Vláda národního porozumění

Vláda národního porozumění je označení první federální vlády v Československu po sametové revoluci, která měla připravit svobodné volby. Označení se používá v Česku a na Slovensku, v některých případech však může označovat všeobecně vládu, jejímž cílem je připravit všeobecné volby po svrhnutí diktatury.

[editovat] Hlavní cíle vlády

Vláda národního porozumění v Československu byla ustanovená 10. prosince 1989. Předsedou byl Marián Čalfa. V projevu před Federálním shromažděním obeznámil občany s cílemi této vlády. Kromě jiného:

• zabezpečit účast občanů na správě státu
• rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
• připravit přechod na tržní hospodářství
• práce na návrhu nové ústavy
• připravit návrh nového zákona o svobodě náboženských vyznání a o náboženských společnostech

Vláda byla u moci do 27. června 1990, kdy ji nahradila takzvaná Vláda národní oběti vedená rovněž Mariánem Čalfou.

[editovat] Členové vlády

Ve vládě národního porozumění bylo 10 členů Komunistické strany Československa (KSČ), 2 členové Československé strany socialistické (ČSS), 2 členové Československé strany lidové (ČSL) a 7 členů bez stranické příslušnosti.

• předseda vlády - Marián Čalfa
• první místopředseda vlády - Ján Čarnogurský, do 6. dubna 1990
• první místopředseda vlády - Valtr Komárek, do 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Ján Čarnogurský, od 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Valtr Komárek, od 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Oldřich Burský, do 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - František Reichel, do 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Vladimír Dlouhý
• místopředseda vlády - Josef Hromádka
• místopředseda vlády - František Pitra, do 5. února 1990
• místopředseda vlády - Petr Pithart, od 6. února 1990
• místopředseda vlády - Milan Čič, od 13. prosince 1989
• místopředseda vlády - Jiří Dienstbier, od 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Armin Delong, od 6. dubna 1990
• místopředseda vlády - Václav Valeš, od 6. dubna 1990

• ministr zahraničních věcí - Jiří Dienstbier
• ministr národní obrany - Miroslav Vacek
• ministr vnitra - Marián Čalfa, Ján Čarnogurský a Valtr Komárek (pověření společným řízením do 30. prosince 1989), potom Richard Sacher
• ministr dopravy a spojů (od 1. února 1990 dopravy) - František Podlena
• ministr spojů (od 1. února 1990) - Róbert Martinko
• ministr financí - Václav Klaus
• ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky - Ladislav Vodrážka, od 13. února 1990 Slavomír Stračár
• ministr paliv a energetiky - František Pinc, od 13. února 1990 Jaroslav Sůva
• ministr práce a sociálních vecí - Petr Miller
• ministr zahraničního obchodu - Andrej Barčák ml.
• ministr zemědělství a výživy - Oldřich Burský, od 12. května 1990 Rudolf Kutnar
• ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu - Ladislav Dvořák
• předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR - Květoslava Kořínková
• předseda Státní komisie pro vědeckotechnický a investiční rozvoj - František Reichel, od 6. dubna 1990 Armin Delong
• předseda Státní plánovací komise - Vladimír Dlouhý
• ministr - Richard Sacher, do 30. prosince1989
• ministr - Róbert Martinko, do 1. února 1990
• ministr - Vladimír Príkazský, od 13. února 1990 do 11. května 1990
• ministr - Karel Havlík, od 12. května 1990

[editovat] Národní vlády národního porozumění

Kromě federální vlády národního porozumění existovaly také dvě národní, v Česku (vedená Petrem Pithartem) a na Slovensku (vedená Milanem Čičem).

[editovat] Externí odkazy

• Vznik vlády
• Federální vlády ČSSR