Viola Fischerová

Viola Fischerová (*18. října 1935 Brno) je básnířka a překladatelka, náležející ke generaci tzv. šestatřicátníků, dcera Josefa Ludvíka Fischera.

Po studiu slavistiky na univerzitách v Brně a Praze pracovala v 60. letech v literární redakci Československého rozhlasu. V roce 1968 odešla se svým budoucím manželem Pavlem Buksou (spisovatelem Karlem Michalem) do Švýcarska, kde vystudovala ještě germanistiku a historii na basilejské univerzitě a pracovala jako učitelka. Po smrti svého manžela (1984) odešla do Německa a spolupracovala s rádiem Svobodná Evropa a časopisem Svědectví. Znovu se vdala; od roku 1994 žije v Praze.
Její první sbírka Propadání nemohla v roce 1957 vyjít, oficiálně tedy debutovala až roku 1993 sbírkou Zádušní básně za Pavla Buksu. Je držitelkou několika literárních ocenění.

[editovat] Dílo

• Zádušní básně za Pavla Buksu, 1993
• Babí hodina, 1994/1995
• Jak pápěří, 1996
• Odrostlá blízkost, 1996
• Divoká dráha domovů, 1998
• Matečná samota, 2002
• Nyní, 2004 — Dresdner Lyrikpreis 2006 (v německém překladu)
• Co vyprávěla dlouhá chvíle — Magnesia Litera 2006 za nejlepší knihu pro děti a mládež
• Předkonec, 2007
• Písečné dítě, 2007

[editovat] Reference

• Informace na stránkách nakladatelství Petrov
• Rozhovor v Revue Politika 2/2004
• Informace na stránkách ČRo3
• Portrét na iliteratura.cz