Vladimír Sommer

Vladimír Sommer (28. února 1921, Dolní Jiřetín - 8. září 1997, Praha) byl český hudební skladatel.

Dětství strávil v Dolním Jiřetíně u Mostu. Otec mu zemřel v mládí. Spolu s matkou utekli před henleinovci ze Sudet. Byl pracovně nasazen v továrně a před jeho očima ubili židovskou rodinu.

Po studiu na konzervatoři (housle u Bedřicha Voldana, skladba u Karla Janečka) se stal jeho učitelem kompozice na Akademii múzických umění v Praze Pavel Bořkovec. Na této škole se stal postupně odborným asistentem a docentem na katedře skladby. Pracoval také jako redaktor hudební redakce zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Posléze se stal profesorem hudební teorie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Ve své tvorbě vycházel z díla klasiků 20. století, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského, Arthura Honeggera či Dmitrije Šostakoviče. Záhy si však vytvořil vlastní osobitou hudební řeč. Základní tendence jeho tvoření směřovala k vyjádření závažných momentů lidské existence. Žádnou skladbu nepovažoval za stoprocentně uzavřenou a tomu se připisuje, proč jeho dílo není rozsáhlé.

Nevyhnul se společenské objednávce té doby. Řada jeho vokálních děl byla adresována mládežnickým souborům na čistě politickou objednávku. Za Kantátu o Gottwaldovi pro sólový bas, sbor a orchestr byl odměněn státní cenou. Z dnešního hlediska však jde o tvorbu okrajovou.

Jeho patrně nejvýznamnějším dílem je Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr vzniklá v letech 1957 až 1959, ale provedena byla až v roce 1963. Velkou pozornost si také získaly jeho instrumentální koncerty. Houslový koncert g-moll byl absolventskou prací na závěr studia u P. Bořkovce. Klavírní koncert fis-moll pochází z roku 1952 a violoncelový z let 1956 až 1959. Věnoval se rovněž komorní tvorbě, z níž nejvýznamnější jsou dva smyčcové kvartety.