné dopravě, dělí standardy do pěti skupin:^[1]

• dosažitelnost (může být charakterizována frekvencí a časovým rozložením spojů, docházkovou vzdáleností ke stanicím a zastávkám atd., kvalitou a dostupností informací o provozované dopravě, dostupností pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace, možnostmi přepravy dětských kočárků, jízdních kol, zavazadel)
• spolehlivost (např. dodržování jízdního řádu, operativní nahrazování vadných vozidel a nízká závadovost atd.)
• bezpečnost (moderní vozidla v řádném technickém stavu, dodržování bezpečnostních předpisů pro provoz i údržbu atd.)
• ekologičnost (moderní vozidla v rádném technickém stavu, udržování čistoty a nákladání s odpady při údržbě a deponaci atd.)
• kultura cestování (dostatečná kapacita vozidel, příjemné a pohodlné prostředí ve vozidlech i na stanicích a zastávkách, úklid a údržba, osvětlení a ochrana před vlivy počasí při čekání, nepřipuštění nežádoucích osob do přepravních prostor, doplňkové služby ve vozidlech a ve stanicích a zastávkách – např. občerstvení, záchody, umývárny aj.)

[editovat] Sankce dopravcům

Sankce za nedodržení standardů kvality dopravy mohou být v zásadě dvojího druhu:

• Sankce za porušení povinností uložených zákonem nebo licenčními podmínkami. Takovou sankci uděluje orgán státní správy (například magistrát nebo městský úřad v přenesené působnosti, případně ministerstvo).
• Sankce vyplývající se smlouvy s objednatelem. Někteří objednatelé (např. kraje, obce…) motivují dopravce smluvními sankcemi zohledňujícími kvalitu poskytnutých služeb. Takové sankce mohou být koncipovány buď objektivně, nebo mohou zohledňovat míru zavinění nepravidelnosti dopravcem.
• Cestující v pozici zákazníka veřejné dopravy nemá příslušnými zákony a vyhláškou o přepravním řádu daný žádný nárok uplatnit vůči dopravci sankce ani náhradu škod, nedodrží-li dopravce svůj závazek. V některých případech však má nárok na vrácení jízdného nebo jeho části nebo na bezplatnou přepravu zpět do výchozí stanice nebo zastávky.

Olomoucký kraj v listopadu 2007 uplatnil vůči Českým drahám pokutu 5 454 000 Kč za zpožděné železniční spoje v období leden až září 2007, přičemž případy zpoždění nezaviněné dopravcem nebyly do pokuty zahrnuty. Celková úhrada prokazatelné ztráty krajem tomuto dopravci za rok 2007 přitom má činit 303 miliónu korun.^[2]

[editovat] Související články

• Závazek veřejné služby
• Konkurence autobusových dopravců v Ústeckém kraji
• Konkurence železničních dopravců v Česku

[editovat] Externí odkazy a reference

• Tomáš Mykl: Obecný přehled o veřejné dopravě (Dopravní web, 7. 2. 2006)

1. ↑ Z jednání valné hromady ADSSF 12.9. v Hrotovicích u Třebíče. BUSportál, 16. 9. 2007
2. ↑ České dráhy dostanou pokutu za zpožděné vlaky (novinky.cz, 9. 11. 2007)

Tento článek o dopravě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.