Veselí nad Moravou

Veselí nad Moravou
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0645 586722
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností:	Veselí nad Moravou
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	35,45 km²
počet obyvatel:	11 823 (19. 2. 2010)
zeměpisná šířka:	48° 57' 10.11" s. š.
zeměpisná délka:	17° 22' 53.97" v. d.
nadmořská výška:	176 m
PSČ:	698 01
zákl. sídelní jednotky:	15
části obce:	3
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 698 01 Veselí nad Moravou
starosta / starostka:	RNDr. Jaroslav Hanák
Oficiální web: http://www.veseli-nad-moravou.cz/ E-mail: mesto@veseli-nad-moravou.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Veselí nad Moravou (německy Wessely an der March) je město na jihovýchodě Moravy na řece Moravě, v okrese Hodonín, Jihomoravský kraj. Ke dni 19. 2. 2010 mělo 11 823 obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.^[1]

[editovat] Místní části

• Milokošť
• Veselí nad Moravou
• Zarazice

[editovat] Historie

Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město obsadil Matyáš Korvín. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.

[editovat] Veselí ve 2. polovině 20. století

• 1949 - Veselí se stává okresním městem
• 1950 - připojen Milokošť
• 1954 - připojeny Zarazice
• 1960 - Veselský okres zaniká
• 1961 - postaveny Železárny
• 1965 - 1970 - výstavba panelového sídliště Hutník
• 1970 - výstavba sídliště Chaloupky

[editovat] Demografie

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

[editovat] Sídliště

• Hutník - 3588 obyv.
• Chaloupky - 1221 obyv.
• Lány - 507 obyv.
• Kovářská - 426 obyv.

[editovat] Památky

• Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.
• Kostel sv. Andělů Strážných (1717-34) s bývalým klášterem servitů.
• Kostel sv. Panny Marie (13. století, přestavěn v polovině 18. století).
• Kostel sv. Bartoloměje (1. polovina 18. století).
• Synagoga
• Židovský hřbitov.

Zámek ve Veselí

Kostel sv. Andělů Strážných

Kostel sv. Bartoloměje

Bývalá synagoga

[editovat] Sedm divů města Veselí nad Moravou

Lidovou tvořivostí vznikl ve druhé polovině 20. století převážně ústně předávaný seznam sedmi nedokončených městských staveb, často projektů typických pro tehdejší komunistický režim realizovaných např. v Akci Z, jehož cílem bylo sebekriticky (či kriticky směrem k vládnoucímu režimu) poukázat na tyto nenaplněné stavební záměry, z nichž mnohé byly pro město rozměrů tehdejšího Veselí nad Moravou předimenzované. Na tento seznam bylo po vzoru sedmi divů světa zařazeno sedm objektů, z nichž jen po nemnohých se zachovaly stopy až do dnešní doby. Mezi sedm divů města Veselí se řadí:^[2]

1. hřbitov, kde se nikdy nepohřbívalo,
2. semafory v centru, které nikdy neřídily dopravu,
3. komín, z něhož se nikdy nekouřilo,
4. lávka přes nádraží, přes kterou se nechodilo (mezi ulicemi Národních mučedníků a Kollárova),
5. socha Klementa Gottwalda, která nikdy nedoputovala na svůj podstavec,
6. kino, v němž se nepromítalo,
7. a koupaliště, ve kterém se nekoupalo.

[editovat] Partnerská města

• Crespellano
• Malacky
• Żnin

[editovat] Zdroje a literatura

1. ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
2. ↑ FOJTÍKOVÁ, Lenka. Město přišlo o jeden ze sedmi divů města. Veselské listy, březen 2007, s. 4. Dostupné online.  

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Veselí nad Moravou

• Stránky Veselí nad Moravou

Tento článek o Moravě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.