Veněra 9

1975-050A - Veněra 9
Název objektu	Veněra 9
COSPAR	1975-050A
Katalogové číslo	7915
Start	8. června 1975, 02:38:00 UTC[1]
Kosmodrom	Bajkonur
Nosná raketa	Proton-K/D
Stav objektu	přistál na povrchu Venuše
Přistání	22. října 1975 05:13 UT
Provozovatel	SSSR
Výrobce	SSSR
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	3376 kg orbiter[1] 1560 kg přistávací sonda[2]

Veněra 9 (rusky: Венера-9) byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1975. Sonda složená z orbitální části a přistávacího pouzdra se úspěšně dostala na oběžnou dráhu Venuše a přistávací pouzdro s vědeckými přístroji přistálo na povrchu planety.

[editovat] Orbiter

Orbitální část sondy se skládala z válcovité části se dvěma křídly solárních panelů a s parabolickou anténou s vysokým ziskem. Ke dnu válce byla připojena jednotka s pohonným systémem, vrchol válce byl spojen s kulovitým pouzdrem o průměru 2,4 m, které obsahovalo přistávací modul sondy.

Sonda odstartovala 8. června 1975 pomocí rakety Proton-K/D z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu Venuše vstoupila 20. října 1975. Úkolem orbitální části bylo zprostředkovávat radiové spojení přistávacího modulu se Zemí a zkoumat horní vrstvy atmosféry planety. Veněra 9 se stala první umělou družicí Venuše.

[editovat] Seznam přístrojů orbiteru, experimenty

• infračervený spektrometr
• infračervený radiometr
• ultrafialový fotometr
• fotopolarimetry
• spektrometr
• Lyman-α spektrometr
• mapování bistatickým radarem
• radiové zákrytové experimenty
• tříosý magnetometr
• UV kamera
• 6 elektrostatických analyzátorů
• 2 modulované iontové zádrže
• detektor nízkoenergetických protonů
• detektor nízkoenergetických elektronů
• 3 polovodičové čítače
• 2 čítače výbojů
• Čerenkovův detektor

[editovat] Přistávací modul

Přistávací modul Veněra 9

Dne 20. října 1975 se přistávací modul oddělil od orbitální části a 22. října v 05:13 UT přistál na povrchu Venuše poblíž Beta Regio na strmém svahu (20°) pokrytém balvany. Přistávací modul byl chlazen cirkulující kapalinou. Přesto vydržel pracovat na povrchu za extrémních podmínek pouze 54 minut.

Sonda zjistila, že vrstva mraků je 30-40 km silná a začíná ve výšce 30-35 km nad povrchem. Bylo analyzováno chemické složení atmosféry, kde byly nalezeny kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková, brom a jód. Ostatní měření zahrnovala určení tlaku asi 90 atmosfér (9 MPa), teplotu 485 °C, světelnost na povrchu dosahovala úrovně srovnatelné se zamračeným letním dnem na Zemi. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Naplánované 360° panoramatické obrázky nemohly být vytvořeny, protože se u jednoho ze dvou fotoaparátů nepodařilo odstranit kryt čočky. Na Zemi byly odeslány snímky omezené na 180°. Tuto poruchu měla i Veněra 10.

[editovat] Reference

Související články obsahuje Portál Kosmonautika

1. ↑ ^{a b} VÍTEK, Antonín. 1975-050A - Venera 9 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
2. ↑ VÍTEK, Antonín. 1975-050D - Venera 9 Spuskajemyj Apparat [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Venera 9 na anglické Wikipedii.