Vláda

Bylo navrženo rozdělit tento článek na několik článků dostupných z rozcestníku. (Diskuse)

Termínu vláda se v českém jazyce používá ve třech různých významech:

1. vláda jako formální instituce, která uplatňuje politickou moc na základě zákonů nebo zvyklostí konkrétní země
2. vláda jako „proces vládnutí“, tj. jako souhrn akcí vládce nebo vládců s dopadem na život obyvatel země
3. vláda jako širší hovorové označení celé skupiny lidí, kteří mají důležitý podíl na moci - tj. jako synonymum výrazu "ti nahoře"

[editovat] Vláda jako instituce

V tomto smyslu je termínem vláda označována instituce se zákonem vymezenými pravomocemi, na základě kterých činí její členové politická rozhodnutí. V zemích označovaných jako demokratické je obvykle v současnosti vláda centrem pouze výkonné moci (v protikladu proti moci zákonodárné, která je v kompetenci zastupitelských sborů, a k moci soudní, která je v kompetenci soudů). U jiných typů státního zřízení nejsou výkonná, zákonodárná, soudní (a v minulosti také církevní) moc přísně oddělovány a vláda může mít v rukách všechny nebo některé z nich.

[editovat] Vláda jako proces

V tomto smyslu je termínem vláda označován souhrn všech politických akcí osob nebo orgánů držících v ruce nejvyšší politickou moc v zemi - příkladem jsou slovní spojení jako "vláda Karla IV." nebo "vláda KSČ".

[editovat] Vláda jako širší skupina mocných osob

V tomto smyslu je termín vláda hovorově (a obvykle s mírně hanlivým nádechem) používán jako souhrnné označení všech lidí s podílem na centrální moci v dané zemi. Podle kontextu a úrovně znalostí mluvčího může termín zahrnovat v různých kombinacích například:

• vládu v prvním zde uvedeném smyslu
• prezidenta a tým jeho poradců a spolupracovníků
• členy centrálních zastupitelských sborů
• členy celostátního vedení velkých politických stran
• vysoce postavené soudce a státní zástupce
• úředníky ve vyšších funkcích na jednotlivých ministerstvech
• vyšší policejní a armádní důstojníky
• členy centrální banky a dohledových komisí

[editovat] Charakteristiky vlády

[editovat] Velikost

Každý vládní akt se sestává ze dvou částí, protože výkon jakékoliv činnosti si vyžaduje použití nějakých zdrojů. Vlády typicky získávají peníze na své fungování skrze uvalení daní na fyzické a právnické osoby, které se nacházejí v oblasti, kde vláda vykonává svou moc. Daně jsou příkladem nedobrovolné směny, protože jsou vybírány pod pohrůžkou násilí. Z tohoto důvodu obvykle doktrína liberalismu žádala, aby funkce vlády byly nanejvýš omezeny, a to pouze na udržování vnější a vnitřní bezpečnosti. Úkolem vlády v tomto smyslu je zajišťovat, aby všechny ostatní směny, ke kterým ve společnosti dochází, byly pouze dobrovolné, tedy takové, se kterými vědomě obě strany souhlasily. Jiné politické doktríny vládě připisují ještě další povinnosti, z čehož však plyne nárůst významu nedobrovolné směny ve společnosti. Extrémním případem jsou socialistické diktatury, ve kterých bylo soukromé vlastnictví velkou měrou potlačeno a stát rozhodoval o alokaci drtivé většiny produktu společnosti. Velikost vlády se tedy dá měřit podílem vládních výdajů na HDP.

[editovat] Související články

• Vláda České republiky

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky Vlády České republiky