Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Virgule ve formě proutku, pružiny, drátu atd. je označení pomůcek provozovatelů proutkaření, telestézie, psychometrie, magie jasnovidectví a léčitelství.
Na podobných principech má být založeno též siderické (magické) kyvadlo, které se však používá jinými postupy a často i k jiným účelům.
Podstata jejich působení není zjevná a o fungování se vedou spory. Má se jednat o diagnostickou a vyzařující anténu pro pole neznámé energie nebo o pomůcku umožňující vizualizovat intuitivní zjištění či účinek neznámých polí na náš vlastní organizmus, pokud je ve skutečnosti právě náš organismus používán jako detekční a vyzařující nástroj.[zdroj?]. Podle některých prací se jedná o pouze pomůcky pro zesílení reakcí organismu na působení měřitelných fyzikálních vlivů (malé změny gravitačního, elektrického či magnetického pole, infrazvuků nebo koncentrace iontů).
Virgule je používána nejčastěji k hledání vodních zdrojů, geologických poruch, geopatogenních zón, poruch na potrubí, archeologických nálezů, vzácných nerostů, ložisek rud, ropy a dalšího nerostného bohatství, dále k diagnostice nemocí, případně i jejich léčbě. Obecně jde tedy o zjišťování přítomnosti a množství libovolné látky, vlastnosti či vlivu. O úspěšnosti se ale také vedou spory.
Obsah |
Za úspěšné proutkaře se považovalo mnoho předních vědců, mimo jiné Paracelsus, Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Thomas Alva Edison či Albert Einstein.[1] Jednu z teorií jejich fungování rozvíjel někdejší československý ministr školství a kultury RNDr. František Kahuda (1911–1987) v rámci tzv. psychoenergetiky a teorie elementárních částic duchovní energie (tzv. mentionů).[1]
V roce 1953 UNESCO konstatovalo, že „proutkaření je faktem“.[1] Francouzská akademie věd prohlásila, že je „nemožné popírat existenci síly, ačkoliv její povahu nelze určit.“[1]
Za oponenty jsou v českém odborném světě kromě spolku Sisyfos považování například fyzikové RNDr. Emil Kašpar, DrSc.(1907–1998) a RNDr. Luděk Pekárek. Fyzik Pekárek podle článku Milana Koukala v časopise 21. století věří, že původ „proutkohybných“ sil není ani ve vnějších zdrojích ani ve zvláštních schopnostech proutkaře, ale ve zvláštním stavu napětí zdeformované pružné virgule, a že dokáže sestrojit zařízení, kterými se napodobí proutkařské manipulace s virgulí, siderickým kyvadlem a podobně. Pekárek rovněž věří, že by bylo zásadně možné, avšak neproveditelné dokázat u každého jednotlivého proutkaře, že takové mimořádné schopnosti nemá.[1]
Nepodepsaný článek v časopise Sisyfos[2] uvádí, že skeptická skupina Tampa Bay Skeptics při pokusu před televizními kamerami prokázala, že James D. Moore z Floridy, který tvrdil, že jím dodávanými plastikovými virgulemi lze nalézt skryté zlato, stříbro nebo šperk, dosahoval při testu výsledků, které odpovídají náhodnému odhadu. Byly provedeny i další experimenty, v nichž nebyl prokázán rozdíl použití virgule od náhodného výběru.[3][4][5]
Podle fyzika docenta Filipa Rojka (stejně jako podle mnoha uživatelů virgule či kyvadélka) je pohyb virgule závislý jen na drobné změně v rukou držitele virgule, a to i nevědomé (příčinu a zákonitosti tohoto nevědomého ovlivnění článek neanalyzuje). Na první pohled se zdá, že když virguli člověk jen drží, není možné, aby se sama točila. Ale působí tu deformační energie. Probíhá to tak, že i při nepatrné změně tlaku se změní úhel, ve kterém virgule je. Tento princip je u všech typů virgulí stejný. Podobným případem jako virgule je siderické kyvadélko, které pracuje na principu kyvadla a gravitace. Jde zde o stejný problém jako v předchozím případě a jen nepatrná změna ovlivní pohyb siderického kladívka. Proutkaření je podle Rojka i podle dalších příznivců i odpůrců těchto postupů motorický nácvik jako například ježdění na kole.[6]
Siderické (tzn. „poznání přinášející“) neboli tzv. magické kyvadlo či pendl (předmět, zpravidla z materiálu vyšší hustoty, např. kov či kámen, zavěšený na jednoduchém nebo dvojitém provázku nebo řetízku, většinou pro držení v jedné ruce) se používalo rovněž v mnoha kulturách odedávna, mnohdy v kombinaci s virgulí. Je údajně přesnější a citlivější, mezi virgulí a siderickým kyvadlem je prý rozdíl jako mezi skládacím metrem a noniovým posuvným měřítkem.[1]