Kosmická loď

Kosmická loď Sojuz

Kosmická loď je umělé kosmické těleso, které slouží ve vesmíru jako dopravní prostředek pro dopravování živých organismů nebo nákladu. Pohybuje se vně zemské atmosféry ve vesmírném vakuu, kam se dopravuje vlastními prostředky nebo kam ji vynesly nosné rakety.

Kosmické lodi jsou jedny z nejsložitějších technických zařízení vyvinutých člověkem. Je to dáno tím, že vesmírné prostředí se vyznačuje specifickými vlastnostmi ve kterých musí loď bezpečně a spolehlivě fungovat. Jedná se o přítomnost hlubokého vakua, zvýšené úrovně záření, extrémní tepelné namáhání při návratu kosmického plavidla zpět na Zemi a spoustu dalších faktorů.

[editovat] Systémy kosmických lodí

Kosmické lodi jsou pro zdárné splnění kosmické mise vybaveny množstvím nejrůznějších technických zařízení. Určitá jejich část je společná pro téměř všechna kosmická tělesa. Další systémy musí být doplněny například tehdy, pokud se jedná o pilotované kosmické lodě nebo o tělesa mířící do vzdálenějších oblastí vesmíru.

• Systémy dodávky elektrické energie - zajišťují napájecí veškerých elektrických zařízení na palubě. Jedná se o zdroje elektrické energie kterými mohou být chemické baterie či akumulátory, solární panely, palivové články nebo jaderné generátory.

Loď Apollo na oběžné dráze Měsíce

• Systémy orientace a stabilizace - zajišťují jasně definovanou polohu kosmické lodě v prostoru. Ať už z důvodu pozorování kosmických těles, chlazení a klimatizace, zážehu raketových motorů a nebo směrování solárních panelů ke slunci. Nejčastěji se používají systémy malých raketových motorků nebo stabilizační setrvačníky.

• Systémy navigace - vyhodnocují aktuální polohu a rychlost v prostoru. Většinou se jedná o optická čidla monitorující pozici slunce a jasných hvězd, polohu horizontu planet atd.

• Pohonné systémy - zabezpečují veškeré manévry kosmických lodí, jejich manévrování ve volném vesmíru, na oběžných drahách a při návratu na Zemi. Nejčastěji se používá chemických raketových motorů spalujících kapalné nebo pevné pohonné látky, zřídka i iontové a plazmové motory, sluneční plachty atd.

• Komunikační systémy - zabezpečují komunikaci lodí s řídícími centry na Zemi a komunikaci s ostatními tělesy. Nejčastěji se jedná o rádiová komunikační zařízení pracující v nejrůznějších radiových pásmech. Experimentálně se využívá i optického přenosu.

• Řídící a telemetrické systémy - zjišťují a měří údaje o stavu lodě a posádky a přenášejí je na Zemi. Zabezpečují vlastní řízení všech systémů kosmického tělesa. Jedná se o nejrůznější počítačové a senzorické systémy.

• Systémy regulace teploty - zajišťují udržování stálého rozmezí teplot kosmické lodi, aby bylo možné garantovat spolehlivou funkci všech systémů. Jedná se o soustavy chladicích radiátorů, ohřívacích těles, izolačních a teplovodivých materiálů.

• Systémy zabezpečení životních podmínek - u pilotovaných lodí zabezpečují odpovídající prostředí pro posádku. Jedná se o dodávku kyslíku do atmosféry, odstranování vydýchaného oxidu uhličitého a dalších plynů, regulaci vlkosti a teploty atmosféry, zásobování vodou a potravinami atd. Tyto systémy mohou být navrženy jako otevřené, nerecyklující žádnou z komponent. Jako polouzavřené, které se dneska nejčastěji používají a které částečně zabezpečují například koloběh vody v systému. A jako poslední zcela uzavřené systémy, které budou zcela nezávislé na vnějších dodávkách surovin.

• Systémy tepelné ochrany - zabezpečují tepelnou odolnost tělesa při přistávání kosmických lodí na planetách s hustou atmosférou - typicky na Zemi. Tepelné štíty chrání těleso lodi před nadměrným ohřevem v důsledku vznikajícího tření. Nejčastěji se jedná o speciální odpařující se materiály, izolační keramické materiály nebo vysoce odolné uhlíkové povrchy.

[editovat] Přehled kosmických lodí

Raketoplán Endeavour při pohledu z ISS
Snímek: NASA

• Apollo USA
• Automated Transfer Vehicle ESA (zásobovací)
• Dragon USA (budoucí, komerční)
• Gemini USA
• H-II Transfer Vehicle Japonsko (budoucí, zásobovací)
• ISS mezinárodní
• Kistler K-1 USA (budoucí)
• Kliper Rusko (budoucí)
• Mercury USA
• Mir Rusko/mezinárodní
• Orion USA (budoucí)
• Progress Rusko (zásobovací
• Saljut Rusko
• Raketoplán Space Shuttle USA
• Raketoplán Buran Rusko
• Raketoplán X-15 USA (suborbitální)
• Šen-čou Čína
• Skylab USA
• Sojuz Rusko
• Voschod Rusko
• Vostok Rusko
• SpaceShipOne USA (komerční, suborbitální)

[editovat] Kompletní přehledy pilotovaných kosmických lodí

• Seznam pilotovaných vesmírných letů 1961-1986
• Seznam pilotovaných vesmírných letů 1987-1999
• Seznam pilotovaných vesmírných letů 2000-současnost

[editovat] Kosmická plavidla ve filmu a literatuře

Kosmická plavidla vyskytující se ve filmu a literatuře prošla dlouhým vývojem v rámci něhož vzniklo nepřeberné množství různorodých typů všech tonáží. Díky vývoji výkonných pohonných systémů nejrůznějších principů, antigravitačních jednotek a dalších pokročilých technologií tato plavidla dosahují úctyhodných rychlostí, nezřídka přesahujících rychlost světla.

Jednou z nejznámějších je fiktivní loď USS Enterprise NCC-1701 třídy Galaxy, známá z hvězdné flotily seriálu Star Trek.

[editovat] Externí odkazy

• ORBITER Space Flight Simulator - simulátor letů do vesmíru pro PC/Win, freeware
• Portál www.astronautix.com (anglicky)
• Česká encyklopedie kosmických těles

Související články obsahuje Portál Kosmonautika