Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Velká čínská zeď | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Čína |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | 1, 2, 3, 4, 6 |
| Odkaz | 438 (en) |
| Oblast | |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
| Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en) | |
Velká čínská zeď (Čchang-čcheng, TZ: 長城; ZZ: 长城, pinyin: Chángchéng; doslova „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. V dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v ohromující délce 6 700 km; východní počátek má v Šan-chaj-kuan (山海关, Shanhaiguan) při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska, končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan (嘉峪关, Jiayuguan) v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena.
Obsah |
Číňané ji též nazývají Wan-li čchang-čcheng (ZZ: 万里长城, pinyin: Wànlĭ Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc mil“. Protože výraz „deset tisíc“ je pro ně tradičně synonymem nezměrného množství, nabízí se výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“
První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře, zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených za časů Období Válčících států v 5. - 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji, než dnešní zeď a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů s použitím trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.
Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo pak obezděno. Stavební materiál je rozmanitý. Poblíž Pekingu byly při budování Velké zdi používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.
Parametry stavby se různí - opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších odstupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.
K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.
V dnešní době je Velká zeď vnímána jako jeden ze symbolů Číny. I slova písně Pochod dobrovolníků, pocházející z roku 1935, dnes státní hymny ČLR, odkazují na „novou Velkou zeď z masa a krve“ kterou mají vytvořit čínští vlastenci tváří v tvář nepřátelské invazi.
V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu Sedmi divů světa.
Dlouho se tradovalo populární, ale nikterak podložené tvrzení amerického cestovatele Richarda Halliburtona z roku 1938, že Velká zeď je jediným lidským výtvorem viditelným z Měsíce. Pokud jde o pohled pouhým okem, Velká zeď rozhodně není z takové vzdálenosti viditelná. Velká zeď je maximálně 10 m široká a Měsíc je vzdálen asi 380 000 km. Je to tedy poměr 10m : 380 000 000m. Po úpravách dostaneme výsledek, že je vidět stejně jako čára o tloušťce 1 mm ze vzdálenosti 38 km. V otázce pozorování z kosmické lodi na nízké oběžné dráze se názory různí. Není vyloučeno, že za příznivého osvětlení může pozorovatel s bystrým zrakem průběh zdi spatřit, ale kupříkladu první čínský kosmonaut Jang Li-wej (Yang Liwei) prohlásil, že Velkou zeď při pohledu z vesmíru nerozeznal. Tvrzení o její výjimečné viditelnosti lze rozhodně odkázat do říše legend.
Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a dochází k rozebírání na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Dne 7. 7. 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi nových sedm divů světa.
|
Čínské památky Seznamu světového dědictví UNESCO |
|---|---|
|
Zakázané město a Mukdenský palác • Mauzoleum Prvního císaře • Jeskyně Mo-kao • Hora Tchaj • Čou-kchou-tien • Velká čínská zeď • Žluté hory • Chuang-lung • Ťiou-čaj-kou • Wu-ling-jüan • Wu-tang • Palác Potála • Čcheng-te • Čchü-fu • Lu-šan • Hora E-mej a lešanský Buddha • Antické město Pching-jao • Klasické zahrady v Su-čou • Staré město Li-ťiang • Letní palác a císařská zahrada v Pekingu • Chrám nebes • Skalní kresby v Ta-cu • Pohoří Wu-i • Starověké vesnice Si-ti a Chung-cchun • Císařské hrobky dynastií Ming a Čching • Jeskyně Lung-men • Hora Čching-čcheng a tuťiangjenský zavlažovací systém • Jeskyně Jün-kang • Tři souběžné řeky • Hlavní města a hrobky antického království Kogurjo • Historické centrum Makaa • Domov pandy v S'-čchuanu • Jin-sü • Tiao-lou • Jihočínská krasová oblast • Fu-ťien tchou-lou • San-čching-šan |
|
