Velký septakord

Velký septakord (nebo také přesněji velký durový septakord) je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně často používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě velkou tercii, čistou kvitnu a velkou septimu. Z hlediska terciového systému je velký septakord rozšířením durového kvintakordu.

[editovat] Značení

Velký septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu, který je doplněn o horní index 7maj (ten se obecně používá ke značení velké septimy):

• od základního tónu c
• od základního tónu fis
• od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

[editovat] Složení

Následující tabulka obsahuje složení velkého septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu	Základní tón	Velká tercie	Čistá kvinta	Velká septima
	c	e	g	h
	g	h	d	fis
	d	fis	a	cis
	a	cis	e	gis
	e	gis	h	dis
	h	dis	fis	ais
	fis	ais	cis	eis (=f)
	cis	eis (=f)	gis	his (=c)
	as	c	es	g
	es	g	b	d
	b	d	f	a
	f	a	c	e

[editovat] Význam

Velký septakord lze použít v durových skladbách ve funkci tóniky nebo subdominanty, protože obsahuje velkou tercii a velkou septimu - intervaly charakteristické pro jónský modus a lydický modus. Protože obsahuje velice výrazný půltónový interval mezi velkou septimou a základním tónem přeloženým o oktávu výš, nevyskytuje se téměř vůbec v lidové evropské hudbě. O to častější je jeho použití v jazzu.

[editovat] Související články

• Septakord
• Malý mollový septakord
• Dominantní septakord
• Durový kvintakord
• Tónika
• Subdominanta