Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| bratr | |
| bratr | |
Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Brno) byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik.
Obsah |
Vilém Mrštík se narodil na Českomoravské vrchovině jako mladší ze sourozenecké čtveřice synů ševce z Jimramova. Už roku 1869 se s rodiči a bratry odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1874) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se pokusil o studia práv, ale kvůli uměleckým zájmům je nedokončil. Po několika letech života v Praze se opět odstěhoval na Moravu, tentokrát k bratrovi Aloisovi do Divák u Hustopečí, které se díky jejich aktivitě staly jedním z center moravské kultury.
Od roku 1895 patřil k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realizmu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval surovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Mrštík přispíval do Zory, Ruchu, České revui a později i do Lumíru.
Část literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem bratrské spolupráce je drama Maryša (1894), které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby, o čemž svědčí dodnes časté uvádění na domácích jevištích. Bratrskou spoluprácí vznikla také kniha Rok na vsi, kde v devíti dílech popsali život otce Hrabůvky. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany památek. Obálku brožury nakreslila Zdenka Braunerová. Lyrickou notu si vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríší a jeho milované Helenky se stal klasickým díky filmovému zpracování režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Prvky naturalizmu má jeho Santa Lucia. Jeho poslední a nedokončené dílo Zumři, jakoby předznamenalo následující tragédii.
Tvůrčí i osobní krizi vyřešil Vilém Mrštík 2. března 1912 sebevraždou.
Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).